Třetina obyvatel Lotyšska se v průzkumu vyslovila pro zastavení bojů na Ukrajině a mír za ruských podmínek. Prezident Edgars Rinkēvičs to označil za výsledek dlouhodobého působení ruské propagandy. Lotyšsko patří mezi nejzarytější podporovatele Kyjeva. Část ruské menšiny, která tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel, je podle prezidenta pro zemi potenciálně nebezpečná.
Rusy v Lotyšsku rozděluje postoj k válce. Vedení země považuje jejich část za bezpečnostní riziko
„Rozdělili jsme se tu na proruské a proevropské. Rozdělila nás válka. Těch proruských je u nás v Daugavpilsu více,“ říká aktivista a podnikatel Artūrs Burinskis.
Téměř stotisícový Daugavpils je druhým největším městem Lotyšska a centrem jednoho z nejchudších regionů Evropské unie. Industriální město má pohnutou historii. Ve čtyřicátých letech zažilo vlnu rusifikace, které předcházely stalinistické čistky a německé vraždění Židů.
Místní o městě hovoří jako o ruském, neboť většinu jeho obyvatel (48 procent) tvoří etničtí Rusové a hlavním dorozumívacím jazykem je tam ruština. V posledních letech posiluje Daugavpils dojem rozděleného města.
Dokládá to i příběh Burinskise, který je etnický Rus, považuje se ale občansky za Lotyše. Materiálně i finančně podporuje Ukrajinu. S podobně smýšlejícími lidmi se cítí být v menšině. Sám je k vývoji zdejších nálad skeptický a s proruským táborem schvalujícím agresi Moskvy odmítá mluvit.
Pokus o dialog i obavy
Naopak o dialog se snaží aktivista Andris Pikarevskis. Podle něj se sympatie s Moskvou šíří hlavně mezi etnickými Rusy zklamanými vývojem po roce 1991. „Je to pro ně jako fotbalový zápas. Fandí prostě svému týmu.“
Pikarevskis ve svém podcastu kritizuje vládní politiku vůči ruské menšině. Je podle něj příliš restriktivní a vhání nespokojené do náruče Moskvy. Přísné jazykové zákony ale obhajuje. „Představte si, že by v Česku zůstali žít po pádu Sovětského svazu lidé, jejichž děti by se dodnes neuměly dorozumět česky a říct česky ani dvě slova. Bylo by to normální?“
Rozdělení společnosti a po léta drhnoucí integraci ruské menšiny v Lotyšsku, ale i v Estonsku, kde tvoří až čtvrtinu populace, považují experti za bezpečnostní riziko. V poslední době stoupá například počet agentů zverbovaných Moskvou.