Papouščí zabiják ovcí je na pokraji vyhynutí

Velký novozélandský papoušek je výjimečný rovnou v několika ohledech. Ani jeho unikátnost však nezabránila tomu, aby se neocitl na hraně vyhynutí.

Jmenuje se nestor kea a jde o jediného horského papouška na světě. Současně se jedná podle řady studií o jednoho z nejinteligentnějších ptáků planety – a nově také o jednoho z nejohroženějších.


Ve volné přírodě žije pouze na jediném místě planety – v horách Jižního ostrova. Nové výzkumy neziskové organizace Kea Conservation Trust varovala, že stav papoušků zažívá obrovský propad. Podle kvalifikovaných odhadů již přežívá jen posledních  jeden až pět tisíc kusů.

„Kea patří mezi nejvíc milované a současně nejvíc nenáviděné ptáky Nového Zélandu,“ popsal problém šéf nadace Tamsin Orr-Walker pro deník Guardian. Kea má s lidmi velmi dlouhou a komplikovanou historii: rád vyhledává lidskou společnost – a také na to doplácí.

Zabiják ovcí? Věda proti selskému rozumu

  • Tyto papoušky chová v České republice několik zoologických zahrad - například Zoo Zlín nebo Zoo Liberec

Už když se na Novém Zélandu začaly poprvé chovat ovce, přišli farmáři se znepokojivým svědectvím: na jejich ovce útočí velcí olivově zbarvení papoušci. Úředníci ani vědci těmto historkám nevěřili – ostatně kdo to kdy viděl, aby papoušci napadali ovce.

Jenže svědectví farmářů přibývalo. Moderní biologové 20. století se pokoušeli zjistit, zda jsou pravdivá: dospěli k tomu, že nejsou. Vědci přinesli celou řadu přesvědčivých argumentů, proč se farmáři mýlí.

Keové by neměli mít dostatek síly na to napadnout dospělou ovci, odporuje to papouščí povaze i schopnostem. V 60. letech vznikla autoritativní studie, která popsala, že kea může výjimečně zaútočit na zraněnou ovci, občas se také sytí na mrtvolách ovcí uhynulých z jiných příčin.

Tento pohled je uchovaný ve většině odborné literatury z druhé poloviny 20. století – farmáři ve vědeckých knihách vypadali jako pověrčiví nevzdělanci. Jenže roku 1993 pořídili biologové noční video, které zachycuje útok nestorů kea na stádo zcela zdravých ovcí:

Tyto záběry jednoznačně potvrdily, že papoušci opravdu útočí přesně tak, jak popisovali farmáři: keové přistávali na zádech ovcí, pak pomocí spárů a ostrého zobáku odstranili vlnu a ovcím zaživa pojídali maso z těla.

Ptáci sice dobytek přímo nezabíjeli, ale jejich útoky často způsobují tak vážná zranění, že jim zvířata podlehla.

Podívejte se na důkaz inteligence nestora kea:

Trojice smrtelných nebezpečí

Nenávist vůči keům je tedy snadno pochopitelná, není však hlavní příčinou toho, že jsou nyní papoušci tak ohrožení. Důvody jsou tři:

  1. Invazivní druhy: asi největší riziko pro key je dnes vliv invazivních druhů v přírodě Nového Zélandu. Jejich důsledkem je to, že se dvě třetiny vyklubaných mláďat nikdy nedožijí dospělosti.
  2. Lov: od roku 1860 bylo uloveno asi 160 000 těchto papoušků, za mrtvoly platila novozélandská vláda odměny.
  3. Otrava olovem: spousta starých domů v horách, kde papoušci žijí, má části z olova. Keové jsou na olovo velmi citliví, tento kov jim způsobuje poškození mozku a smrt.

Naděje je jen polomrtvá

V současné době jsou papoušci nestor kea již na celém území Nového Zélandu ze zákona chránění, ale zda se je podaří zachránit, není jisté. Nový Zéland se rozhodl, že do roku 2050 chce zlikvidovat všechny druhy invazivních predátorů, což by mohlo papouškům výrazně pomoci. Ale odstranit všechno olovo ze střech domů už tak snadné nebude – oblast, kde kea žije, je na to příliš rozsáhlá: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 49 mminutami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 5 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 6 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 23 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
včera v 15:30

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
včera v 14:44

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
včera v 10:58

Evropský pohled