Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.

Člověk je druh, který dokázal nad silou svalů a ostrostí zubů vyhrát inteligencí. Schopností adaptace porazil i mnohem silnější tvory. Nový výzkum popsal něco podobného u zvířat, konkrétně u ptáků.

Bruce je zelený, váží asi jeden kilogram a na první pohled je postižený. Tento zástupce druhu novozélandského papouška nestor kea nemá vůbec horní polovinu zobáku. Protože je tento orgán pro papoušky klíčový, mohlo by se zdát, že Bruce nemá šanci a že bude sotva přežívat. Jenže výzkum přírodovědců z rezervace Willowbank Wildlife Reserve, kde žije, ukazuje, že nic nemůže být vzdálenějšího od pravdy.

Vědci už Bruce studovali dřív, všímali si toho, jak si chybějící část zobáku kompenzuje obratnou prací s oblázky. Teď se ale podívali na to, jak si mezi ostatními papoušky svého druhu stojí sociálně. A výsledky je překvapily. „Bruce je alfa samec své skupiny,“ konstatoval hlavní autor studie Alexander Grabham z University of Canterbury na Novém Zélandu. „Tohoto postavení dosáhl sám s pomocí zcela nové bojové techniky – úderu svým obnaženým spodním zobákem –, kterou kea s neporušeným zobákem nedokáže napodobit.“

Papoušek využil svou slabinu k vytvoření bojové techniky, jež je silnější než ty, které využívají jeho protivníci v boji o dominanci. Ve srovnání s ostatními papoušky svého druhu Bruce nejenže útočil zobákem častěji, ale také se zaměřoval na různé části těla unikátním způsobem. Jeho útoky zobákem byly také účinnější než kopání: v 73 procentech případů stačil k vítězství hned první úder. Jeho inovativní bojová technika mu pomohla zvítězit v každém souboji o dominanci mezi samci, který vědci zaznamenali.

Jeho vítězná bilance zřejmě vedla k dalším výhodám. Bruce měl nejnižší hladiny metabolitu hormonu kortikosteronu, což dokazuje, že ve srovnání s konkurenty trpí výrazně menší mírou stresu. Současně pozorování prokázala, že ho ostatní samci považovali za dominantního – mohl ke krmítku jako první nebo kdykoliv se mu zamanulo, a navíc mu ostatní samci submisivně čistili zobák.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology

Příběh adaptace

Výzkum zdůrazňuje, jak pozoruhodně rychle se dokázal Bruce adaptovat na své postižení. Prokazuje to podle vědců, že papoušci druhu nestor kea patří k nejinteligentnějším druhům ptáků. V minulosti je například vědci pozorovali, jak využívali dopravní značení pro vlastní prospěch.

Tento konkrétní samec je ale zřejmě i v tomto ohledu výjimečně inteligentní. „Bruce nám ukazuje, že inovace v chování mohou pomoci překonat tělesné postižení, alespoň u druhů, které disponují kognitivní flexibilitou potřebnou k vyvinutí nových řešení,“ vysvětluje Grabham.

„Předchozí výzkumy prokázaly souvislosti mezi velkým mozkem, flexibilitou chování a přežitím na úrovni druhu. Bruce demonstruje, jak se tyto souvislosti projevují u jednotlivce, a to na vlastnostech, které hrají roli v každodenním životě, jako je sociální dominance. Naše studie ale také vyvolávají důležitou otázku týkající se welfare. Pokud si postižené zvíře dokáže vybojovat cestu k úspěchu pomocí inovací, nemusí dobře míněné zásahy, jako jsou protézy, vždy zlepšit jeho kvalitu života. Někdy si zvíře poradí lépe bez pomoci,“ zakončuje vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 3 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 6 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 7 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 9 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 10 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.