Během úterního jednání na klimatické konferenci OSN v Glasgow představili prezident USA Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau plán na snižování emisí metanu. Světoví lídři chtějí také podepsat dohodu o zabránění mýcení deštných pralesů. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zase vyzvala k rozhodným krokům pro záchranu planety. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) debata o klimatu nepřinesla nic nového.
Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o třicet procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes sedmdesát procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu.
Trudeau přislíbil, že Kanada do roku 2030 sníží emise metanu při těžbě ropy a zemního plynu o pětasedmdesát procent oproti úrovni z roku 2012.
„Tímto globálním závazkem činíme z COP26 okamžik, kdy se svět posouvá od ambicí k činům,“ prohlásila von der Leyenová. EK podle ní příští měsíc navrhne pravidla pro regulaci produkce metanu. Stanoví například limity toho, kolik plynu může unikat při těžbě ropy či zemního plynu.
Téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují právě metanu, který má více než osmdesátkrát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý. Zároveň se z atmosféry mnohem rychleji odbourává. Podle Bidena je snížení jeho emisí do roku 2030 nezbytným krokem ke splnění dlouhodobých klimatických cílů.
Snížení úniků metanu v energetickém sektoru považují odborníci za jeden z nejsnadnějších způsobu, jak zmírnit množství skleníkových plynů v atmosféře, protože lze dosáhnout značných pokroků s již dostupnými technologiemi a za nízkou cenu. Obtížnější je to v zemědělství, velké množství tohoto plynu totiž produkují krávy. Značná část emisí pochází mimo jiné ze skládek odpadu.
Británie, Spojené státy, Indie, Čína nebo EU také v úterý uvedly, že budou usilovat o to, aby se ve všech částech světa do roku 2030 zvýšila výroba oceli téměř bez emisí. Agentura Reuters připomíná, že ocelářství je jeden z největších zdrojů emisí oxidu uhličitého na světě.
Státy jako USA, Británie, Indie nebo Čína se také dohodly na sdílení čistých technologií v energetice a v dopravě. Celosvětový přechod k zelené energetice či bezemisním vozidlům znamená vysoké náklady, které pomůže snižovat masová produkce technologických novinek. Tento jev byl patrný například u solárních panelů či LED žárovek.
Konec odlesňování do roku 2030
Světoví představitelé v úterý plánují podepsat dokument, v němž se zaváží, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. K ujednání se hodlá připojit přes sto států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládají rozsáhlé tropické lesy. Země se hodlají zavázat k poskytnutí zhruba 19,2 miliardy dolarů (asi 423 miliard korun) z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel. Na území států, které se chystají přistoupit k dohodě, leží celkem asi 85 procent světových lesů.
K dohodě se připojilo také Rusko. „V naší zemi se nachází okolo pětiny všech světových lesů. Přijímáme ta nejserióznější a nejenergičtější opatření pro jejich zachování,“ uvedl v předem nahraném prohlášení účastníkům summitu ruský prezident Vladimir Putin, který se osobně nedostavil.
„Vytkli jsme si za cíl dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky nejpozději v roce 2060. Rusko se přitom opírá i o jedinečné bohatství lesních ekosystémů a jejich významný potenciál při pohlcování skleníkových plynů,“ řekl Putin podle agentury TASS.
Vlády osmadvaceti zemí se také chtějí zavázat k eliminování negativního dopadu světového obchodu s potravinami, jako jsou palmový olej, sója či kakao, na úbytek lesů.
USA, Británie, Norsko, Německo, Nizozemsko a sedmnáct soukromých sponzorů kromě toho v pondělí podle agentury AP oznámily záměr poskytnout v příštích čtyřech letech 1,7 miliardy dolarů (37 miliard korun) na pomoc původním obyvatelům žijícím v tropických lesích. Prostředky mají pomoci ochránit a posílit práva původních obyvatel a místních komunit na půdu a využívání místních zdrojů.
Ekolog Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny ocenil, že se k dohodě připojila také Brazílie. Zároveň však upozornil, že podobné sliby o zastavení odlesňování už v minulosti zazněly. Reálných úspěchům se ale nepodařilo dosáhnout, protože se firmám kácení lesů ekonomicky stále vyplatí.
Čaputová vyzvala k činům
„Od doby, kdy jsme se v Paříži dohodli na dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století, se klimatická konference sešla několikrát. Věda však mluví jasně: Od toho cíle jsme ještě daleko,“ řekla slovenská prezidentka Čaputová. Pokud podle ní konference selže, bude se na příštích schůzích jednat už jen o nezvratné zkáze planety.
Evropská unie podle Čaputové dělá, co je potřeba tím, že se zavázala ke snížení emisí o pětapadesát procent do roku 2030 a k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Emise skleníkových plynů na Slovensku podle prezidentky klesly o šestačtyřicet procent oproti úrovni z roku 1990. Metanu země pod Tatrami produkuje o polovinu méně.
