Papouščí zabiják ovcí je na pokraji vyhynutí

Velký novozélandský papoušek je výjimečný rovnou v několika ohledech. Ani jeho unikátnost však nezabránila tomu, aby se neocitl na hraně vyhynutí.

Jmenuje se nestor kea a jde o jediného horského papouška na světě. Současně se jedná podle řady studií o jednoho z nejinteligentnějších ptáků planety – a nově také o jednoho z nejohroženějších.


Ve volné přírodě žije pouze na jediném místě planety – v horách Jižního ostrova. Nové výzkumy neziskové organizace Kea Conservation Trust varovala, že stav papoušků zažívá obrovský propad. Podle kvalifikovaných odhadů již přežívá jen posledních  jeden až pět tisíc kusů.

„Kea patří mezi nejvíc milované a současně nejvíc nenáviděné ptáky Nového Zélandu,“ popsal problém šéf nadace Tamsin Orr-Walker pro deník Guardian. Kea má s lidmi velmi dlouhou a komplikovanou historii: rád vyhledává lidskou společnost – a také na to doplácí.

Zabiják ovcí? Věda proti selskému rozumu

  • Tyto papoušky chová v České republice několik zoologických zahrad - například Zoo Zlín nebo Zoo Liberec

Už když se na Novém Zélandu začaly poprvé chovat ovce, přišli farmáři se znepokojivým svědectvím: na jejich ovce útočí velcí olivově zbarvení papoušci. Úředníci ani vědci těmto historkám nevěřili – ostatně kdo to kdy viděl, aby papoušci napadali ovce.

Jenže svědectví farmářů přibývalo. Moderní biologové 20. století se pokoušeli zjistit, zda jsou pravdivá: dospěli k tomu, že nejsou. Vědci přinesli celou řadu přesvědčivých argumentů, proč se farmáři mýlí.

Keové by neměli mít dostatek síly na to napadnout dospělou ovci, odporuje to papouščí povaze i schopnostem. V 60. letech vznikla autoritativní studie, která popsala, že kea může výjimečně zaútočit na zraněnou ovci, občas se také sytí na mrtvolách ovcí uhynulých z jiných příčin.

Tento pohled je uchovaný ve většině odborné literatury z druhé poloviny 20. století – farmáři ve vědeckých knihách vypadali jako pověrčiví nevzdělanci. Jenže roku 1993 pořídili biologové noční video, které zachycuje útok nestorů kea na stádo zcela zdravých ovcí:

Tyto záběry jednoznačně potvrdily, že papoušci opravdu útočí přesně tak, jak popisovali farmáři: keové přistávali na zádech ovcí, pak pomocí spárů a ostrého zobáku odstranili vlnu a ovcím zaživa pojídali maso z těla.

Ptáci sice dobytek přímo nezabíjeli, ale jejich útoky často způsobují tak vážná zranění, že jim zvířata podlehla.

Podívejte se na důkaz inteligence nestora kea:

Trojice smrtelných nebezpečí

Nenávist vůči keům je tedy snadno pochopitelná, není však hlavní příčinou toho, že jsou nyní papoušci tak ohrožení. Důvody jsou tři:

  1. Invazivní druhy: asi největší riziko pro key je dnes vliv invazivních druhů v přírodě Nového Zélandu. Jejich důsledkem je to, že se dvě třetiny vyklubaných mláďat nikdy nedožijí dospělosti.
  2. Lov: od roku 1860 bylo uloveno asi 160 000 těchto papoušků, za mrtvoly platila novozélandská vláda odměny.
  3. Otrava olovem: spousta starých domů v horách, kde papoušci žijí, má části z olova. Keové jsou na olovo velmi citliví, tento kov jim způsobuje poškození mozku a smrt.

Naděje je jen polomrtvá

V současné době jsou papoušci nestor kea již na celém území Nového Zélandu ze zákona chránění, ale zda se je podaří zachránit, není jisté. Nový Zéland se rozhodl, že do roku 2050 chce zlikvidovat všechny druhy invazivních predátorů, což by mohlo papouškům výrazně pomoci. Ale odstranit všechno olovo ze střech domů už tak snadné nebude – oblast, kde kea žije, je na to příliš rozsáhlá: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...