Biden se setkal s papežem Františkem. Evropské turné amerického prezidenta začalo

Nezvykle dlouho trvala schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a papeže Františka ve Vatikánu. Oba lídři spolu podle Vatikánu mluvili 75 minut, italská televize RAI dříve hovořila o hodině a půl. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papežovi za nasazení ve prospěch chudých a ve prospěch lidí, kteří trpí konflikty či útlakem. V soukromém rozhovoru ho americký prezident označil za největšího světového bojovníka za mír. Bidena o víkendu čeká ještě summit G20 v Římě a klimatická konference v Glasgow.

Reuters připomíná, že s Bidenovým předchůdcem ve funkci Donaldem Trumpem diskutoval papež František půl hodiny a s exprezidentem Barackem Obamou padesát minut.

Návštěvu Bidena ve Vatikánu provázejí přísná bezpečnostní opatření – ještě důraznější, než je zvykem, protože Řím zároveň připravuje setkání lídrů skupiny G20. „Vřelé díky, je skvělé být zpátky,“ prohlásil při příjezdu k papežovu sídlu.

Bidena doprovázela do Vatikánu rozsáhlá delegace, ve které byl například ministr zahraničí Antony Blinken. Biden v uplynulých letech navštívil Vatikán několikrát, páteční návštěva je první od jeho nástupu do prezidentského úřadu. Po papeži americká delegace jednala také s vatikánským státním tajemníkem kardinálem Pietrem Parolinem.

Bidenovy problémy s americkými katolíky

Biden je teprve druhým prezidentem katolického vyznání v americké historii, prvním byl John Fitzgerald Kennedy. Jak poznamenává agentura Reuters, na domácí půdě čelí tlaku kozervativců kvůli svému postoji k potratům. Prezident, který se každou neděli účastní mše a v oválné pracovně má portrét papeže Františka, v minulosti uznal, že sám s potraty nesouhlasí, jako zvolený prezident ale nemůže vnucovat veřejnosti osobní postoje.

Bidenovi kritici z řad americké katolické církve kvůli tomu požadují, aby prezident nemohl na mších přistoupit k přijímání. Svůj postoj před jeho setkáním s papežem zopakovali: „Odvážně jste potrat označil za vraždu. Prosíme vás, zatlačte na prezidenta Bidena. Jeho vytrvalé podporování potratů je ostudou pro církev a celosvětový skandál,“ vzkázal do Vatikánu biskup Thomas Tobin z Rhode Islandu.

Papež v minulosti vyzval americké biskupy, aby celou záležitost řešili politicky, nikoliv duchovně. „Přijímání není oceněním dokonalosti,“ poznamenal František s tím, že biskupové by měli katolickým politikům, kteří podporují právo na potrat, ukázat soucit a něhu.

František v pátek Bidena označil za „dobrého katolíka“. Prezident Biden po audienci řekl, že o tématu interrupcí se nemluvilo. „Mluvili jsme pouze o tom, že je rád, že jsem dobrým katolíkem a že mám dál chodit k přijímání,“ řekl novinářům.

Z videozáznamu zveřejněného Vatikánem bylo znát, že audience proběhla v přátelském duchu, papež si s Bidenem opakovaně třásl rukou a oba se usmívali.„Velmi pravděpodobně si spolu rozumí, a je to samozřejmě i tím, že Biden je teprve druhým americkým prezidentem, který se hlásí k římskokatolické církvi. On o té své víře poměrně často hovoří v různých projevech,“ sdělil zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Ozvěny americké politiky

Řeč přišla na jiná témata. „Biden jako hlava světové supervelmoci velmi pravděpodobně papežovi sdělil, že pod jeho patronací v rámci jím řízeného plánu Spojené státy darují vakcíny proti covidu-19 do chudých zemí,“ sdělil Miřejovský. Doplnil, že se tak stalo jen několik hodin poté, co se Bidenovi podařilo po měsících vyjednávání najít hlasy na schválení obrovských investičních balíků do sociální sféry, zdravotnictví a boje s klimatickými změnami.

Návrh za jeden a třičtvrtě bilionu dolarů je sice oproti původnímu záměru prezidenta poloviční, přesto jde o jeden z největších investičních plánů v dějinách země.

9 minut
Zpravodaj ČT David Miřejovský o setkání Bidena s papežem Františkem
Zdroj: ČT24

Bidenovo evropské turné

Biden se po návštěvě u papeže v Římě v sobotu a v neděli zúčastní summitu lídrů ekonomicky vyspělých zemí sdružených ve skupině G20. Na poslední dva dny své teprve druhé zahraniční cesty zamíří na klíčovou klimatickou konferenci COP26 do Glasgow. V Římě a Glasgow hodlá Biden svůj plán na hospodářství s nulovými emisemi prezentovat ve chvíli, kdy Evropa čelí energetické krizi.

Papež František v pátek před zahájením klimatické konference vyzval světové politiky, aby nalezli účinná řešení klimatických změn a dali naději budoucím generacím.

V pátek odpoledne se americký prezident sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem poprvé od vypuknutí diplomatické roztržky mezi dvěma tradičními spojenci - Paříží a Washingtonem. Biden Macronovi řekl, že se USA ohledně kontraktu na ponorky zachovaly neobratně.

Papež v pátek dopoledne přijal i jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Ten s papežem jednal o návštěvě na Korejském poloostrově, a to včetně komunistické Severní Koreje, uvedla agentura AP. Mun papeži řekl, že jeho návštěva KLDR i Jižní Koreje by velmi přispěla k usmíření obou korejských států. Pontifex uvedl, že Severní Koreu rád navštíví, pokud dostane z Pchjongjangu pozvání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 2 hhodinami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 4 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...