Na čtyřicet zemí se ve čtvrtek na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie. Signatáři slíbili, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě vyspělých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí. Země také uvedly, že nebudou investovat do uhelných elektráren doma ani v zahraničí. Někteří velcí znečišťovatelé, jako Čína, Austrálie, Indie a Spojené státy, své podpisy k dohodě odmítly připojit. O jednání ve skotském Glasgow informovala stanice BBC. Podle vyjednavače EU se konference zatím vyvíjí slibným směrem.
Čtyřicet zemí slíbilo zastavit uhelné elektrárny do 20 let. Čína, USA či Indie zůstaly mimo
Dohodu podpořilo Polsko, Ukrajina, Vietnam nebo Chile, které se řadí mezi velké spotřebitele uhlí. Právě Polsko přitom dosud počítalo s odklonem od uhlí do roku 2049. K dohodě se připojily i desítky organizací, včetně několika velkých bank, které slíbily zastavit financování průmyslu spojeného s těžbou uhlí.
„Konec uhlí je na dohled,“ uvedl britský ministr pro podnikání Kwasi Kwarteng. „Svět jde správným směrem, je připraven zpečetit osud uhlí a přijmout ekologické a ekonomické výhody budování budoucnosti poháněné čistou energií.“
Naopak britský stínový ministr pro podnikání Ed Miliband čtvrteční dohodu považuje za nedostatečnou, protože se k ní nepřipojila Čína. Upozornil také, že pakt nezmiňuje nic o ropě a plynu, píše BBC.
Uhlí jako téma číslo jedna
Uhlí je ve čtvrtek hlavním tématem konference COP26 a účastnické státy jednají o několika různých dohodách. K jisté formě omezení používání uhlí se podle agentury Reuters zavázalo 77 zemí. Dvacet vlád, včetně USA nebo Kanady, by ještě ve čtvrtek mělo slíbit, že do konce roku 2022 zastaví financování zahraničních projektů spojených s fosilními palivy. Část dohody, která se ale týká také investic do domácích projektů, odmítla podepsat Indie, Čína a Austrálie, uvádí Reuters.
Právě uhlí je samo o sobě faktorem, který nejzásadněji přispívá ke klimatickým změnám. V roce 2019 se z něj vyrábělo přibližně 37 procent elektrické energie na světě. Nejvíce uhlí na planetě spotřebuje Čína, která slíbila nestavět uhelné elektrárny v zahraničí, ale pro vlastní území tento závazek odmítla. Austrálie, kde pochází z uhlí rovná polovina elektřiny, otvírá nové doly, píše Le Monde. V Indii stojí na uhlí dokonce 70 procent elektřiny. Indický premiér Naréndra Módí slíbil snížit podíl na 50 procent do roku 2030, což Le Monde popisuje jako odvážný krok.
„Současná situace na energetických trzích není důvodem k pozastavení odchodu z uhlí. Naopak to dokazuje, že je důležité urychlit přechod na čisté energie a dramaticky snížit naši závislost na fosilních palivech,“ uvedla v Glasgow eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Na úvod jednání o uhlí účastníci konferenci vyslechli závěry vědců o objemech emisí oxidu uhličitého do ovzduší v posledních letech. Dramatický a vítaný pokles emisí CO2 během pandemie covidu-19 už zase do značné míry zmizel a svět vypouští do atmosféry téměř stejné objemy skleníkových plynů jako před pandemií, uvedli vědci z projektu Global Carbon Project.
Díky omezenému pohybu lidí a zastavení části ekonomiky v roce 2020 klesly globální emise oxidu uhličitého o 5,4 procenta, což je nejvýraznější pokles od druhé světové války. Letos ovšem emise podle odhadů vědců na základě dosavadních údajů stoupnou o 4,9 procenta a přiblíží se tak úrovni míry znečišťování v roce 2019, píše AP.
Proč se USA nepřidaly
Podle zpravodaje České televize ve Spojených státech amerických Davida Miřejovského se země k paktu nepřidala, protože je přesvědčená, že by to v současné chvíli příliš poškodilo tamní ekonomiku.
„V podstatě by to znamenalo, že USA by v následujících dvaceti letech měly úplně opustit fosilní paliva. To naráží nejen na technické možnosti země, ale také na sociální problémy. Ve Státech jsou regiony, které do značné míry závisí na těžbě a zpracování fosilních paliv, ať už jde o ropu, plyn nebo uhlí. Americká administrativa se jim musí věnovat a rozplánovat odklon od uhlí a ropy na delší dobu a začít řešit problémy, které tyto oblasti trápí,“ řekl Miřejovský.
