Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.

Člověk je druh, který dokázal nad silou svalů a ostrostí zubů vyhrát inteligencí. Schopností adaptace porazil i mnohem silnější tvory. Nový výzkum popsal něco podobného u zvířat, konkrétně u ptáků.

Bruce je zelený, váží asi jeden kilogram a na první pohled je postižený. Tento zástupce druhu novozélandského papouška nestor kea nemá vůbec horní polovinu zobáku. Protože je tento orgán pro papoušky klíčový, mohlo by se zdát, že Bruce nemá šanci a že bude sotva přežívat. Jenže výzkum přírodovědců z rezervace Willowbank Wildlife Reserve, kde žije, ukazuje, že nic nemůže být vzdálenějšího od pravdy.

Vědci už Bruce studovali dřív, všímali si toho, jak si chybějící část zobáku kompenzuje obratnou prací s oblázky. Teď se ale podívali na to, jak si mezi ostatními papoušky svého druhu stojí sociálně. A výsledky je překvapily. „Bruce je alfa samec své skupiny,“ konstatoval hlavní autor studie Alexander Grabham z University of Canterbury na Novém Zélandu. „Tohoto postavení dosáhl sám s pomocí zcela nové bojové techniky – úderu svým obnaženým spodním zobákem –, kterou kea s neporušeným zobákem nedokáže napodobit.“

Papoušek využil svou slabinu k vytvoření bojové techniky, jež je silnější než ty, které využívají jeho protivníci v boji o dominanci. Ve srovnání s ostatními papoušky svého druhu Bruce nejenže útočil zobákem častěji, ale také se zaměřoval na různé části těla unikátním způsobem. Jeho útoky zobákem byly také účinnější než kopání: v 73 procentech případů stačil k vítězství hned první úder. Jeho inovativní bojová technika mu pomohla zvítězit v každém souboji o dominanci mezi samci, který vědci zaznamenali.

Jeho vítězná bilance zřejmě vedla k dalším výhodám. Bruce měl nejnižší hladiny metabolitu hormonu kortikosteronu, což dokazuje, že ve srovnání s konkurenty trpí výrazně menší mírou stresu. Současně pozorování prokázala, že ho ostatní samci považovali za dominantního – mohl ke krmítku jako první nebo kdykoliv se mu zamanulo, a navíc mu ostatní samci submisivně čistili zobák.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology

Příběh adaptace

Výzkum zdůrazňuje, jak pozoruhodně rychle se dokázal Bruce adaptovat na své postižení. Prokazuje to podle vědců, že papoušci druhu nestor kea patří k nejinteligentnějším druhům ptáků. V minulosti je například vědci pozorovali, jak využívali dopravní značení pro vlastní prospěch.

Tento konkrétní samec je ale zřejmě i v tomto ohledu výjimečně inteligentní. „Bruce nám ukazuje, že inovace v chování mohou pomoci překonat tělesné postižení, alespoň u druhů, které disponují kognitivní flexibilitou potřebnou k vyvinutí nových řešení,“ vysvětluje Grabham.

„Předchozí výzkumy prokázaly souvislosti mezi velkým mozkem, flexibilitou chování a přežitím na úrovni druhu. Bruce demonstruje, jak se tyto souvislosti projevují u jednotlivce, a to na vlastnostech, které hrají roli v každodenním životě, jako je sociální dominance. Naše studie ale také vyvolávají důležitou otázku týkající se welfare. Pokud si postižené zvíře dokáže vybojovat cestu k úspěchu pomocí inovací, nemusí dobře míněné zásahy, jako jsou protézy, vždy zlepšit jeho kvalitu života. Někdy si zvíře poradí lépe bez pomoci,“ zakončuje vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 19 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.