Lotyšské bezpečnostní služby ve své výroční zprávě varují před osobami, které mohou vypadat jako ztracení turisté, ve skutečnosti se však jedná o ruské sabotéry či špiony. Informoval o tom server Euronews.
Ruské zpravodajské a bezpečnostní služby představují „hlavní hrozbu“ pro národní bezpečnost Lotyšska, píše se ve zprávě. Ta mimo jiné radí občanům, jak rozpoznat možné agenty, ať už jde o zanedbaný vzhled, nevhodné vojenské nebo sportovní oblečení, nebo snahu klást místním obyvatelům nezvyklé otázky.
Tyto osoby u sebe mohou mít specializované lékárničky, mapy nebo vysílačky, které se hodí spíše v případě tajné operace než pro kempování v přírodě.
Lotyšská bezpečnostní služba také varovala, že Rusové se mohou zdržovat v blízkosti vojenských nebo důležitých infrastrukturních objektů a vydávat se za humanitární pracovníky, případně se pohybovat v odlehlých oblastech, aniž by projevovali jakýkoli zájem o přírodu, cituje z pokynů Euronews.
Atmosféra strachu jako cíl
Ruští sabotéři by se mohli rovněž pokusit vyvolat nepokoje nebo útoky na „společensky významné osoby“. Kontrarozvědka ale zároveň varuje, že ne všichni spadají do těchto kritérií. „Ukrajinská zkušenost ukazuje, že ruské tajné služby se dokážou přizpůsobit,“ uvádí se ve zprávě.
V případě odhalení špionážní skupiny vybízí kontrarozvědka veřejnost, aby se vyvarovala pokusů o hrdinské činy a zanechala tuto práci profesionálům v podobě policie, speciálních složek či armády.
Podle výroční zprávy se škodlivé aktivity organizované ruskými zpravodajskými a bezpečnostními službami v roce 2024 zaměřily na některá symbolická pamětní místa v zemi, kupříkladu na pamětní kámen lotyšských legionářů ve farnosti Džukste, který byl potřísněn červenou barvou.
Podobné incidenty hlásily loni i jiné pobaltské státy, přičemž vyšetřovatelé dospěli k závěru, že se Rusové tímto způsobem snaží o provokace, které mají přilákat pozornost médií a vyvolat atmosféru strachu mezi obyvateli.
Početná ruská menšina
V bezmála dvoumilionové zemi, jejíž vedení se ostře staví proti šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, tvoří zhruba čtvrtinu populace ruská menšina. V zemi navíc žije na čtyřicet tisíc lidí s pasem Ruské federace. Podle expertů se přitom nedá jednoznačně určit, jaké politické smýšlení u nich převažuje.
Lotyšské pokyny přicházejí v době, kdy státy v celé severní Evropě vydávají brožury s radami, jak přežít válku nebo přírodní katastrofu, píše Euronews.
Pobaltí posiluje svou obranu v době vystupňovaného napětí mezi NATO a Ruskem, které už více než tři roky vede regulérní válku proti Ukrajině. Západní zpravodajské služby přitom varovaly před hrozbou rozsáhlého vojenského konfliktu v Evropě do pěti let, což zdůvodňují stále agresivnějším chováním Moskvy.
Litva chce zaminovat hranici s Ruskem
Letos v březnu Litva, Lotyšsko, Estonsko i Polsko oznámily záměr odstoupit od mezinárodní Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny.
Vilnius pak začátkem května oznámil, že chce posílit obranu svých hranic s Ruskem a Běloruskem položením těchto min. Jde o součást nového plánu, který počítá s investicemi o objemu 1,1 miliardy eur (téměř 27,5 miliardy korun) do posílení ochrany pohraničí v následující dekádě. Litevské ministerstvo obrany uvedlo, že cílem je „zablokovat a zpomalit“ případnou invazi.
Všechny tři pobaltské země i Polsko od plnohodnotného vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšily své výdaje na obranu, podotkla AFP. Litva také nedávno oznámila odstoupení od smlouvy o zákazu kazetové munice, což zdůvodnila bezpečnostními riziky spojenými s postupem Kremlu.
