Saúdská Arábie, Austrálie a další země se snaží otupit klíčovou vědeckou zprávu pro OSN, která se zabývá změnou klimatu. Podle BBC to ukazuje únik více než 32 tisíc dokumentů, z nichž je patrné, jak některé země apelují na pomalejší odklon od fosilních paliv či zpochybňují příspěvky na přechod k zelenějším technologiím pro chudší země. Lobbování přináší pochybnosti před klimatickým summitem v Glasgow, píše BBC.
BBC měla možnost nahlédnout do dokumentů, jimiž vlády, firmy a další zainteresované strany oslovují tým vědců, který připravuje klimatickou zprávu pro OSN. Ta má za cíl shromáždit nejlepší vědecké poznatky o tom, jak se ke změně klimatu postavit. Reporty připravuje každých šest až sedm let Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC).
Vědecká zpráva má posloužit vládám jako vodítko pro rozhodování o klimatické agendě a bude také klíčovým dokumentem směrem ke klimatickému summitu, který odstartuje na konci října v Glasgow. Od summitu se očekávají významné závazky, aby se oteplování planety udrželo pod 1,5 stupně Celsia. Jak ale ukazují uniklé dokumenty, řadě zemí se doporučení OSN nezamlouvá.
Ropa a uhlí
Například Saúdská Arábie požaduje, aby z vědecké zprávy zmizely formulace o tom, že je potřeba konat urgentněji a rychleji na všech úrovních, nebo pasáž o nutnosti aktivního odchodu od fosilních paliv. Saúdská Arábie patří mezi největší producenty ropy na světě, tamní ropný průmysl vytváří zhruba 42 procent HDP a téměř 90 procent příjmů do státního rozpočtu.
Vysoce postavený představitel australské vlády zase odmítá, že je nutné uzavřít uhelné elektrárny, přičemž právě odstup od uhlí je jedním z ústředních témat glasgowského summitu. Austrálie je největším světovým exportérem uhlí, v roce 2020 vyvezla materiál za 32,7 miliardy dolarů – téměř 40 procent světového exportu.
S důrazem na přechod k bezemisním zdrojům energie nesouhlasí ani Argentina, Norsko nebo země Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Norsko, stejně jako Japonsko, Čína či právě Saúdská Arábie, vidí cestu v zachytávání a ukládání oxidu uhličitého pod zemí. Návrh vědecké zprávy roli zachytávání emisí nevylučuje, vyjadřuje ale pochybnosti o jeho proveditelnosti. Jisté podle reportu není ani to, že tato metoda přispěje k udržení oteplování v rámci cílů Pařížské dohody.
„Naše postupy jsou takové, abychom byli ochráněni od lobbování z jakéhokoliv směru,“ cituje BBC reakci IPCC.
Maso, peníze, jádro
Poznámky mají i další země a netýkají se pouze fosilních paliv. Kupříkladu Brazílie a Argentina, dva z největších producentů hovězího, silně nesouhlasí s vědeckými závěry, že ke snížení emisí je potřeba snížit konzumaci masa.
Švýcarsko zase chce změnit pasáž, v níž panel píše, že pokud svět chce snížit emise, je potřeba mimo jiné finančně přispět chudším zemím. Už na klimatickém summitu v dánské Kodani před dvanácti lety účastníci odsouhlasili, že za tímto cílem rozvinuté země do roku 2020 přispějí sto miliard dolarů ročně, cíle se ale nepodařilo dosáhnout.
BBC poukazuje i na postoj Česka, Polska nebo Slovenska. Středoevropské země apelují na větší důraz na jadernou energii, zatímco Indie poznamenává, že vědecká zpráva je vůči jádru zaujatá.
Listopadová konference OSN si klade za cíl vyvolat mnohem ambicióznější globální opatření na ochranu klimatu a peníze na jejich zaplacení. Podle klimatologů i dalších odborníků bude nejspíš poslední šancí, jak zmírnit předpokládané katastrofální dopady globálního oteplování.
