Papoušci narušují dopravu na Novém Zélandu. Přemísťují kužely, které vyznačují uzavírky

Novozélandská agentura New Zealand Transport Agency řešila v uplynulých týdnech podivný případ, kdy neznámí vandalové narušovali některé uzavírky tím, že chaoticky přemísťovali kužely. Bezpečnostní kamery odhalily, že viníkem jsou velcí papoušci nestoři kea.

Stávalo se to u Homerova tunelu na novozélandském Jižním ostrově. Kužely, které vytyčovaly linie, kudy se nesmí jezdit, během dne někdo záhadně přemísťoval – a to zcela chaoticky.

Zmatení řidiči zpomalovali dopravu a působilo to řadu komplikací. Když nechala společnost Milford Road Alliance (MRA) na místo instalovat bezpečnostní kamery, ukázalo se, že za to mohou papoušci.


Na záběrech je jasně vidět, jak velcí papoušci druhu nestor kea kužely přemísťují z místa na místo. Podle experta MRA Kevina Thompsona jde od papoušků o velmi promyšlený čin.

Ptáci si totiž podle něj všimli, že lidé z pomalu jedoucích automobilů je z oken často krmí. A pak si papoušci dokázali najít spojitost mezi rychlostí jízdy automobilů a polohou kuželů – a uvědomovali si, že z toho dokáží profitovat.

Kdyby šlo o jakékoliv jiné zvíře, dalo by se toto vyprávění označit za pohádku, nestor kea je ale zřejmě nejinteligentnější druh papouška – a papoušci jsou zase ti nejchytřejší ptáci. Roku 2001 prováděli etologové na Cantenbury University pokusy s těmito papoušky a v testech inteligence keové výrazně překonali schopnosti gibonů.


V řadě úkolů prokázali, že chápou princip jednoduchých strojů, rozumí příčině a následku a umí aplikovat své znalosti v praxi k získání potravy. Autorka studie Rachel Johnstononová je proto označila za „létající primáty“. V testech navíc keové reagovali výjimečně rychle.

MRA zatím nemá žádný způsob, jak keům v přemísťování kuželů zabránit. Ptáci zřejmě vyčkávají, a když nejedou žádná auta, tak kužely přemístí. Kevin Thompson doporučuje, aby řidiči papoušky nekrmili, to stejné říká i novozélandské ministerstvo životního prostředí. MRA nyní shání těžší kužely, s nimiž by si papoušci tak snadno neporadili.

Géniové, kterým hrozí vyhynutí

Ve volné přírodě žijí nestoři kea dnes již jen na jediném místě – právě v horách Jižního ostrova. Nové výzkumy neziskové organizace Kea Conservation Trust varovaly, že stav papoušků zažívá obrovský propad. Podle kvalifikovaných odhadů již přežívá jen posledních jeden až pět tisíc kusů.

„Kea patří mezi nejvíc milované a současně nejvíc nenáviděné ptáky Nového Zélandu,“ popsal problém šéf nadace Tamsin Orr-Walker pro deník Guardian. Kea má s lidmi velmi dlouhou a komplikovanou historii: rád vyhledává lidskou společnost – a také na to doplácí.

Proč mizí z přírody? Hrozí jim tři největší rizika:

  1. Invazivní druhy: asi největší riziko pro key je dnes vliv invazivních druhů v přírodě Nového Zélandu. Jejich důsledkem je to, že se dvě třetiny vyklubaných mláďat nikdy nedožijí dospělosti.
  2. Lov: od roku 1860 bylo uloveno asi 160 000 těchto papoušků, za mrtvoly platila novozélandská vláda odměny.
  3. Otrava olovem: spousta starých domů v horách, kde papoušci žijí, má části z olova. Keové jsou na olovo velmi citliví, tento kov jim způsobuje poškození mozku a smrt.


V současné době jsou papoušci nestor kea již na celém území Nového Zélandu ze zákona chránění, ale zda se je podaří zachránit, není jisté. Nový Zéland se rozhodl, že do roku 2050 chce zlikvidovat všechny druhy invazivních predátorů, což by mohlo papouškům výrazně pomoci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 13 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 15 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 19 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...