Vysoké ceny energií ukazují, že je nutné rozvíjet čistou energetiku, řekl Biden na summitu v Glasgow

3 minuty
Události: Ve skotském Glasgow začala klimatická konference OSN
Zdroj: ČT24

Ve skotském Glasgow v pondělí začala klimatická konference OSN COP26. Cílem summitu je udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Světoví lídři na ní vyzívají k dodržování závazků snižovat vypouštění skleníkových plynů a apelují na naléhavost situace. Podle britského premiéra Borise Johnsona „zbývá minuta do půlnoci.“ Český premiér Andrej Babiš (ANO) zase kritizoval evropskou Zelenou dohodu.

Při zahájení summitu Johnson prohlásil, že je třeba jednat ihned, protože „zbývá minuta do půlnoci“. „Pokud z tohoto COP 26 v Glasgow neučiníme okamžik, kdy se začneme reálně zabývat klimatickými změnami, bude ve světě nezkrotitelný vztek a netrpělivost.“ Důležitá je podle něj také spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Johnson, jehož země summit hostí, před jeho začátkem varoval, že schůzce hrozí krach, protože jednotlivé země nepřicházejí s dostatečnými závazky, aby se globální teplota pod kritickou hranicí udržela.

Rebeca Newsomová z britské odnože nevládní organizace Greenpeace označila Johnosnův výstup za pokrytecký. Pro deník The Guardian vedla, že si Johnson nechává otevřené dveře pro další těžbu ropy a zemního plynu v Británii, ačkoli je to „neslučitelné s globálním cílem snížit oteplování o 1,5 stupně“.

Britská královna Alžběta II. ve videu vzkázala světovým lídrům, že nadešel čas jednat v zájmu ochrany klimatu. Účastníci konference by podle ní měli projevit státnictví a myslet na budoucí generace. „Po času slov nadešel čas činů,“ uvedla podle agentury AP pětadevadesátiletá panovnice. 

„To, co dělají lídři pro dnešní lidi, je vládnutí a politika. To, co dělají pro lidi zítřka, je státnictví,“ citoval z královnina projevu deník The Guardian. „Za sebe doufám, že tato konference bude jednou z těch vzácných příležitostí, kdy bude mít každý šanci povznést se nad politiku současnosti a dosáhnout skutečného státnictví,“ dodala.

9 minut
Úvodní projev britského premiéra Borise Johnsona na klimatické konferenci OSN
Zdroj: ČT24

Biden: USA do roku 2030 sníží produkci skleníkových plynů o padesát procent

„Glasgow musí být začátkem desetiletí ambicí a inovací, abychom zachovali naši společnou budoucnost,“ řekl americký prezident Joe Biden. Současné vysoké ceny energií dle něj ukazují na potřebu diverzifikovat energetické zdroje a rozvíjet čistou energetiku.

Biden také prohlásil, že USA do roku 2030 sníží produkci skleníkových plynů o padesát procent, jeho administrativa zároveň vypracovala plán na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Německá kancléřka Angela Merkelová vybídla k celosvětovému konci spalování uhlí pro potřeby výroby elektrické energie.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vyzval největší znečišťovatele, opožďující se za závazky světa, ke zvýšení svých ambicí. Macron tím podle agentury AFP narážel na Čínu a Rusko. „Příliš mnoho z nás přijímá závazky, ale pak podepisuje obchodní kontrakty, které jim protiřečí,“ uvedl také francouzský prezident.

Ostře se na konferenci ozvali zástupci ostrovních zemí, které jsou ohroženy vzestupem hladiny oceánů v důsledku tání ledovců. Vědci upozorňují, že některé nízko položené oblasti mohou zcela zmizet z mapy světa.

Premiérka karibského ostrova Barbados Mia Mottleyová zastupující další ostrovní státy emotivně varovala přítomné státníky, aby „nenechali chamtivost a sobectví zasít sémě naší společné zkázy“. „Už teď lapáme po dechu, abychom přežili,“ přidal se k ní prezident Seychel Wavel Ramkalawan.

Summitu se zúčastní i ekologická aktivistka Thunbergová

Hlavním cílem summitu je, aby se podařilo globální oteplování planety udržet pod kritickou hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou, k čemuž je zapotřebí do půlky století snížit emise téměř na nulu. OSN také chce, aby země slíbily na zvládnutí klimatické změny významnou finanční pomoc rozvojovým zemím.

Na summitu již promluvil i generální tajemník OSN António Guterres. „Zahajujeme tuto klimatickou konferenci, zatímco stále směřujeme ke klimatické katastrofě. Mladí lidé to vědí. Každá země to vidí. Malé rozvojové ostrovní státy a další ohrožené země to zažívají,“ vyjádřil se Gutteres. Selhání se podle něj rovná rozsudku smrti.

Na konferenci v pondělí a v úterý vystoupí se svými projevy stovka světových státníků, celkově se jí zúčastní na třicet tisíc delegátů. Pozvánku dostala i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, která na místo dorazila ve speciálně vypraveném „klimatickém vlaku“.

