Europarlament schválil novou Komisi. Její šéfka se na úvod obrátila do sametové Prahy

3 minuty
Zprávy v 16: Europoslanci schválili novou Evropskou komisi
Zdroj: ČT24

Evropský parlament odsouhlasil složení nové Evropské komise. Jednou z místopředsedkyň je i Věra Jourová. Kvůli potížím se schvalováním kandidátů střídá Komise Ursuly von der Leyenové předchozí tým Jeana-Clauda Junckera o měsíc později, než se původně předpokládalo. Nová šéfka Komise označila za priority boj s klimatickými změnami či modernizaci evropského víceletého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027.

Pro novou Komisi hlasovalo 461 europoslanců, proti bylo 157 a 89 se jich zdrželo. Předseda europarlamentu David Sassoli popřál novému týmu vše nejlepší v práci a předal nové předsedkyni von der Leyenové dopis potvrzující schválení.

Nyní musí složení Komise ještě formálně odsouhlasit šéfové států a vlád unijního bloku. Sbor 27 komisařů začne pracovat od 1. prosince, kdy nahradí Junckerův tým.

„Přesně před 30 lety, 27. listopadu, udeřila dvanáctá hodina. Rozezněly se zvony a sirény, dělníci odložili nástroje. Továrny, doly a obchody se vyprázdnily, ulice zaplnily tanec a naděje. Při historické dvouhodinové generální stávce uprostřed sametové revoluce se lidé od Prahy po Bratislavu zapojili do krásné mírové vlny svobody, odvahy a jednoty,“ řekla na úvod dopoledního projevu von der Leyenová.

„Pro mne tyto dvě hodiny znázorňují, co EU vždy znamenala. Není jen o politice, o partajích, pravidlech a nařízeních, trzích a měnách. Je především o lidech a jejich cílech, o lidech, kteří spolu hájí svobodu, své hodnoty či prostě lepší budoucnost,“ zdůraznila. Někdy se podle ní zapomíná na to, že největší úspěchy v Evropě přichází, když mají lidé odvahu. 

Von der Leyenová také na plénu europarlamentu zdůraznila, že v nadcházejících letech projde EU změnami, které bude nutné prosazovat, protože jsou správné, nikoli snadné. Citovala prvního československého porevolučního prezidenta a někdejšího disidenta Václava Havla a jeho slova o tom, že o věci je třeba usilovat, protože jsou dobré, nikoliv jen proto, že mají šanci na úspěch. Označila ho za jednoho z hrdinů sametové revoluce. Hovořila také o společné měně, solidaritě a poděkovala také předchozí Komisi.

Uvedla, že jako nová šéfka EK bude svým kolegům a parlamentu naslouchat a uplatňovat demokratické principy. Mezi členy nové Komise budou podle ní představitelé různých profesí od učitelů a lékařů až po diplomaty a techniky.

Von der Leyenová dodala, že k plné genderové vyváženosti Komise jí chybí jedna žena, a slíbila, že zajistí, aby každý člen jejího kolegia měl genderově vyvážený kabinet. „Společně budeme fungovat jako tým, který pracuje pro společný evropský zájem. Jsme připraveni, Evropa je připravena, chci říct jednoduše: Dejme se do práce!“ řekla.

Složení nové Evropské komise
Zdroj: Evropská komise/Reuters/ČTK

 Ursulu von der Leyenovou vybrali do čela unijní exekutivy lídři členských zemí bez větších sporů, Evropský parlament ji ale do funkce schválil jen velmi těsným rozdílem. Z týmu, který si následně von der Leyenová vybrala a začátkem září oficiálně představila europoslancům, kvůli nesouhlasným stanoviskům jednotlivých výborů Evropského parlamentu vypadli hned tři kandidáti. Nové uchazeče o post eurokomisaře tak musely dodat Francie, Maďarsko a Rumunsko.

Česká kandidátka Věra Jourová, která bude z pozice místopředsedkyně Komise dohlížet na hodnoty EU, prošla obávaným „grilováním“ bez problémů. „Máme velké plány, musíme především udržet jednotu, solidaritu a soudržnost, protože je mnoho výzev zvenčí,“ upozornila.

Opožděný nástup nové Komise není v Bruselu novinkou. Zhruba o měsíc později nastupovala do úřadu i sestava pod vedením Josého Manuela Barrosa v roce 2004, když europoslanci odmítli schválit italského kandidáta kvůli jeho kontroverzním názorům na homosexualitu. Nepřijali ani kandidátku z Lotyšska, která doplatila na problematické financování své strany.

