Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.

Člověk je druh, který dokázal nad silou svalů a ostrostí zubů vyhrát inteligencí. Schopností adaptace porazil i mnohem silnější tvory. Nový výzkum popsal něco podobného u zvířat, konkrétně u ptáků.

Bruce je zelený, váží asi jeden kilogram a na první pohled je postižený. Tento zástupce druhu novozélandského papouška nestor kea nemá vůbec horní polovinu zobáku. Protože je tento orgán pro papoušky klíčový, mohlo by se zdát, že Bruce nemá šanci a že bude sotva přežívat. Jenže výzkum přírodovědců z rezervace Willowbank Wildlife Reserve, kde žije, ukazuje, že nic nemůže být vzdálenějšího od pravdy.

Vědci už Bruce studovali dřív, všímali si toho, jak si chybějící část zobáku kompenzuje obratnou prací s oblázky. Teď se ale podívali na to, jak si mezi ostatními papoušky svého druhu stojí sociálně. A výsledky je překvapily. „Bruce je alfa samec své skupiny,“ konstatoval hlavní autor studie Alexander Grabham z University of Canterbury na Novém Zélandu. „Tohoto postavení dosáhl sám s pomocí zcela nové bojové techniky – úderu svým obnaženým spodním zobákem –, kterou kea s neporušeným zobákem nedokáže napodobit.“

Papoušek využil svou slabinu k vytvoření bojové techniky, jež je silnější než ty, které využívají jeho protivníci v boji o dominanci. Ve srovnání s ostatními papoušky svého druhu Bruce nejenže útočil zobákem častěji, ale také se zaměřoval na různé části těla unikátním způsobem. Jeho útoky zobákem byly také účinnější než kopání: v 73 procentech případů stačil k vítězství hned první úder. Jeho inovativní bojová technika mu pomohla zvítězit v každém souboji o dominanci mezi samci, který vědci zaznamenali.

Jeho vítězná bilance zřejmě vedla k dalším výhodám. Bruce měl nejnižší hladiny metabolitu hormonu kortikosteronu, což dokazuje, že ve srovnání s konkurenty trpí výrazně menší mírou stresu. Současně pozorování prokázala, že ho ostatní samci považovali za dominantního – mohl ke krmítku jako první nebo kdykoliv se mu zamanulo, a navíc mu ostatní samci submisivně čistili zobák.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology

Příběh adaptace

Výzkum zdůrazňuje, jak pozoruhodně rychle se dokázal Bruce adaptovat na své postižení. Prokazuje to podle vědců, že papoušci druhu nestor kea patří k nejinteligentnějším druhům ptáků. V minulosti je například vědci pozorovali, jak využívali dopravní značení pro vlastní prospěch.

Tento konkrétní samec je ale zřejmě i v tomto ohledu výjimečně inteligentní. „Bruce nám ukazuje, že inovace v chování mohou pomoci překonat tělesné postižení, alespoň u druhů, které disponují kognitivní flexibilitou potřebnou k vyvinutí nových řešení,“ vysvětluje Grabham.

„Předchozí výzkumy prokázaly souvislosti mezi velkým mozkem, flexibilitou chování a přežitím na úrovni druhu. Bruce demonstruje, jak se tyto souvislosti projevují u jednotlivce, a to na vlastnostech, které hrají roli v každodenním životě, jako je sociální dominance. Naše studie ale také vyvolávají důležitou otázku týkající se welfare. Pokud si postižené zvíře dokáže vybojovat cestu k úspěchu pomocí inovací, nemusí dobře míněné zásahy, jako jsou protézy, vždy zlepšit jeho kvalitu života. Někdy si zvíře poradí lépe bez pomoci,“ zakončuje vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 hhodinou

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 3 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 21 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...