Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Kyjevě setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Učinila tak v rámci mezinárodní pracovní skupiny, která má posoudit dopady ruské invaze na životní prostředí Ukrajiny.
Ukrajinu navštívili ekologičtí experti, kteří mají zhodnotit míru zkázy. Sešel se s nimi i Zelenskyj
3 minuty
Horizont 24: Greta Thunbergová navštívila Zelenského
„Je to opravdu velmi důležitý signál podpory pro Ukrajinu. A opravdu potřebujeme vaši profesionální pomoc,“ řekl o návštěvě skupiny expertů Zelenskyj.
Thunbergová s prezidentem mluvila především o protržení Kachovské přehrady. To Ukrajina označuje za ekocidu. Ze světových státníků tohle slovo poprvé použil v roce 1972 švédský premiér Olaf Palme ve spojení s válkou ve Vietnamu a americkým nasazením herbicidu Agent Orange.
„Ekocida a ničení životního prostředí je formou války, jak Ukrajinci v tuto chvíli až příliš dobře vědí. Stejně jako to ví Rusko. Proto se záměrně zaměřuje na životní prostředí, na lidské živobytí a domovy. Proto také ničí životy,“ říká Thunbergová. „Z následků trpí i další. Například miliony lidí, kteří jsou závislé na jídle vypěstovaném na Ukrajině.“
Ukrajina se s následky výbuchu Kachovské přehrady bude vypořádávat desítky let, řekl v Horizontu zpravodaj ČT Jan Šilhan, který v zasažené oblasti v uplynulých týdnech natáčel. „Před nedávnem zveřejnila celkové škody na životním prostředí, je to něco mezi 53 a 54 miliardami dolarů (asi 1,1 bilionu korun), a to jsou čísla ještě před zničením přehrady.“
„Jde v první řadě o kontaminaci půdy, vzduchu a podzemní i nadzemní vody,“ připomněl Šilhan. Upozornil, že Ukrajina je zemí s největší biodiverzitou v Evropě, žije tam třetina všech druhů, které se na kontinentu vyskytují.
Hrozba jaderné katastrofy
Zatímco z jedné ekocidy se Ukrajina pomalu vzpamatovává, mluví se o hrozící další, ještě mnohem horší. Šéf zpravodajské správy ministerstva obrany Ukrajiny Kyrylo Budanov řekl serveru Warzone, že Rusko už má všechno připravené pro zorganizování technologické katastrofy v jaderné elektrárně Záporoží.
„Pokud by se něco stalo v Záporoží, bylo by to mnohonásobně větší než katastrofa v Černobylu. Na Ukrajině o tom samozřejmě mluvíme každý den,“ vysvětlil vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Budanov ve čtvrtek v rozhovoru označil za nejpravděpodobnější cíl ruského útoku vodní nádrž, která zajišťuje chlazení reaktorů. Ukrajinská tajná služba mluví i o tom, že Rusové už sabotáž připravují, a proto z elektrárny postupně stahují vojáky a techniky. Moskva v pátek odpověděla obviněním Kyjeva z chystání sabotáže.
„Na zasedání Rady bezpečnosti OSN jsme předali oficiální dokument, který potvrzuje naše vážné obavy z faktu, že Ukrajina chystá provokativní akce. Že říkají, že se sami vyhodíme do povětří, když jsme v jaderném zařízení? Mám to komentovat? Je to čirá lež,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Lidé žijící poblíž Záporožské elektrárny podle Šilhana akutní hrozbu nevnímají. Jde o oblast, kam mimo jiné míří uprchlíci třeba z okupovaného Chersonu, kteří jsou spokojení s tím, že jim v oblasti nehrozí každodenní nebezpečí.
Na jadernou katastrofu se ale připravují místní úřady. Obce školí lékaře, jak se v případě takového scénáře chovat, vydávají oficiální pokyny a podobně. „Je otázka, jak takové přípravy vytrvají,“ dodává Šilhan.
8 minut
Zpravodaj ČT Jan Šilhan o vývoji situace na Ukrajině
