Vědci vytvořili „nízkoemisní krávy“. Dobytek produkuje méně skleníkového plynu

První zemědělci začali chovat dobytek, který byl cíleně vytvořen tak, aby v plynech, jenž z něj vycházejí, bylo méně metanu. Mělo by to pomoci proti změně klimatu, věří autoři tohoto projektu.

Až se kanadskému farmáři Benu Loewithovi na jaře příštího roku narodí telata, budou mezi prvními na světě, která byla vyšlechtěna s konkrétním ekologickým cílem. Budou produkovat méně metanu.

Loewith, který žije v Lyndenu v Ontariu, začal v červnu uměle oplodňovat svých 107 krav a jalovic spermatem býků, kteří mají geneticky zakódováno, aby „měli nižší emise“ – zjednodušeně řečeno jejich metabolismus vytvaří méně metanu, než je u krav běžné.

  • Metan neboli karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
  • Hlavním přírodním zdrojem metanu je zemní plyn.
  • Vzhledem k tomu, že metan silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny zvyšující teplotu zemské atmosféry (je přibližně 20krát účinnější než oxid uhličitý, ale jeho obsah v atmosféře je oproti němu asi 200krát nižší: 0,0002 % metanu a 0,04 % oxidu uhličitého, takže vliv metanu je přibližně desetkrát menší).

„Když budeme chovat a šlechtit dobytek, aby tvořil nižší emise, a přitom tomu neobětujeme jejich jiné vlastnosti, je to výhra,“ řekl Loewith pro agenturu Reuters. Nejen on věří, že by tyto genetické úpravy krav mohly pomoci snížit jeden z největších zdrojů tohoto silného skleníkového plynu.

Sperma geneticky upravených býků koupil, stejně jako jiní zemědělci od společnosti Semex, která ho začala prodávat letos na jaře – nabízí ho v osmdesáti zemích světa. Mezi prvními si ho pořídily firmy ve Velké Británii, USA a na Slovensku, uvedl viceprezident Drew Sloan. Podle jejich výpočtů by se tak daly emise metanu pocházející z chovu dobytka v zemích, které přejdou na „nízkoemisní krávy“, do roku 2050 snížit až o 20–30 procent.

Že by to mohlo mít smysl, potvrdil agentuře Reuters i Frank Mitloehner, profesor na Kalifornské univerzitě v Davisu, který se na vývoji tohoto genetického produktu nepodílel.

Najdou se ale i odpůrci – někteří představitelé mlékárenského průmyslu nejsou zatím o smyslu chovu nízkometanového dobytka přesvědčeni a tvrdí, že by úprava mohla vést k problémům s trávením.

Kanadské ministerstvo zemědělství uvedlo, že zatím tento konkrétní produkt z hlediska snižování koncentrace metanu neřešilo, ale že obecně je snížení emisí z hospodářských zvířat „nesmírně důležité“.

Hospodářská zvířata se na světových emisích skleníkových plynů podílejí 14,5 procenty. Metan je po oxidu uhličitém druhým největším skleníkovým plynem.

Farmáři sice mohou už dnes dobytek krmit přísadami, které snižují produkci metanu, ale tyto účinky vyprchají, jakmile je dobytek přestane jíst, uvedl Mitloehner. Kombinovaný přístup je podle něj mnohem účinnější.

Vývoj trval roky

Vědci, kteří na vývoji této úpravy pracovali, zachycovali výdechy skotu, aby v nich změřili obsah metanu, a poté porovnávali údaje s genetickými informacemi a vzorky mléka. Našli tak nejvhodnější plemeno, které dále upravovali. Pokud se bude dobytek i nadále šlechtit tak, aby produkoval méně metanu, měl by se tento znak přenášet evolučně dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 8 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 10 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 15 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 16 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 17 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...