Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.

Člověk je druh, který dokázal nad silou svalů a ostrostí zubů vyhrát inteligencí. Schopností adaptace porazil i mnohem silnější tvory. Nový výzkum popsal něco podobného u zvířat, konkrétně u ptáků.

Bruce je zelený, váží asi jeden kilogram a na první pohled je postižený. Tento zástupce druhu novozélandského papouška nestor kea nemá vůbec horní polovinu zobáku. Protože je tento orgán pro papoušky klíčový, mohlo by se zdát, že Bruce nemá šanci a že bude sotva přežívat. Jenže výzkum přírodovědců z rezervace Willowbank Wildlife Reserve, kde žije, ukazuje, že nic nemůže být vzdálenějšího od pravdy.

Vědci už Bruce studovali dřív, všímali si toho, jak si chybějící část zobáku kompenzuje obratnou prací s oblázky. Teď se ale podívali na to, jak si mezi ostatními papoušky svého druhu stojí sociálně. A výsledky je překvapily. „Bruce je alfa samec své skupiny,“ konstatoval hlavní autor studie Alexander Grabham z University of Canterbury na Novém Zélandu. „Tohoto postavení dosáhl sám s pomocí zcela nové bojové techniky – úderu svým obnaženým spodním zobákem –, kterou kea s neporušeným zobákem nedokáže napodobit.“

Papoušek využil svou slabinu k vytvoření bojové techniky, jež je silnější než ty, které využívají jeho protivníci v boji o dominanci. Ve srovnání s ostatními papoušky svého druhu Bruce nejenže útočil zobákem častěji, ale také se zaměřoval na různé části těla unikátním způsobem. Jeho útoky zobákem byly také účinnější než kopání: v 73 procentech případů stačil k vítězství hned první úder. Jeho inovativní bojová technika mu pomohla zvítězit v každém souboji o dominanci mezi samci, který vědci zaznamenali.

Jeho vítězná bilance zřejmě vedla k dalším výhodám. Bruce měl nejnižší hladiny metabolitu hormonu kortikosteronu, což dokazuje, že ve srovnání s konkurenty trpí výrazně menší mírou stresu. Současně pozorování prokázala, že ho ostatní samci považovali za dominantního – mohl ke krmítku jako první nebo kdykoliv se mu zamanulo, a navíc mu ostatní samci submisivně čistili zobák.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology

Příběh adaptace

Výzkum zdůrazňuje, jak pozoruhodně rychle se dokázal Bruce adaptovat na své postižení. Prokazuje to podle vědců, že papoušci druhu nestor kea patří k nejinteligentnějším druhům ptáků. V minulosti je například vědci pozorovali, jak využívali dopravní značení pro vlastní prospěch.

Tento konkrétní samec je ale zřejmě i v tomto ohledu výjimečně inteligentní. „Bruce nám ukazuje, že inovace v chování mohou pomoci překonat tělesné postižení, alespoň u druhů, které disponují kognitivní flexibilitou potřebnou k vyvinutí nových řešení,“ vysvětluje Grabham.

„Předchozí výzkumy prokázaly souvislosti mezi velkým mozkem, flexibilitou chování a přežitím na úrovni druhu. Bruce demonstruje, jak se tyto souvislosti projevují u jednotlivce, a to na vlastnostech, které hrají roli v každodenním životě, jako je sociální dominance. Naše studie ale také vyvolávají důležitou otázku týkající se welfare. Pokud si postižené zvíře dokáže vybojovat cestu k úspěchu pomocí inovací, nemusí dobře míněné zásahy, jako jsou protézy, vždy zlepšit jeho kvalitu života. Někdy si zvíře poradí lépe bez pomoci,“ zakončuje vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.