Bývalý americký prezident Barack Obama v pondělí vyzýval k ambicióznějšímu tažení proti emisím skleníkových plynů a zdůrazňoval rizika pro ostrovní komunity, když vystoupil na klimatické konferenci OSN (COP26) ve skotském Glasgow. Uvedl, že svět i při dodržení aktuálních emisních cílů nesměřuje k udržení globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia. Splnění těchto závazků by podle něj přesto znamenalo „skutečný pokrok“.
Obama vyzval ve Skotsku k ambicióznějšímu tažení proti emisím skleníkových plynů
„Bylo velmi demotivující vidět, že lídři Číny a Ruska, které se řadí mezi největší světové znečišťovatele, odmítli i samotnou účast na jednáních,“ citovala Obamu agentura Reuters. Jak čínský prezident Si Ťin-pching, tak jeho ruský protějšek Vladimir Putin osobní účast na konferenci odmítli. Obama dodal, že čínská a ruská politika v oblasti klimatu „odráží alarmující nedostatek naléhavosti“.
Bývalý americký prezident během svého vystoupení nešetřil kritikou ani vůči politikům z řad amerických republikánů. Řekl, že stejně jako on je i současný prezident Joe Biden limitován skutečností, že se republikáni rozhodli zaujmout vůči vědeckým poznatkům o klimatu nepřátelský postoj. Zdůraznil, že v otázce klimatických změn by ale demokraté i republikáni měli táhnout za jeden provaz.
Tichomořské ostrovy přináší varování
Obama se kromě vystoupení na hlavním pódiu zapojil také do panelu věnovaného situaci na tichomořských ostrovech, kde oteplování klimatu vzhledem ke stoupání mořské hladiny může představovat existenční hrozbu, informuje agentura AP. Podle exprezidenta lze tyto oblasti brát jako určitý signalizační mechanismus, který přináší varování, že je třeba okamžitě jednat, jinak bude pozdě.
„Neudělali jsme dost a naše ostrovy jsou ohroženější než kdy dříve,“ řekl šéf Bílého domu z let 2009 až 2017, který se podílel na dojednání Pařížské klimatické dohody. V tomto dokumentu z roku 2015 se země světa přihlásily k cíli udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně oproti předindustriální éře, úmluva ale není právně závazná a konkrétní kroky jsou na jednotlivých stranách.
Mnohé včetně Spojených států, Evropské unie, Číny nebo Brazílie od té doby ohlásily snahu snížit emise na „čistou nulu“, podle srpnové zprávy expertů působících při OSN ale současné závazky pro splnění cíle z pařížské dohody nestačí.
Bývalý americký prezident volá po tlaku od občanů
Tento závěr připomenul i Obama, podle něhož je za dané situace přirozené, že lidé ztrácí optimismus. Případné naplnění současných emisních plánů nicméně hodnotil slovy: „Byl by to skutečný pokrok. Ne dostatečný, ale pokrok.“ Podle bývalého prezidenta USA je pro uskutečnění ekologické politiky potřeba tlaku ze strany občanů i mimo konference typu COP a jisté „mladické netrpělivosti“ na straně veřejnosti.
Podle komentáře zpravodajské společnosti BBC je vystoupení někdejšího šéfa Bílého domu připomínkou toho, jak složité dojednávání a uskutečňování podobných kroků je. Reportér David Shukman připomenul klimatický summit roku 2009, kdy se Obama „pokusil vytěžit alespoň něco z chaotických a špatně řízených jednání v Kodani“ a USA nakonec společně s dalšími zeměmi slíbily začít přispívat chudým státům 100 miliard dolarů ročně (necelých 2,2 bilionu korun) na ekologickou transformaci společnosti. Roční příspěvky se měly na tuto hranici dostat do loňského roku, to se ovšem nestalo.
Rozvojové země chtějí po bohatých státech náhradu škod za klimatickou krizi
Rozvojové země v pondělí na klimatické konferenci OSN v Glasgow obvinily bohaté státy, že jejich závazky jsou nedostatečné a že si zahrávají se životy miliard lidí v oblastech, kterých se nejvíc dotýkají změny klimatu. Chudé země zároveň chtějí prosadit, aby se tento týden na summitu jednalo také o náhradě škod, které utrpěly následkem klimatických změn, informovala agentura AFP.
„Skupina nejméně rozvinutých zemí je znepokojena skutečností, že činy některých států nejsou v souladu s jejich prohlášeními,“ sdělil na konferenci Sonam Phuntsho Vangdi, hlavní představitel nejchudších zemí na konferenci. Většina z těchto 46 zemí leží v Africe. Vangdi vyjádřil znepokojení zejména nad tím, jakým způsobem bude v závěrech konference zohledněn cíl udržet nárůst globálních teplot pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou, což je nejambicióznější závazek pařížské klimatické dohody z roku 2015.
„Jakýkoli kompromis (v tomto bodě) by znamenal zahrávat si se životy miliard lidí v nejchudších zemích, jako jsou ty naše,“ podtrhl Vangdi. Chudé země tvrdí, že na klimatické krizi se z větší části podílejí bohaté státy, protože začaly vypouštět uhlíkové emise mnohem dříve než zbytek světa.
