Představitelé členských zemí EU v Bruselu od desáté hodiny večerní diskutují o přeobsazení vrcholných unijních funkcí. Hledání shody ale nebude jednoduché, německá kancléřka Angela Merkelová předem prohlásila, že není nutné, aby rozhodnutí padlo už na tomto setkání. Skeptický ohledně dosažení výsledku je i šéf summitu Donald Tusk. Začátek diskuse o unijních postech pozdrželo téma emisí. Mezi účastníky totiž nepanovala shoda ohledně formulace závěrů summitu souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050.
Summit hledá nové představitele Unie. To spíš zvolíme papeže, tuší irský premiér
7 minut
Události: Summit EU jedná o nových lídrech i emisích
Z diplomatických informací plyne, že proti pohledu většiny států EU, které podobnou zmínku v usnesení chtěly, vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki.
Země nakonec věc vyřešily zmínkou o tom, že klimatické neutrality musí být k roku 2050 dosaženo „podle velké většiny členských zemí“. Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý absorbovat.
Opačný názor než polská strana zastávali především německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Poláci podle dostupných informací v jednu chvíli navrhovali téma zcela vypustit a odložit na pozdější termín.
S tím, že by se summit měl zavázat k uhlíkové neutralitě EU v roce 2050, měl před jednáním problém i český premiér Andrej Babiš, Praha se podle diplomatických zdrojů snaží o to, aby ambice EU byly „realistické“.
Bruselský summit EU
Původně navržený text ještě před summitem diplomaté zmírnili, právě ve snaze omezit odpor zemí ze středu a východu EU. Nyní připomíná, že vše, co Unie dělá, musí být v souladu se závazky z klimatické konference v Paříži z roku 2015. Zohledněny také mají být „okolnosti v jednotlivých členských zemích a respektováno jejich právo určit si vlastní energetický mix“ – tedy to, z jakých zdrojů země uspokojují své energetické potřeby.
Původně byl dokument jednoznačnější a hovořil o potřebě urychleně pracovat na podmínkách, pobídkách a rámci, které by nulové čisté emise zajistily.
Dohoda na přeobsazení funkcí v nedohlednu
Předseda Evropské rady Donald Tusk je vůči možnosti, že by se dohody o novém rozdělení šéfů mohlo dosáhnout už ve čtvrtek, skeptický.
„Včera (ve středu) jsem byl opatrně optimistický. Dnes jsem více opatrný než optimistický,“ napsal na Twitteru poté, co těsně před začátkem vrcholné schůzky absolvoval trojstranné jednání s německou kancléřkou Merkelovou a francouzským prezidentem Macronem.
Za velmi nepravděpodobnou pokládá dohodu už ve čtvrtek i irský premiér Leo Varadkar. „Možná je rychlejší výběr nového papeže než zaplnění klíčových unijních funkcí,“ poznamenal.
Hlavní otázka: Kdo vystřídá Junckera?
Ve hře je zejména to, kdo v čele Evropské komise nahradí jejího současného předsedu Jeana-Claudea Junckera. Na této pozici by se rád viděl Manfred Weber, vedoucí kandidát Evropské lidové strany, která vyhrála nedávné eurovolby. Proti němu se ale postavil například francouzský prezident Macron, který od počátku systém „spitzenkandidátů“ pokládá za fiktivní, i lídři jiných členských zemí EU.
Pro uznání systému se podle očekávání vyslovil předseda končícího složení europarlamentu Antonio Tajani.
Weberovi se však nepodařilo pro svou kandidaturu získat dostatečnou podporu ostatních tří politických frakcí v europarlamentu, se kterými lidovci v minulých týdnech vyjednávali o spolupráci v novém volebním období.
Některé interpretace systému vedoucích kandidátů ale předpokládají, že by do čela komise mohl nastoupit „spitzenkandidát“ jiné strany, než jsou ve volbách vítězní lidovci. Například španělský premiér Pedro Sánchez připomněl, že pro socialisty je nejlepším člověkem do čela Komise jejich vlastní kandidát a dosavadní první místopředseda EK Frans Timmermans.
Kromě odpovídajícího politického rozdělení klíčových postů tak, aby s ním mohl souhlasit i Evropský parlament, bude jednání šéfů států a vlád muset zohlednit také otázku geografického rozložení, tedy aby žádný region Unie nepřišel zkrátka. Důraz lídři také kladou na potřebu co nejrovnějšího zastoupení mužů a žen.
V kuloárech summitu už zní, že pokud se v noci či v pátek premiéři a prezidenti nedohodnou, dá se čekat další mimořádné jednání. Kvůli summitu G20 v japonské Ósace by se mělo odehrát zřejmě až 1. července, tedy den před ustavující schůzí nového europarlamentu.
Pravda: O post šéfa Rady má zájem i Pellegrini
O získání funkce předsedy Evropské rady usiluje podle listu Pravda také slovenský premiér Peter Pellegrini (Smer), který na nynějším summitu Slovensko zastupuje. Deník to napsal na svém webu s odvoláním na tři nejmenované vysoce postavené zdroje ze zemí visegrádské čtyřky.
Slovenští politici dosud zmiňovali jako kandidáta Slovenska na některou z vrcholných funkcí v EU nynějšího místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, kterého po středečním rozhodnutí Pellegriniho kabinetu navrhne Slovensko do nové Evropské komise.
List Pravda uvádí, že pokud by se Pellegrini stal předsedou Evropské rady, odešel by z vlády nejen on sám, ale rezignovali by také její ostatní členové. Pokud slovenský premiér podá demisi, odstoupí totiž v souladu s ústavou všichni ministři.
Summit schválil směřování Unie
Prezidenti a premiéři členských zemí v Bruselu schválili dokument s názvem „Nová strategická agenda 2019–2024“, který popisuje základní směřování Unie v příštích letech.
Stručný materiál, který by měl být od podzimu podkladem pro práci nové Evropské komise, zdůrazňuje potřebu ochrany občanů i jejich svobod, rozvoj silné a životaschopné ekonomiky, ale i zelenou a sociálně spravedlivou Evropu. Unie by také měla dokázat na světové scéně účinně podporovat své zájmy a hodnoty.
„Evropa musí být místem, kde se lidé cítí bezpeční a svobodní,“ uvádí materiál. V části o bezpečnosti například zdůrazňuje potřebu funkční kontroly vnějších hranic, která je předpokladem zajištění bezpečnosti, vlády práva a vůbec fungování Unie.
Dokument také připomíná nutnost najít zatím stále neexistující shodu mezi státy EU na budoucí podobě migrační a azylové politiky s tím, že v této věci se zdůrazňuje potřeba shody založené na rovnováze mezi odpovědností a vzájemnou solidaritou mezi členskými státy EU.