Ačkoli USA svůj podpis k dohodě z Glasgow nepřipojily, Biden bere podle Miřejovského téma klimatu vážně. „O změnách klimatu hovoří už od začátku svého prezidentství jako o jednom ze základních pilířů své politiky. V Glasgow s ním byl i John Kerry, což je jeho vyslanec pro záležitosti klimatu, což je de facto úplně nová funkce, kterou Biden vytvořil na úrovni člena kabinetu.“
8 minut
Studio ČT24: Zpravodaj David Miřejovský o postoji USA ke klimatické krizi
Podle Miřejovského současný americký prezident přichází s velkými a konkrétními plány na změnu hospodářství. „Spíš je otázka, co bude schopen v následujících třech letech, které mu zbývají do konce mandátu, prosadit a zda tyto změny, pokud je nastartuje, budou pokračovat i poté, co opustí Bílý dům.“
„Bude to mít velmi těžké. Částečně proti němu stojí i senátoři z vlastní strany, zvláště Joe Manchin ze Západní Virginie, která je uhelným státem,“ komentuje situaci amerikanista z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček.
Státy světovým lídrem v otázce klimatu nejspíš nebudou
„Domnívám se, že USA se nemohou ujmout role světového lídra v otázce klimatu v dohledné době. V Americe se z klimatu stalo politikum, i když to tak vždycky nebylo. Na přelomu 80. a 90. let, kdy omezila freony, americká vláda tehdy vedená Georgem Bushem starším měla velké plány, jak převzít vůdčí roli v této otázce. V 90. letech natočil republikánský politik Newt Gingrich společně s Nancy Pelosiovou video, kde před globální klimatickou změnou varovali. Ale ty časy jsou pryč. Bohužel je dosti pravděpodobné, že další republikánský prezident Bidenův kurz minimálně zbrzdí,“ doplnil Pondělíček.
6 minut
Horizont ČT24: Amerikanista Jiří Pondělíček komentuje USA a COP26
Jak na klimatickou krizi nahlíží běžní Američané, závisí na tom, zda jsou to obyvatelé velkých měst či chudších oblastí a také kterou stranu volí, upozorňuje Miřejovský. „Státy jako Kalifornie podporují změny, které Biden navrhuje. Mnozí by dokonce chtěli ještě zkrátit určité termíny, třeba přejít na čistě elektrická auta o dost dřív. Potom je tam ta druhá část USA, která zase naopak žije v chudších částech nebo třeba v oblastech, které jsou závislé na těžbě fosilních paliv.“
„Typicky v Západní Virginii obrovské množství lidí pracuje v hnědouhelných dolech. Tito lidé se obávají o ztrátu zaměstnání a o to, jak se budou schopni adaptovat na novou ekonomiku. To jsou všechno věci, které musí řešit už současná administrativa. Vysvětlit těmto lidem, co v těch regionech plánují, a také jim říct, co přechod pro ně osobně bude znamenat a že se ho nemusí obávat,“ doplnil Miřejovský.
Summit se vyvíjí slibně
První dny jednání na klimatické konferenci COP26 ve skotském Glasgow přinesly několik slibných náznaků, že by summit mohl skončit celkovým úspěchem. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedl hlavní vyjednavač Evropské unie Jacob Werksman.
„Je trochu brzy říkat, zda jsme na cestě k plně úspěšné konferenci o změnách klimatu, ale první náznaky vypadají docela slušně,“ řekl unijní vyjednavač. Podle něj mají vyslanci připravené návrhy textů ke každé z klíčových oblastí boje proti globálnímu oteplování, pro níž se nyní pokusí vytvořit konkrétní pravidla uvádějící do praxe závěry pařížské klimatické konference z roku 2015.
Světoví politici na úvod dvoutýdenního summitu představili sérii opatření, která mají přispět k dosažení cíle udržet oteplování planety maximálně o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Vznikla tak řada různorodých koalic, v nichž se signatářské země zavázaly zastavit odlesňování, snížit emise metanu, urychlit odklon od uhlí, usnadnit přenos čistých technologií či přispět k ekologické transformaci ocelářství. Nyní bude na vyjednavačích, aby domluvili, jak dohodnutá opatření přesně uskutečnit v praxi. Mnohé nevládní organizace opatření kritizují jako nedostatečná.
Mezinárodní agentura pro energii ve čtvrtek uvedla, že pokud by země dodržely své závazky ohledně snižování emisí, které potvrdily nebo zvýšily během konference COP26, podařilo by se udržet růst globálního oteplování o 1,8 stupně Celsia.