Zpoždění nakonec nabral také nástup druhé Barrosovy Komise, tentokrát kvůli zamítnuté kandidátce z Bulharska.

Britská absence může fungování Komise ohrozit

Nová Evropská komise navíc bude zasedat pouze v 27 lidech. Velká Británie totiž svého zástupce odmítla dodat s ohledem na chystané předčasné parlamentní volby a na očekávaný odchod z EU.

I když dřívější právní analýzy neviděly ve fungování neúplné Komise problém, podle právního experta EK mohou být některá její rozhodnutí později napadena u soudu. Zatímco návrhy nových norem vzešlé z Komise napadnutelné nebudou, u přímých rozhodnutí týkajících se například fúzí či státní pomoci firmám to není tak jisté.

„Dovedu si představit, že právník pracující pro nějakou společnost může rozhodnutí neúplného orgánu napadnout,“ řekl novinářům zdroj obeznámený s právními detaily fungování EU. Legislativní návrhy, kterých hodlá Komise Ursuly von der Leyenové již v prvních měsících svého mandátu předložit celou řadu, podle něj budou vůči žalobám imunní. Problémy ale mohou přijít ve chvíli, kdy se z návrhů stanou po schválení parlamentem a členskými státy právní akty.

Lídři států EU se v roce 2013 usnesli, že počet eurokomisařů musí odpovídat počtu členských států a Brusel na základě tohoto rozhodnutí zahájil s britskou vládou řízení kvůli porušení povinností vyplývajících z unijního práva.

Vláda Borise Johnsona ovšem tvrdí, že nemůže komisaře navrhnout kvůli britskému pravidlu, které kabinetu zakazuje podnikat podobně zásadní kroky v době předvolební kampaně. Brusel to jako legitimní důvod nevidí.

Ekologie na prvním místě

Za hlavní cíl svého týmu von der Leyenová stanovila snížení emisí skleníkových plynů. Širokou strategii nazvanou Evropský zelený úděl (European Green Deal), která kromě investic zahrnuje například i daně nebo standardy v potravinářství, bude prosazovat Nizozemec Frans Timmermans. Jeho šéfka jej už v dopise vyzvala k „prověření výroby energie, odblokování soukromých investic a podpoře nové čisté technologie“.

Von der Leyenová se také se svými komisaři hodlá „zamyslet nad dopravou, jídlem, které konzumujeme, a obaly, které vyhazujeme“ a pomoct rychlejšímu dosažení uhlíkové neutrality. Dosud stanovený termín v roce 2050, se kterým ovšem některé země včetně Česka či Polska nesouhlasí, chce ještě uspíšit.

Sociální jistoty a revidovaná pravidla pro azyl

„Lidé mají své obavy a své naděje, sny a aspirace. Evropa jim může nabídnout práci, perspektivy, stabilitu a bezpečnost,“ poznamenala von der Leyenová v červenci v europarlamentu. V každé zemi Unie tak má podle ní platit, že pokud někdo pracuje na plný úvazek, musí mu tato práce stačit k živobytí. „Proto budu bojovat za minimální mzdu v každé zemi,“ oznámila.

Hodlá také nově definovat pravidla udělování azylu: „Potřebujeme systém, který nám umožní udržet uvnitř Schengenu hranice otevřené. Proto musí být vnější hranice pevná a bezpečná.“

Počítá také s mnohem větším posílením společné evropské pobřežní a pohraniční stráže (Frontex). Dosud se počítá s tím, že v roce 2027 přibude 10 tisíc jejích příslušníků. Podle von der Leyenové se to ovšem musí stát „výrazně dřív“, aby bylo možné vědět, kdo přesně na území EU vstupuje a kdo jej opouští.

Velkým tématem s – prozatím – otevřeným koncem zůstává brexit. Ať se bude politické dění ve Velké Británii ubírat kamkoliv, brexit zásadně ovlivní podobu nadcházejících pěti let, pro které má nová Evropská komise mandát.

Zatímco odcházející šéf EK Jean-Claude Juncker brexit považuje za chybu a promarněný čas, von der Leyenová v odchodu Velké Británie vidí i příležitost pro začátek nových vztahů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 3 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 5 hhodinami
Načítání...