Papouščí zabiják ovcí je na pokraji vyhynutí

Velký novozélandský papoušek je výjimečný rovnou v několika ohledech. Ani jeho unikátnost však nezabránila tomu, aby se neocitl na hraně vyhynutí.

Jmenuje se nestor kea a jde o jediného horského papouška na světě. Současně se jedná podle řady studií o jednoho z nejinteligentnějších ptáků planety – a nově také o jednoho z nejohroženějších.


Ve volné přírodě žije pouze na jediném místě planety – v horách Jižního ostrova. Nové výzkumy neziskové organizace Kea Conservation Trust varovala, že stav papoušků zažívá obrovský propad. Podle kvalifikovaných odhadů již přežívá jen posledních  jeden až pět tisíc kusů.

„Kea patří mezi nejvíc milované a současně nejvíc nenáviděné ptáky Nového Zélandu,“ popsal problém šéf nadace Tamsin Orr-Walker pro deník Guardian. Kea má s lidmi velmi dlouhou a komplikovanou historii: rád vyhledává lidskou společnost – a také na to doplácí.

Zabiják ovcí? Věda proti selskému rozumu

  • Tyto papoušky chová v České republice několik zoologických zahrad - například Zoo Zlín nebo Zoo Liberec

Už když se na Novém Zélandu začaly poprvé chovat ovce, přišli farmáři se znepokojivým svědectvím: na jejich ovce útočí velcí olivově zbarvení papoušci. Úředníci ani vědci těmto historkám nevěřili – ostatně kdo to kdy viděl, aby papoušci napadali ovce.

Jenže svědectví farmářů přibývalo. Moderní biologové 20. století se pokoušeli zjistit, zda jsou pravdivá: dospěli k tomu, že nejsou. Vědci přinesli celou řadu přesvědčivých argumentů, proč se farmáři mýlí.

Keové by neměli mít dostatek síly na to napadnout dospělou ovci, odporuje to papouščí povaze i schopnostem. V 60. letech vznikla autoritativní studie, která popsala, že kea může výjimečně zaútočit na zraněnou ovci, občas se také sytí na mrtvolách ovcí uhynulých z jiných příčin.

Tento pohled je uchovaný ve většině odborné literatury z druhé poloviny 20. století – farmáři ve vědeckých knihách vypadali jako pověrčiví nevzdělanci. Jenže roku 1993 pořídili biologové noční video, které zachycuje útok nestorů kea na stádo zcela zdravých ovcí:

Tyto záběry jednoznačně potvrdily, že papoušci opravdu útočí přesně tak, jak popisovali farmáři: keové přistávali na zádech ovcí, pak pomocí spárů a ostrého zobáku odstranili vlnu a ovcím zaživa pojídali maso z těla.

Ptáci sice dobytek přímo nezabíjeli, ale jejich útoky často způsobují tak vážná zranění, že jim zvířata podlehla.

Podívejte se na důkaz inteligence nestora kea:

Trojice smrtelných nebezpečí

Nenávist vůči keům je tedy snadno pochopitelná, není však hlavní příčinou toho, že jsou nyní papoušci tak ohrožení. Důvody jsou tři:

  1. Invazivní druhy: asi největší riziko pro key je dnes vliv invazivních druhů v přírodě Nového Zélandu. Jejich důsledkem je to, že se dvě třetiny vyklubaných mláďat nikdy nedožijí dospělosti.
  2. Lov: od roku 1860 bylo uloveno asi 160 000 těchto papoušků, za mrtvoly platila novozélandská vláda odměny.
  3. Otrava olovem: spousta starých domů v horách, kde papoušci žijí, má části z olova. Keové jsou na olovo velmi citliví, tento kov jim způsobuje poškození mozku a smrt.

Naděje je jen polomrtvá

V současné době jsou papoušci nestor kea již na celém území Nového Zélandu ze zákona chránění, ale zda se je podaří zachránit, není jisté. Nový Zéland se rozhodl, že do roku 2050 chce zlikvidovat všechny druhy invazivních predátorů, což by mohlo papouškům výrazně pomoci. Ale odstranit všechno olovo ze střech domů už tak snadné nebude – oblast, kde kea žije, je na to příliš rozsáhlá: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 20 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 21 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 23 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...