Česko si přeje v čele Evropské komise někoho, kdo bude mít rád střední Evropu a nebude navrhovat nové migrační kvóty. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) to zdůraznil před odletem na summit Evropské rady v Bruselu. Prezidenti a premiéři budou jednat také o sankcích proti Rusku či o boji se změnami klimatu. Podle Babiše není třeba klimatické cíle dál zpřísňovat.
Babiš se v Bruselu sešel s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. O auditech ke svému údajnému střetu zájmů s ním ale nakonec mluvit nechtěl. Český premiér jednal také s brexitovým vyjednavačem EU Michelem Barnierem, který je podle vyjádření úřadu maďarského premiéra Viktora Orbána jedním z kandidátů visegrádské skupiny (V4) na post Junckerova nástupce.
Podle zemí Visegrádské čtyřky by se předsedou Evropské komise neměl stát žádný z takzvaných spitzenkandidátů, tedy lidí, kteří byli v čele kandidátek evropských politických frakcí v květnových volbách.
„Pro nás je klíčové, aby předseda Evropské komise měl rád náš region, měl rád V4, který nám nebude navrhovat nějaké kvóty, který nám nebude radit, kdo má žít v naší zemi, který nebude prosazovat ilegální migraci, který nám nebude vnucovat peníze, které my tady nepotřebujeme, když potřebujeme peníze na investice,“ prohlásil Babiš před odletem do Bruselu.
Debata o personálním obsazení klíčových postů se ale týká nejen budoucího předsedy Komise, ale i dalších funkcí v čele evropských institucí, například v čele europarlamentu, Evropské rady nebo šéfa unijní diplomacie. Vyjednávání o personáliích trvají prakticky od květnových eurovoleb a pokračovat budou do posledních chvil před začátkem summitu.
„My opakovaně říkáme, že se musí projednat celý balíček dohromady, jedná se o čtyři klíčové posty. Snažíme se o to, aby byla zohledněna geografická vyváženost, aby středoevropský region měl své zastoupení,“ shrnul český postoj ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk, který diskuse koordinuje, byl ve středu „opatrně optimistický“ ohledně toho, že po čtvrteční večeři lídrů unijních států bude k dispozici seznam jmen pro pozici v čele Komise, pro křeslo předsedy europarlamentu, pro místo v čele unijní diplomacie a v neposlední řadě pro obsazení Tuskovy funkce předsedy Evropské rady, která se uvolní před koncem roku.
„Proces výběru nového šéfa Komise není automatický, a to, že je někdo vedoucí kandidát, neznamená automatickou diskvalifikaci. Naopak, může to zvýšit šance na zvolení,“ řekl už koncem května předseda Evropské rady Donald Tusk.
Personální mozaika by přitom měla zohledňovat nejen politické složení europarlamentu, který předsedu Komise schvaluje a volí svého předsedu, ale také to, aby žádný evropský region nepřišel zkrátka a aby byli co nejvyrovnaněji zastoupeni muži a ženy.
Prezidenti a premiéři se chtějí dohodnout nyní – ustavující schůze europarlamentu (EP), na které poslanci zvolí svého nového předsedu, bude už 2. července. Otazník visí nad tím, zda summit zohlední přání části frakcí v EP a vezme v potaz takzvaný systém „spitzenkandidátů“, který by do čela Komise vynesl vedoucího kandidáta v eurovolbách vítězných evropských lidovců.
Boj s emisemi? Musíme být odpovědní vůči příštím generacím, míní Babiš
Ještě před čtvrteční večeří čeká účastníky summitu první pracovní jednání, při kterém by měli přijmout strategickou agendu EU pro příštích pět let. Diskuse se dotkne také boje s ochranou klimatu, kde Česko patří k menšině odmítající zmínku o „uhlíkově neutrální“ EU k roku 2050.
V kompromisní verzi závěrů nakonec summit vyzve Evropskou komisi a členské země, aby rychle začaly vymýšlet podmínky a pobídky, kterých by pak bylo možné využít k určení toho, jak by bylo možné klimatickou neutralitu unie k roku 2050 zajistit. Zohledněny přitom mají být „okolnosti v jednotlivých členských zemích a respektováno jejich právo určit si vlastní energetický mix“ - tedy to, z jakých zdrojů země uspokojují své energetické potřeby.
„V současné době tam probíhá obrovský tlak na zpřísnění limitů. Já si nemyslím, že je potřeba ty klimatické cíle ještě zpřísnit. Je potřeba zmínit konkrétní čísla, to, že Evropa v roce 2018 snížila emise o dvacet milionů tun, celkové emise Evropy jsou devět procent, na druhé straně svět navýšil emise o 1020 milionů tun, to znamená 51krát,“ tvrdí premiér.
„Představa, že v roce 2050 v Evropě nebude žádné auto na spalovací motor, že nebudeme svářet, že tu nebudou žít žádné krávy, mi přijde celkem absurdní,“ dodal Babiš. „Musíme být odpovědní vůči příštím generacím, vůči průmyslu, hospodářství, které vybudovali naši předkové,“ míní premiér. Evropa by podle něj mohla pomáhat s investicemi v mimoevropských zemích, a pomoci jim tak se snižováním emisí.
V části věnované zahraniční situaci by lídři měli schválit půlroční prodloužení sankcí vůči Rusku a odsoudit rozhodnutí jeho prezidenta Vladimira Putina vydávat ruské pasy lidem ze separatistických regionů na Ukrajině.
Za prodloužení sankcí se přimlouval tento týden ve Francii a v Německu nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „My jsme válku na východě země nezačali, ale doufáme, že ji co nejdříve ukončíme. Také nechceme, aby naši evropští partneři kvůli sankcím ztráceli, ale je to jediná cesta, jak bez krveprolití tento konflikt vyřešit,“ prohlásil.
Německá kancléřka Angela Merkelová už přislíbila Ukrajině podporu. „Můžu vám popřát hodně štěstí a říci, že Německo bude provázet Ukrajinu její cestou jako přítel,“ řekla.
Státníci proberou také šíření dezinformací a hybridní hrozby. Dotknou se také migrace. „Evropa by měla být aktivní, opustili jsme vliv v Sýrii, v Libyi, potřebujeme konkrétní plán pro Afriku, pomoci těm lidem, aby nemuseli migrovat do Evropy,“ je přesvědčen Babiš.
