Papouščí zabiják ovcí je na pokraji vyhynutí

Velký novozélandský papoušek je výjimečný rovnou v několika ohledech. Ani jeho unikátnost však nezabránila tomu, aby se neocitl na hraně vyhynutí.

Jmenuje se nestor kea a jde o jediného horského papouška na světě. Současně se jedná podle řady studií o jednoho z nejinteligentnějších ptáků planety – a nově také o jednoho z nejohroženějších.


Ve volné přírodě žije pouze na jediném místě planety – v horách Jižního ostrova. Nové výzkumy neziskové organizace Kea Conservation Trust varovala, že stav papoušků zažívá obrovský propad. Podle kvalifikovaných odhadů již přežívá jen posledních  jeden až pět tisíc kusů.

„Kea patří mezi nejvíc milované a současně nejvíc nenáviděné ptáky Nového Zélandu,“ popsal problém šéf nadace Tamsin Orr-Walker pro deník Guardian. Kea má s lidmi velmi dlouhou a komplikovanou historii: rád vyhledává lidskou společnost – a také na to doplácí.

Zabiják ovcí? Věda proti selskému rozumu

  • Tyto papoušky chová v České republice několik zoologických zahrad - například Zoo Zlín nebo Zoo Liberec

Už když se na Novém Zélandu začaly poprvé chovat ovce, přišli farmáři se znepokojivým svědectvím: na jejich ovce útočí velcí olivově zbarvení papoušci. Úředníci ani vědci těmto historkám nevěřili – ostatně kdo to kdy viděl, aby papoušci napadali ovce.

Jenže svědectví farmářů přibývalo. Moderní biologové 20. století se pokoušeli zjistit, zda jsou pravdivá: dospěli k tomu, že nejsou. Vědci přinesli celou řadu přesvědčivých argumentů, proč se farmáři mýlí.

Keové by neměli mít dostatek síly na to napadnout dospělou ovci, odporuje to papouščí povaze i schopnostem. V 60. letech vznikla autoritativní studie, která popsala, že kea může výjimečně zaútočit na zraněnou ovci, občas se také sytí na mrtvolách ovcí uhynulých z jiných příčin.

Tento pohled je uchovaný ve většině odborné literatury z druhé poloviny 20. století – farmáři ve vědeckých knihách vypadali jako pověrčiví nevzdělanci. Jenže roku 1993 pořídili biologové noční video, které zachycuje útok nestorů kea na stádo zcela zdravých ovcí:

Tyto záběry jednoznačně potvrdily, že papoušci opravdu útočí přesně tak, jak popisovali farmáři: keové přistávali na zádech ovcí, pak pomocí spárů a ostrého zobáku odstranili vlnu a ovcím zaživa pojídali maso z těla.

Ptáci sice dobytek přímo nezabíjeli, ale jejich útoky často způsobují tak vážná zranění, že jim zvířata podlehla.

Podívejte se na důkaz inteligence nestora kea:

Trojice smrtelných nebezpečí

Nenávist vůči keům je tedy snadno pochopitelná, není však hlavní příčinou toho, že jsou nyní papoušci tak ohrožení. Důvody jsou tři:

  1. Invazivní druhy: asi největší riziko pro key je dnes vliv invazivních druhů v přírodě Nového Zélandu. Jejich důsledkem je to, že se dvě třetiny vyklubaných mláďat nikdy nedožijí dospělosti.
  2. Lov: od roku 1860 bylo uloveno asi 160 000 těchto papoušků, za mrtvoly platila novozélandská vláda odměny.
  3. Otrava olovem: spousta starých domů v horách, kde papoušci žijí, má části z olova. Keové jsou na olovo velmi citliví, tento kov jim způsobuje poškození mozku a smrt.

Naděje je jen polomrtvá

V současné době jsou papoušci nestor kea již na celém území Nového Zélandu ze zákona chránění, ale zda se je podaří zachránit, není jisté. Nový Zéland se rozhodl, že do roku 2050 chce zlikvidovat všechny druhy invazivních predátorů, což by mohlo papouškům výrazně pomoci. Ale odstranit všechno olovo ze střech domů už tak snadné nebude – oblast, kde kea žije, je na to příliš rozsáhlá: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...