Vědci vytvořili „nízkoemisní krávy“. Dobytek produkuje méně skleníkového plynu

První zemědělci začali chovat dobytek, který byl cíleně vytvořen tak, aby v plynech, jenž z něj vycházejí, bylo méně metanu. Mělo by to pomoci proti změně klimatu, věří autoři tohoto projektu.

Až se kanadskému farmáři Benu Loewithovi na jaře příštího roku narodí telata, budou mezi prvními na světě, která byla vyšlechtěna s konkrétním ekologickým cílem. Budou produkovat méně metanu.

Loewith, který žije v Lyndenu v Ontariu, začal v červnu uměle oplodňovat svých 107 krav a jalovic spermatem býků, kteří mají geneticky zakódováno, aby „měli nižší emise“ – zjednodušeně řečeno jejich metabolismus vytvaří méně metanu, než je u krav běžné.

  • Metan neboli karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
  • Hlavním přírodním zdrojem metanu je zemní plyn.
  • Vzhledem k tomu, že metan silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny zvyšující teplotu zemské atmosféry (je přibližně 20krát účinnější než oxid uhličitý, ale jeho obsah v atmosféře je oproti němu asi 200krát nižší: 0,0002 % metanu a 0,04 % oxidu uhličitého, takže vliv metanu je přibližně desetkrát menší).

„Když budeme chovat a šlechtit dobytek, aby tvořil nižší emise, a přitom tomu neobětujeme jejich jiné vlastnosti, je to výhra,“ řekl Loewith pro agenturu Reuters. Nejen on věří, že by tyto genetické úpravy krav mohly pomoci snížit jeden z největších zdrojů tohoto silného skleníkového plynu.

Sperma geneticky upravených býků koupil, stejně jako jiní zemědělci od společnosti Semex, která ho začala prodávat letos na jaře – nabízí ho v osmdesáti zemích světa. Mezi prvními si ho pořídily firmy ve Velké Británii, USA a na Slovensku, uvedl viceprezident Drew Sloan. Podle jejich výpočtů by se tak daly emise metanu pocházející z chovu dobytka v zemích, které přejdou na „nízkoemisní krávy“, do roku 2050 snížit až o 20–30 procent.

Že by to mohlo mít smysl, potvrdil agentuře Reuters i Frank Mitloehner, profesor na Kalifornské univerzitě v Davisu, který se na vývoji tohoto genetického produktu nepodílel.

Najdou se ale i odpůrci – někteří představitelé mlékárenského průmyslu nejsou zatím o smyslu chovu nízkometanového dobytka přesvědčeni a tvrdí, že by úprava mohla vést k problémům s trávením.

Kanadské ministerstvo zemědělství uvedlo, že zatím tento konkrétní produkt z hlediska snižování koncentrace metanu neřešilo, ale že obecně je snížení emisí z hospodářských zvířat „nesmírně důležité“.

Hospodářská zvířata se na světových emisích skleníkových plynů podílejí 14,5 procenty. Metan je po oxidu uhličitém druhým největším skleníkovým plynem.

Farmáři sice mohou už dnes dobytek krmit přísadami, které snižují produkci metanu, ale tyto účinky vyprchají, jakmile je dobytek přestane jíst, uvedl Mitloehner. Kombinovaný přístup je podle něj mnohem účinnější.

Vývoj trval roky

Vědci, kteří na vývoji této úpravy pracovali, zachycovali výdechy skotu, aby v nich změřili obsah metanu, a poté porovnávali údaje s genetickými informacemi a vzorky mléka. Našli tak nejvhodnější plemeno, které dále upravovali. Pokud se bude dobytek i nadále šlechtit tak, aby produkoval méně metanu, měl by se tento znak přenášet evolučně dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.