„Uhlíková stopa letadel, kterými jsme přiletěli, nesmí být jediným výstupem letošní konference,“ řekla Čaputová a vyzvala k přijetí konkrétních závazků.
Konference OSN o změnách klimatu podle Babiše nepřinesla žádnou novinku. Stanoviska jsou stále stejná, apeluje se na všechny státy světa, ne všichni se ale snaží jako Evropa, řekl v úterý předseda vlády před odletem z Glasgow.
V pondělním projevu v panelu lídrů států Babiš mimo jiné kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle ministerského předsedy je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy EU dovolit.
Si Ťin-pching se summitu osobně neúčastní
K největším producentům emisí skleníkových plynů patří Čína, její prezident Si Ťin-pching ovšem do Glasgow nepřijel. „Čína chce dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2060. Plán byl dřív oceňován, ale podle nově naměřených hodnot se zdá, že tohle nezastaví oteplování planety. Je to zklamání i proto, že Čína nezastírá ambice být světovým lídrem a tohle byla příležitost ukázat svoji soft power,“ řekla zpravodajka České televize v zemi Barbora Šámalová.
Podle Šámalové komunisté v Pekingu neplní ani závazky, které přijali na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. „Čína silně investuje do zelených technologií. Problém je ale pořád v tom, že velký podíl energie je z uhlí. Země má největší počet uhelných elektráren na světě. Do roku 2025 je v plánu postavit stovky dalších, což je přímo v rozporu s těmi závazky.“
Znečištěně ovzduší je podle zpravodajky jedním z nejvážnějších problémů země. „Velkým problémem je také nedostatek vody. Celá severní Čína včetně Pekingu je vyprahlá, nad Pekingem spadne ročně jen pár centimetrů srážek. Časté jsou písečné bouře. Čínu také trápí znečištěné podzemní vody a kontaminovaná půda. Následky na zdraví lidí jsou vážné,“ doplnila Šámalová.
Podle ní je to důsledek bouřlivého ekonomického rozvoje v 90. letech, kdy vyrostlo mnoho továren, které se neřídily žádnými regulacemi, a i když už dnes neexistují, zůstala po nich kontaminovaná půda a voda. „Obyvatelé mají v lepším případě ekzémy, v horším rakovinu. V Číně je mnoho rakovinových vesnic, rakovina je prudce na vzestupu. Obyvatelé malých měst často nemají zastání. Když si stěžují, vláda se je snaží umlčet.“
Hlavní čínský vyjednavač v otázkách klimatu Sie Čen-chua uvedl, že na summitu by mohlo být dosaženo celosvětové dohody ohledně pravidel trhu s emisemi oxidu uhličitého.
Systém obchodu s emisními povolenkami je považován za jeden z hlavních nástrojů pro snižování emisí skleníkových plynů. V jeho rámci mají firmy omezené množství povolených emisí, což je nutí k technologickým inovacím a energetické úspornosti.
Europoslanec Alexandr Vondra míní, že nepřítomnost Siho a dalších světových lídrů je problém z hlediska výsledku summitu. Evropská unie podle něj nasadila vysokou laťku ve snižování emisí uhlíku, a má proto zájem, aby se k témuž zavázaly ostatní státy. „Bez Číny, Indie, Brazílie, Austrálie, Ruska a dalších nebude mít evropské cvičení žádný efekt.“ Vynucování závazků na ostatních je podle něj problém i proto, že celá Pařížská dohoda stojí na dobrovolnosti.
Je podle něj velmi důležité, že se velké množství států zavázalo nepřispívat k omezování lesů. „Na kácení pralesů ale Evropa nese svůj díl viny, protože jeho část nepřímo iniciovala. Před patnácti dvaceti lety začala podporovat biopaliva, což vedlo k vysazování plantáží palmy olejné na úkor pralesů,“ zdůraznil.
Bezbariérový přístup
Na summitu se však neřeší jen otázky klimatu. Izraelská ministryně pro energetiku Karine Elharrarová, která se pohybuje na vozíku, se kvůli absenci bezbariérového přístupu v pondělí nemohla dostat na jednání. Podařilo se jí to až druhý den v úterý, kdy ji k místu přivezlo taxi upravené pro přepravu invalidů.
Případ izraelské ministryně vyvolal pozornost a omluvili se britský velvyslanec v Izraeli i britský ministr životního prostředí George Eustice. V rozhovoru s BBC řekl, že Izrael možná předem neinformoval o speciální potřebě pro svou účastnici, což ale mluvčí izraelského velvyslanectví v Londýně popřel.
Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid v tweetu adresovaném organizátorům konference napsal, že „nemohou projevovat starosti o budoucnost, klima a udržitelnost, pokud se nebudou zajímat nejdříve o lidi a nezajistí přístup všem, i těm hendikepovaným“.
