Vědci vytvořili „nízkoemisní krávy“. Dobytek produkuje méně skleníkového plynu

První zemědělci začali chovat dobytek, který byl cíleně vytvořen tak, aby v plynech, jenž z něj vycházejí, bylo méně metanu. Mělo by to pomoci proti změně klimatu, věří autoři tohoto projektu.

Až se kanadskému farmáři Benu Loewithovi na jaře příštího roku narodí telata, budou mezi prvními na světě, která byla vyšlechtěna s konkrétním ekologickým cílem. Budou produkovat méně metanu.

Loewith, který žije v Lyndenu v Ontariu, začal v červnu uměle oplodňovat svých 107 krav a jalovic spermatem býků, kteří mají geneticky zakódováno, aby „měli nižší emise“ – zjednodušeně řečeno jejich metabolismus vytvaří méně metanu, než je u krav běžné.

  • Metan neboli karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
  • Hlavním přírodním zdrojem metanu je zemní plyn.
  • Vzhledem k tomu, že metan silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny zvyšující teplotu zemské atmosféry (je přibližně 20krát účinnější než oxid uhličitý, ale jeho obsah v atmosféře je oproti němu asi 200krát nižší: 0,0002 % metanu a 0,04 % oxidu uhličitého, takže vliv metanu je přibližně desetkrát menší).

„Když budeme chovat a šlechtit dobytek, aby tvořil nižší emise, a přitom tomu neobětujeme jejich jiné vlastnosti, je to výhra,“ řekl Loewith pro agenturu Reuters. Nejen on věří, že by tyto genetické úpravy krav mohly pomoci snížit jeden z největších zdrojů tohoto silného skleníkového plynu.

Sperma geneticky upravených býků koupil, stejně jako jiní zemědělci od společnosti Semex, která ho začala prodávat letos na jaře – nabízí ho v osmdesáti zemích světa. Mezi prvními si ho pořídily firmy ve Velké Británii, USA a na Slovensku, uvedl viceprezident Drew Sloan. Podle jejich výpočtů by se tak daly emise metanu pocházející z chovu dobytka v zemích, které přejdou na „nízkoemisní krávy“, do roku 2050 snížit až o 20–30 procent.

Že by to mohlo mít smysl, potvrdil agentuře Reuters i Frank Mitloehner, profesor na Kalifornské univerzitě v Davisu, který se na vývoji tohoto genetického produktu nepodílel.

Najdou se ale i odpůrci – někteří představitelé mlékárenského průmyslu nejsou zatím o smyslu chovu nízkometanového dobytka přesvědčeni a tvrdí, že by úprava mohla vést k problémům s trávením.

Kanadské ministerstvo zemědělství uvedlo, že zatím tento konkrétní produkt z hlediska snižování koncentrace metanu neřešilo, ale že obecně je snížení emisí z hospodářských zvířat „nesmírně důležité“.

Hospodářská zvířata se na světových emisích skleníkových plynů podílejí 14,5 procenty. Metan je po oxidu uhličitém druhým největším skleníkovým plynem.

Farmáři sice mohou už dnes dobytek krmit přísadami, které snižují produkci metanu, ale tyto účinky vyprchají, jakmile je dobytek přestane jíst, uvedl Mitloehner. Kombinovaný přístup je podle něj mnohem účinnější.

Vývoj trval roky

Vědci, kteří na vývoji této úpravy pracovali, zachycovali výdechy skotu, aby v nich změřili obsah metanu, a poté porovnávali údaje s genetickými informacemi a vzorky mléka. Našli tak nejvhodnější plemeno, které dále upravovali. Pokud se bude dobytek i nadále šlechtit tak, aby produkoval méně metanu, měl by se tento znak přenášet evolučně dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
Právě teď

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...