Biden se setkal s papežem Františkem. Evropské turné amerického prezidenta začalo

Nezvykle dlouho trvala schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a papeže Františka ve Vatikánu. Oba lídři spolu podle Vatikánu mluvili 75 minut, italská televize RAI dříve hovořila o hodině a půl. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papežovi za nasazení ve prospěch chudých a ve prospěch lidí, kteří trpí konflikty či útlakem. V soukromém rozhovoru ho americký prezident označil za největšího světového bojovníka za mír. Bidena o víkendu čeká ještě summit G20 v Římě a klimatická konference v Glasgow.

Reuters připomíná, že s Bidenovým předchůdcem ve funkci Donaldem Trumpem diskutoval papež František půl hodiny a s exprezidentem Barackem Obamou padesát minut.

Návštěvu Bidena ve Vatikánu provázejí přísná bezpečnostní opatření – ještě důraznější, než je zvykem, protože Řím zároveň připravuje setkání lídrů skupiny G20. „Vřelé díky, je skvělé být zpátky,“ prohlásil při příjezdu k papežovu sídlu.

Bidena doprovázela do Vatikánu rozsáhlá delegace, ve které byl například ministr zahraničí Antony Blinken. Biden v uplynulých letech navštívil Vatikán několikrát, páteční návštěva je první od jeho nástupu do prezidentského úřadu. Po papeži americká delegace jednala také s vatikánským státním tajemníkem kardinálem Pietrem Parolinem.

Bidenovy problémy s americkými katolíky

Biden je teprve druhým prezidentem katolického vyznání v americké historii, prvním byl John Fitzgerald Kennedy. Jak poznamenává agentura Reuters, na domácí půdě čelí tlaku kozervativců kvůli svému postoji k potratům. Prezident, který se každou neděli účastní mše a v oválné pracovně má portrét papeže Františka, v minulosti uznal, že sám s potraty nesouhlasí, jako zvolený prezident ale nemůže vnucovat veřejnosti osobní postoje.

Bidenovi kritici z řad americké katolické církve kvůli tomu požadují, aby prezident nemohl na mších přistoupit k přijímání. Svůj postoj před jeho setkáním s papežem zopakovali: „Odvážně jste potrat označil za vraždu. Prosíme vás, zatlačte na prezidenta Bidena. Jeho vytrvalé podporování potratů je ostudou pro církev a celosvětový skandál,“ vzkázal do Vatikánu biskup Thomas Tobin z Rhode Islandu.

Papež v minulosti vyzval americké biskupy, aby celou záležitost řešili politicky, nikoliv duchovně. „Přijímání není oceněním dokonalosti,“ poznamenal František s tím, že biskupové by měli katolickým politikům, kteří podporují právo na potrat, ukázat soucit a něhu.

František v pátek Bidena označil za „dobrého katolíka“. Prezident Biden po audienci řekl, že o tématu interrupcí se nemluvilo. „Mluvili jsme pouze o tom, že je rád, že jsem dobrým katolíkem a že mám dál chodit k přijímání,“ řekl novinářům.

Z videozáznamu zveřejněného Vatikánem bylo znát, že audience proběhla v přátelském duchu, papež si s Bidenem opakovaně třásl rukou a oba se usmívali.„Velmi pravděpodobně si spolu rozumí, a je to samozřejmě i tím, že Biden je teprve druhým americkým prezidentem, který se hlásí k římskokatolické církvi. On o té své víře poměrně často hovoří v různých projevech,“ sdělil zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Ozvěny americké politiky

Řeč přišla na jiná témata. „Biden jako hlava světové supervelmoci velmi pravděpodobně papežovi sdělil, že pod jeho patronací v rámci jím řízeného plánu Spojené státy darují vakcíny proti covidu-19 do chudých zemí,“ sdělil Miřejovský. Doplnil, že se tak stalo jen několik hodin poté, co se Bidenovi podařilo po měsících vyjednávání najít hlasy na schválení obrovských investičních balíků do sociální sféry, zdravotnictví a boje s klimatickými změnami.

Návrh za jeden a třičtvrtě bilionu dolarů je sice oproti původnímu záměru prezidenta poloviční, přesto jde o jeden z největších investičních plánů v dějinách země.

Nahrávám video

Bidenovo evropské turné

Biden se po návštěvě u papeže v Římě v sobotu a v neděli zúčastní summitu lídrů ekonomicky vyspělých zemí sdružených ve skupině G20. Na poslední dva dny své teprve druhé zahraniční cesty zamíří na klíčovou klimatickou konferenci COP26 do Glasgow. V Římě a Glasgow hodlá Biden svůj plán na hospodářství s nulovými emisemi prezentovat ve chvíli, kdy Evropa čelí energetické krizi.

Papež František v pátek před zahájením klimatické konference vyzval světové politiky, aby nalezli účinná řešení klimatických změn a dali naději budoucím generacím.

V pátek odpoledne se americký prezident sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem poprvé od vypuknutí diplomatické roztržky mezi dvěma tradičními spojenci - Paříží a Washingtonem. Biden Macronovi řekl, že se USA ohledně kontraktu na ponorky zachovaly neobratně.

Papež v pátek dopoledne přijal i jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Ten s papežem jednal o návštěvě na Korejském poloostrově, a to včetně komunistické Severní Koreje, uvedla agentura AP. Mun papeži řekl, že jeho návštěva KLDR i Jižní Koreje by velmi přispěla k usmíření obou korejských států. Pontifex uvedl, že Severní Koreu rád navštíví, pokud dostane z Pchjongjangu pozvání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 30 mminutami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 1 hhodinou

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 1 hhodinou

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 5 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 5 hhodinami

Evropský pohled