Izraelská armáda ve středu v Pásmu Gazy zabila dalších nejméně 64 Palestinců, uvedly místní úřady kontrolované Hamásem podle katarské televize al-Džazíra. Izraelský deník Ha'arec s odvoláním na zdravotníky informuje o 73 zabitých Palestincích v regionu od půlnoci. Nejméně dvacet lidí, včetně dětí, zahynulo podle listu při středečním izraelském útoku na budovu v centru města Gaza.
Nemocnice ve městě Gaza, kde izraelská armáda před týdnem zahájila rozšířenou pozemní operaci s cílem město obsadit a zničit teroristické hnutí Hamás, jsou přeplněné a nemají dost zdravotnického materiálu ani léků. Tamní zdravotníci popsali serveru BBC, že pracují v nehygienických podmínkách i bez anestetik.
„Je to prostě masová vražda... nemáme léky proti bolesti, přivážejí zraněné s končetinami, na nichž visí kusy kůže a šlach. Přivážejí lidi s vyhřezlými orgány... Je to hrůza, noční můra,“ popsala v úterý BBC ve videohovoru australská lékařka Nada Abú Alrúbová, specialistka na urgentní péči, která pracuje jako dobrovolnice v nemocnici Šífa v Gaze.
„Špinavé a infikované rány“
Podle deníku The Guardian se s nedostatkem léků a zdravotnického materiálu potýkají zdravotníci i v nemocnicích na jihu Pásma v oblasti, kterou vláda židovského státu označuje za humanitární zónu. „Každý den přichází víc a víc zraněných ze severu, se starými, špinavými a infikovanými ranami,“ řekl deníku lékař Martin Griffiths, traumatolog z londýnské nemocnice, který do Pásma Gazy dorazil jako dobrovolník před dvěma týdny.
„Všichni mají hlad, jsou podvyživení, přišli o domov a blízké a všichni mají strach,“ tvrdí Griffiths. Podle něj například polní nemocnice s devadesáti lůžky v Mavásí na jižním pobřeží Pásma Gazy, kde je „humanitární zóna“, přijala během jediné noci 160 zraněných.
Izraelská armáda před týdnem zahájila ve městě Gaza rozšířenou pozemní operaci s cílem zničit teroristické hnutí Hamás, což ale mnozí považují za nereálné. Ve městě Gaza, zničeném téměř dvouletým bombardováním, ještě před několika týdny přežíval ve stanech či poničených domech asi milion Palestinců. V úterý izraelská armáda odhadla, že z města odešlo na jih zhruba 640 tisíc Palestinců. OSN ale podle BBC odhaduje, že z města odešlo na jih jen něco přes 320 tisíc lidí, tedy přibližně polovina Jeruzalémem deklarovaného počtu.
Podle úřadů v Gaze, které od roku 2007 ovládá Hamás, se ale mnozí Palestinci z jihu do města Gaza vrací, napsal aktuálně deník Ha'arec. Důvodem je rovněž špatná humanitární situace na jihu.
Zaútočili na nás, tvrdí flotila s propalestinskými aktivisty
Pomoc vezou i propalestinští aktivisté z flotily směřující do Pásma Gazy. Ti podle agentur tvrdí, že se jejich lodě staly v noci na středu terčem útoků bezpilotních prostředků a rušení komunikace.
„Několik dronů, neidentifikované předměty shozené z výšky, rušené komunikace a výbuchy slyšitelné z několika (našich) lodí. Právě teď jsme přímými svědky těchto psychologických operací, nenecháme se ale zastrašit,“ uvádí se v prohlášení organizace Global Sumud Flotilla (GSF). Mluvčí flotily později informovali o nejméně třinácti výbuších a deseti zasažených plavidlech. Nikdo se nezranil, některé lodě jsou poškozené a přetrvávají také problémy s komunikací.
Německá aktivistka Yasemin Acarová upřesnila, že bylo napadeno pět lodí. „Nemáme žádné zbraně, nepředstavujeme pro nikoho žádnou hrozbu. Přepravujeme pouze humanitární pomoc,“ sdělila ve videu zveřejněném na sociální síti Instagram.
Itálie vyslala na pomoc flotile, jejíž plavby se účastní na šest desítek Italů včetně čtyř zákonodárců, vojenskou loď. „Povolil jsem okamžitý zásah fregaty Fasan vojenského námořnictva, která se nacházela na sever od Kréty,“ informoval italský ministr obrany Guido Crosetto. Loď by měla poskytnout flotile pomoc, pokud to bude zapotřebí. Na palubě plavidel, která jsou součástí aktivistického projektu, jsou podle předchozích zpráv nejméně dva členové italského parlamentu a dvě europoslankyně zvolené v této jihoevropské zemi.
Flotilu ale kritizovala italská premiérka Giorgia Meloniová. Podle ní se aktivisté vystavují nebezpečí, aby přepravili pomoc, kterou by mohla dodat rovněž její vláda. „Vyzývám všechny k odpovědnosti,“ prohlásila Meloniová. Italská diplomacie podle ní zprostředkovává jednání o tom, že by flotila na Kypru předala svou pomoc latinskému patriarchátu, který působí v Izraeli i na palestinských územích. Odnož katolické církve by pak převezla pomoc do Pásma Gazy.
Útoky odsoudil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který vyzval k „nezávislému, nestrannému a podrobnému prošetření“ incidentu. „Jakékoliv použití síly proti flotile je nepřijatelné,“ zdůraznila mluvčí Evropské komise. Podle ní je nutné dodržovat svobodu plavby zakotvenou v mezinárodním právu. „Respektujeme humanitární nasazení lidí na palubě flotily,“ dodala mluvčí.
Flotila nazvaná podle arabského sumud (vytrvalost) vyplula na začátku září z Barcelony. Mezi jejími členy jsou propalestinští aktivisté včetně švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové, kteří chtějí do Gazy dopravit humanitární pomoc a prolomit podle nich izraelskou blokádu poté, co Jeruzalém v červnu a červenci zabránil dvěma podobným pokusům.
Válka v Gaze začala 7. října 2023 útokem teroristického hnutí Hamás na židovský stát. Ozbrojenci při něm na 1200 lidí zabili a dalších 251 unesli. Většinu rukojmí propustili při dvou příměřích výměnou za palestinské vězně. Izraelská armáda podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze (pod kontrolou Hamásu) zabila od října 2023 v Pásmu Gazy nejméně přes 65 tisíc Palestinců, dalších zhruba 167 tisíc utrpělo zranění. OSN tyto údaje považuje za spolehlivé.
Humanitární organizace i agentury OSN uvedly, že se do Pásma Gazy kvůli izraelským restrikcím dostává jen malé množství pomoci, včetně jídla a zdravotnického materiálu. Izraelská vláda letos od března také téměř tři měsíce nepouštěla na toto palestinské území s asi dvěma miliony obyvatel žádnou humanitární pomoc a zdůvodňovala to tím, že jen nátlak na Hamás, která toto území ovládl v roce 2007, může přimět palestinské ozbrojence k propuštění unesených.
