Dramatický a vítaný pokles emisí oxidu uhličitého (CO2) během pandemie covidu-19 už zase do značné míry zmizel a svět vypouští do atmosféry téměř stejné objemy skleníkových plynů jako před pandemií, uvedli vědci z projektu Global Carbon Project ve své výroční zprávě.
Závěry studie představili její autoři ve čvrtek na klimatické konferenci COP26 ve skotském Glasgow, kde o boji s klimatickými změnami jedná mezinárodní konference OSN. O zprávě, která teprve vyjde v časopise Earth System Science Data, informovala agentura AP a světová média.
Díky omezenému pohybu lidí a zastavení části ekonomiky v roce 2020 klesly globální emise oxidu uhličitého o 5,4 procenta, což je nejvýraznější pokles od druhé světové války. Letos ovšem emise podle odhadů vědců na základě dosavadních údajů stoupnou o 4,9 procenta a přiblíží se tak úrovni míry znečišťování v roce 2019, píše AP.
Evropa zpomaluje, Čína roste
Zatímco Evropská unie nebo Spojené státy vypustily letos méně oxidu uhličitého než v roce 2019, průmyslová výroba v Číně zrychlila a tamní emise letos stouply ve srovnání s předloňským rokem o sedm procent. Emise Indie, dalšího z velkých znečišťovatelů, stouply o tři procenta.
Při započtení údajů o oxidu uhličitém vypouštěném spalováním fosilních paliv, tedy uhlí a plynu, a o emisích z průmyslové výroby budou letos světové emise 36,4 miliard tun oxidu uhličitého. Loni to bylo 34,8 miliard tun. Pokud bychom započetli také dopady masivního kácení lesů nebo ničení luk, které se hůře odhadují, vypustili jsme loni do ovzduší 39 miliard tun oxidu uhličitého. To je o 40 procent víc než v roce 1990, uvádí Le Monde v článku o nové studii.
Podle letošních údajů Čína vypouští do ovzduší 31 procent světových emisí, na druhém místě jsou se 14 procenty Spojené státy. Shodných sedm procent představuje Evropská unie a Indie. Čína je také jediný stát, jemuž rostly emise i v pandemickém roce 2020, a to o 1,4 procenta, píše Le Monde.
Čas se krátí
„Není to pandemie, co nás přiměje změnit náš přístup,“ uvedla v Glasgow během prezentace závěrů studie její spoluautorka Corinne LeQuereová, klimatoložka z britské University of East Anglia. „Jsou to rozhodnutí, která se přijmou tento a příští týden. To je to, co nás přiměje změnit náš přístup. Pandemie nezmění povahu naší ekonomiky.“
Pokud chce svět udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou, má na to posledních jedenáct let, upozorňuje studie.
