V Bruselu skončilo poslední ministerské zasedání v Radě EU pod českým vedením, na kterém jednali ministři životního prostředí. Právě v oblasti klimatu hlásí čeští vyjednavači úspěchy – ke schválení posunuli zásadní části takzvané Zelené dohody a balíčku Fit for 55, který má Unii do konce desetiletí dovést k omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. České předsednictví pochválil první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který ho označil za jedno z nejúspěšnějších za dlouhá léta. Na konci roku předá Česko předsednictví Švédsku.
Češi promluvili třeba do finální podoby unijních předpisů o omezení prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035, změnách v systému emisních povolenek nebo uhlíkového cla, které budou platit dovozci ze států mimo EU.
U vyjednávání byl většinou velvyslanec Jaroslav Zajíček. „V momentě, kdy zjistili, že to hrajeme fér a že jsme schopní sice zohledňovat domácí pozice, ale nejet na úkor toho celku, tak se rozjel vlak… Z toho, co jsme předvedli těch šest měsíců, tady budeme žít ještě několik let,“ hodnotí předsednictví diplomat ze Stálého zastoupení České republiky při EU.
Velvyslanec na českém zastoupení v Bruselu má na starost energetiku, dopravu, vnitřní trh nebo právě životní prostředí.
Na podobě norem se musejí dohodnout tři centra unijní politiky: Evropská komise, která nařízení a směrnice navrhuje, předsednická země, která zastupuje všechny členské státy, a europarlament. V bruselském žargonu se tomuto jednání, které často trvá dlouhé hodiny, říká trialog. Poslední trialog k povolenkám měl několik částí a trval třicet hodin.
Diplomat Zajíček vzpomíná, že za půl roku skončil trialog bez dohody jen jednou. „Parlament trval na příliš silné pozici ohledně budoucnosti jádra a já jsem je s tím ve čtyři ráno vyhnal a ten trialog byl neúspěšný,“ popisuje český velvyslanec. Na začátku přitom Češi museli ohledně klimatu překonávat pověst skeptiků.
Timmermans: Jedno z nejlepších předsednictví
„Jen zřídka jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější než české předsednictví,“ chválil však Čechy na konci jejich předsednického půlroku první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Česko podle něj dokázalo naplnit slova svého někdejšího prezidenta Václava Havla, podle nichž by dělení na východ a západ Evropy nemělo být morální či politickou charakteristikou, ale pouze zeměpisnou. České předsednictví bylo jedním z nejúspěšnějších předsednictví za několik posledních desetiletí, uvedl Timmermans.
„Podařilo se udělat i věci, u kterých se neočekávalo, že by je české předsednictví mohlo dokončit,“ dodává vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který dočasně řídí ministerstvo životního prostředí a na zasedání předal předsednickou agendu na příští půlrok Švédsku.
Dlouholetý eurokomisař Timmermans, který Česko v polovině minulé dekády tvrdě kritizoval ve sporu o migrační kvóty, ocenil zejména fakt, že čeští vyjednavači o minulém víkendu dovedli ke shodě emisní reformu. Ta mimo jiné omezuje množství emisních povolenek, zpoplatňuje emise ze silniční dopravy a vytápění budov a zavádí sociální klimatický fond pro omezení dopadů této reformy. Její dohodnutou podobu přivítaly vlády unijních zemí, výhrady však měli průmyslová lobby na jedné straně a ekologové na druhé.
Jurečka: Klimatická změna nepočká
„Musíme umět tyto věci řešit, protože příroda nepočká, klimatická změna nepočká,“ zdůvodňoval aktivní český přístup ke klimaticky šetrné politice Jurečka.
Podle kritiků přicházejí změny v nejméně vhodnou dobu, protože pořizování čistých technologií přidá k vysoké inflaci další náklady. „Ta dohoda pamatuje na to, aby byly na transformaci finanční prostředky. Aby ji zvládl průmysl, veřejný sektor i domácnosti,“ dodal Jurečka s odkazem na pomoc, která je součástí dohod a ze které jen Česku připadne bilion korun.
