Kongo chce uvolnit těžbu dřeva. Vědci apelují na zastavení pomoci, pokud tak učiní

Více než dvě desítky vědců požádaly dopisem dárce konžského lesního sektoru včetně EU či OSN o pozastavení peněz, pokud vláda povolí vydávat koncese pro těžbu dřeva. V Kongu se nachází šedesát procent druhého největšího deštného pralesa, takže je tato africká země klíčovým hráčem při snaze o brzdění klimatické změny i při úsilí o zachování druhové rozmanitosti, píše agentura Reuters.

Konžská ministryně životního prostředí Ève Bazaibaová v červenci oznámila, že zruší moratorium na těžbu z roku 2002 a prověří všechny platné těžební kontrakty, aby se do sektoru vnesl pořádek.

Vědci zaslali dopis se žádostí o pozastavení plateb hlavním dárcům, k nimž patří Evropská unie a agentury OSN. Podle autorů listu zrušení moratoria může mít „katastrofální dopad pro životní prostředí, klima i společnost“.

 „Komerční těžba, i když se jedná jen o vybrané druhy dřeva, je často začátkem nezvratného procesu, který končí naprostým vykácením lesa,“ stojí v dopise. Doporučuje se v něm pozastavit finanční pomoc konžským vládním agenturám zabývajícím se ochranou lesa. Mezi signatáři jsou odborníci z Konga, Jihoafrické republiky, Británie a Nizozemska.

Konžský deštný prales
Zdroj: BBC/Nature/Mongabay

Povolení těžby, ale zákaz vývozu

Profesor Corneille Ewango Ekokinya z univerzity v konžském městě Kisangani řekl, že konžská vláda musí nejprve zavést jasná pravidla lesního hospodaření. „Nelze dělat všechno najednou. Sektor je třeba nejprve připravit,“ prohlásil.

Bazaibaová se domnívá, že moratorium je neúčinné, protože nelegální kácení pokračuje.

Vyslanec Evropské unie v Kongu s vládním plánem souhlasil a nedávno řekl, že ho považuje za součást snahy obnovit kontrolu lesního hospodářství. Proti plánu nevznesli velké výhrady ani ochránci životního prostředí.

Národní koordinátor konžské skupiny zabývající se ochranou klimatu Guy Kajemba v rozhlase minulý týden uvedl, že moratorium by mělo být zrušeno, protože vláda připravuje širší regulaci. „Musíme se zaměřit na dobrou správu lesa. Ať už s moratoriem, nebo bez něj,“ prohlásil Kajemba.

Bazaibaová také v pátek oznámila, že Kongo plánuje zakázat veškerý vývoz dřeva a zavést další opatření, která přispějí k ochraně deštného pralesa. Ministryně ale novinářům nesdělila, kdy by se měl export zastavit. „Umožníme díky tomu nejen přirozenou obnovu, ale i program zalesňování, který sdílíme s našimi technickými, finančními a vývojovými partnery,“ poznamenala Bazaibaová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...