Zdravotnická agentura Africké unie kvůli zrychlující se epidemii nemoci mpox vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu. Prudce infekční nemoc, dříve známá jako opičí neštovice, se šíří Afrikou i přes hranice států, vysvětlila svůj krok agentura.
Nemoc mpox se vrátila. Africká unie vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení
„Není to jen další výzva, je to krize, která vyžaduje naši společnou akci,“ uvedl Jean Kaseya, předseda Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v Africe (Africa CDC), jež je orgánem Africké unie.
Od ledna 2022 se v šestnácti afrických zemích objevilo 38 465 případů mpoxu a 1456 nakažených zemřelo. Letos je případů ve srovnání s loňským rokem o 160 procent více, píše AFP s odkazem na nejnovější data Africa CDC.
„Mpox už překročil hranice, postihl tisíce lidí napříč kontinentem. S těžkým srdcem, ale s neochvějným závazkem vůči našim lidem, vůči našim africkým občanům, oznamuji, že vyhlašujeme kvůli neštovicím stav ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu,“ doplnil Kaseya.
Toto rozhodnutí umožní uvolnit finanční prostředky na pořízení vakcín a celoafrickou reakci na mpox. Situací se ve středu bude zabývat i Světová zdravotnická organizace (WHO). Její komise posoudí, jestli v souvislosti s touto nemocí vyhlásit nejvyšší stupeň zdravotní pohotovosti na mezinárodní úrovni.
Typická vyrážka spojená s opičími neštovicemi
Výskyt této nemoci hlásí letos už nejméně třináct afrických zemí, včetně dříve nezasažených států, jako je Burundi, Keňa, Rwanda a Uganda. V roce 2024 bylo v těchto zemích dosud potvrzeno 2863 případů a 517 úmrtí, především v Demokratické republice Kongo. Počet podezřelých případů na celém kontinentu se vyšplhal přes 17 tisíc, což představuje výrazný nárůst oproti 7146 případům v roce 2022 a 14 957 případům v roce 2023. „To je jen špička ledovce, když vezmeme v úvahu mnoho nedostatků v oblasti dozoru, laboratorního testování a vysledování kontaktů,“ uvedlo Africa CDC.
Problém je, že podle AFP se už několik případů objevilo také například v Egyptě, Maroku nebo Jihoafrické republice, tedy v zemích, jež mají i bližší napojení na Evropu. To může usnadnit šíření i do dalších částí světa a je to důvod, proč se epidemickou situací zabývá už také Světová zdravotnická organizace.
Mpox je smrtící virová nemoc
Nemoc mpox je smrtelná zhruba pro tři procenta nakažených. Nákaza nejčastěji postihuje děti do patnácti let, které představují šedesát procent všech nakažených, uvádí Africa CDC.
Mpox je virové onemocnění, které se přenáší ze zvířat na člověka, ale přenáší se i těsným fyzickým kontaktem s osobou nakaženou virem. Novější varianty, jež se objevily tento rok, se zřejmě šíří snadněji, stačí už jen kratší kontakt než dříve. Experti ale současně upozorňují na nedostatek informací.
Projevuje se vyrážkou s puchýřky, pacienti také trpí horečkami, případně pociťují celkové vyčerpání. U lidí se tato nemoc poprvé objevila v roce 1970 právě v Kongu.
První opatření se chystají
Světová zdravotnická organizace WHO už na začátku srpna vyzvala výrobce vakcín proti mpoxu, aby jí předložili vyjádření zájmu o zařazení do seznamu pro nouzové použití (EUL).
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus 7. srpna 2024 oznámil, že vzhledem ke znepokojivým trendům v šíření této nemoci zahájil proces EUL vakcín proti mpox. Jedná se o proces povolení k mimořádnému použití, který byl speciálně vyvinut k urychlení dostupnosti nelicencovaných léčivých přípravků, jako jsou vakcíny, které jsou potřebné v mimořádných situacích v oblasti veřejného zdraví. Jedná se o časově omezené doporučení, které je založeno na poměru rizika a přínosu.
WHO žádá výrobce, aby předložili údaje, které zajistí, že vakcíny jsou bezpečné, účinné, mají zajištěnou kvalitu a jsou vhodné pro cílovou populaci. Udělení EUL urychlí přístup k vakcínám zejména pro ty země s nižšími příjmy, které dosud nevydaly vlastní národní regulační povolení. EUL také umožňuje partnerům včetně mezinárodní očkovací organizace Gavi a UNICEF pořizovat vakcíny pro distribuci.