Babišova skepse

Česko na konferenci zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), do Glasgow odletěl společně s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Při svém vystoupení premiér zkritizoval evropský klimatický balíček Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu a ohledu na to, kolik bude stát, může stát evropskou zelenou sebevraždou.

Podle Babiše jde plán Fit for 55 mnohem dál, než na čem se Unie shodla. Kritizoval například, že Evropská komise navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého.

Evropa podle českého premiéra produkuje zhruba devět procent celosvětového množství emisí skleníkových plynů. „Evropská unie nemůže dosáhnout ničeho bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy americké,“ připomněl.

Za absolutně zásadní považuje Babiš to, aby si členské státy mohly zvolit vlastní energetický mix k dosažení uhlíkové neutrality. Obhajoval přitom jadernou energetiku jako čistou a bezpečnou.

Před odletem do Glasgow Babiš prohlásil, že osobně od konference moc neočekává. „To budou zase projevy. Uvidíme, jaký bude mít vliv hlavně na Evropskou unii.“ V přepočtu na počet obyvatel se Česko v produkci skleníkových plynů ve srovnání s ostatními zeměmi řadí na devatenáctou příčku, vyplývá z dat portálu Ourworldindata.org.

5 minut
Vyjádření Andreje Babiše z klimatické konference OSN v Glasgow
Zdroj: ČT24

Prezidenti Číny, Ruska a Brazílie se konference nezúčastní

Svoji účast odřekl ruský prezident Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching nebo prezident Brazílie Jair Bolsonaro. Podle prezidenta Bidena tím podkopávají globální snahy na ochranu klimatu. Na poslední chvíli účast s odkazem na nedostatečná bezpečnostní opatření odmítl i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Čínský prezident do Glasgow zaslal písemné prohlášení. Vyzval v něm zúčastněné strany, aby podnikly důraznější akce, ale aby také podpořily rozvojové země, aby si v oblasti změny klimatu vedly lépe.

Putin hodlá účastníky konference oslovit v předem nahraném prohlášení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko vynakládá obrovské úsilí zaměřené na snížení klimatické zátěže, jde však o proces, který vyžaduje odpovídající kroky všech států.

V pondělí Rusko schválilo dlouhodobou vládní klimatickou strategii, jejímž cílem je uhlíková neutralita do roku 2060. 

Teplota vzroste o 2,7 stupně do konce století, pokud státy své závazky nezpřísní

Konference COP26, může podle odborníků rozhodnout, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování. Summit potrvá do 12. listopadu. Poté, co se během prvních dvou dní přestaví světoví lídři, bude pokračovat jednáním expertních skupin.

Podle studie čínských, evropských a amerických vědců zveřejněné v pondělí hrozí, že pokud se proti oteplování planety nezasáhne, ocitnou se do roku 2070 tři miliardy lidí v klimatických podmínkách, které panují na Sahaře. Důsledkem by mohla být v příštích desetiletích mohutná migrace.

Program OSN pro životní prostředí uvádí, že pokud by nadále platily současné závazky zemí k omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia. 

Experti se shodují, že k extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Světová meteorologická organizace vydala u příležitosti konference v Glasgow zprávu, ve které konstatovala, že extrémní počasí, jako jsou vlny veder a masivní záplavy, se stalo novým normálem.

Britský přírodovědec David Attenborough uvedl, že motivací v boji proti klimatickým změnám by neměl být strach, nýbrž naděje. „Jsme všichni největší řešitelé problémů, kteří kdy na Zemi existovali,“ dodal pětadevadesátiletý popularizátor vědy. Světoví lídři podle něj mají ještě šanci podmínky na Zemi zachovat.

7 minut
Sociální a environmentální psycholog Krajhanzl: Česká společnost má značně mlhavé představy, co se změnou klimatu dělat
Zdroj: ČT24

Organizaci summitu doprovází potíže

Před branami konference OSN v Glasgow se tvořily fronty stovek až tisíců delegátů a novinářů, kteří čekali na to, až se na ně dostane řada u bezpečnostní prohlídky.

Podle britských médií a účastníků akce organizátoři frontu před vstupem nijak neusměrňovali, takže se lidé hromadili v davu a bez bližších instrukcí i ohledu na opatření související s koronavirem se tlačili směrem ke vchodu. Na Twitteru o tom informoval například reportér britské televize ITV Chris Ship.

Podle reportérů listu The Guardian se fronta pohybovala jen velmi pomalu a mnoho lidí před vstupem čekalo zřejmě řadu hodin.

Ve městě se koná i řada demonstrací ekologických organizací, podle nichž se politici málo snaží prosazovat ekologická opatření. Do Glasgow se sjely tisíce aktivistů z celého světa, někteří dokonce přišli pěšky.

Největší protest má být v sobotu 6. listopadu, skotské úřady očekávají přes sto tisíc lidí. K akci se připojí i lidé v desítkách zemí světa.

Situaci komplikuje také stávka popelářů, kteří protestují proti nevyhovujícím platům. Hromadící se odpadky v ulicích by podle britských médií mohly být ostudou pro skotskou i londýnskou vládu. Problémy s úklidem má Glasgow dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 10 mminutami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 1 hhodinou

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 8 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...