Kvůli ruské hrozbě posilují obranu svých hranic i pobaltské země – a nezaměřují se jen na ty východní, ale i na západní hranice. Lotyšsko oznámilo, že rozmístí na březích Baltského moře protilodní zbraně. Jejich nákup uspíšilo o pět let.
Pobaltí kvůli Rusku posiluje i západní hranici. Lotyšsko nakoupí protilodní střely
Z břehů řeky Daugavy udržovala Moskva po desetiletí svou moc. Nedaleko staré sovětské základny hledá posledních několik let svůj klid rybář Ando. Minulost místa mu připomíná, že mír nemusí vydržet napořád. „Musíme se poučit ze své historie. A musíme být připraveni,“ nabádá. Vnímá napětí, které teď čeří zdejší vody. Aby věděl o krocích Ruska, sleduje třeba vysílání kremelské propagandy.
Lotyšsko, stejně jako ostatní pobaltské státy, úzkostlivě vnímají výhrůžky zaznívající z Moskvy a obávají se návratu jejího vlivu. Posilují proto svou bezpečnost. Nejen na hranicích s Ruskem a Běloruskem na východě, ale i na pobřeží Baltu.
Vláda rozhodla o pořízení a rozmístění protilodních střel v přepočtu za tři miliardy korun, násobky investuje do stavby opevnění a nákupu námořních dronů. Podle expertů obranu regionu zásadně posílil vstup Finska a Švédska do NATO.
„Změnilo to geostrategický pohled na celý region, to je jasné. I když obě země byly členy EU, nebyly v NATO a nebyly integrovány do obranných plánů,“ vysvětluje ředitel Centra NATO pro strategickou komunikaci v Rize Jānis Sārts.
Pobaltí nově tolik nehrozí odstřižení od spojeneckých dodávek v případě pozemního útoku z Ruska. Z Baltského moře je tak alianční jezero.
Omílá břehy devíti zemí, z nichž osm jsou členové NATO. Riziko odborníci dál vidí v Kaliningradské oblasti. „Tam mají rozmístěné raketové systémy, například Iskandery, které dostřelem pokrývají celé Polsko a až k Berlínu,“ upozorňuje polský generál v záloze Stanisław Koziej.
Pobaltí se nespoléhá jen na spojence, chystá první velké investice do léta podfinancované protivzdušné obrany a zvažuje koupi prvních vlastních systémů, aby v kritickém pohraničí a na pobřeží vydržel klid co nejdéle.