WHO i Africká unie kvůli mpox vyhlásily nejvyšší stupeň varování

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli nové variantě virového onemocnění mpox v Africe, informovala o tom agentura DPA. Podle ní ale tento krok nemá žádné bezprostřední důsledky. Jeho cílem je především upozornit úřady na celém světě, aby se připravily na možné vypuknutí nemoci. Už v úterý zdravotnická agentura Africké unie vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu. Prudce infekční nemoc, dříve známá jako opičí neštovice, se šíří Afrikou i přes hranice států, vysvětlila svůj krok agentura.

„Je to něco, co by nás mělo znepokojovat všechny,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus a zdůraznil potenciál dalšího šíření mimo Afriku. Jeho organizace vyhlášením „stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“ dala na doporučení nezávislých expertů.

„Není to jen další výzva, je to krize, která vyžaduje naši společnou akci,“ uvedl Jean Kaseya, předseda Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v Africe (Africa CDC), jež je orgánem Africké unie.

Od ledna 2022 se v šestnácti afrických zemích objevilo 38 465 případů mpoxu a 1456 nakažených zemřelo. Letos je případů ve srovnání s loňským rokem o 160 procent více, píše AFP s odkazem na nejnovější data Africa CDC.

„Mpox už překročil hranice, postihl tisíce lidí napříč kontinentem. S těžkým srdcem, ale s neochvějným závazkem vůči našim lidem, vůči našim africkým občanům, oznamuji, že vyhlašujeme kvůli neštovicím stav ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu,“ doplnil Kaseya. Toto rozhodnutí umožní uvolnit finanční prostředky na pořízení vakcín a celoafrickou reakci na mpox.

Typická vyrážka spojená s opičími neštovicemi
Zdroj: Reuters

Výskyt této nemoci hlásí letos už nejméně třináct afrických zemí, včetně dříve nezasažených států, jako je Burundi, Keňa, Rwanda a Uganda. V roce 2024 bylo v těchto zemích dosud potvrzeno 2863 případů a 517 úmrtí, především v Demokratické republice Kongo. Počet podezřelých případů na celém kontinentu se vyšplhal přes 17 tisíc, což představuje výrazný nárůst oproti 7146 případům v roce 2022 a 14 957 případům v roce 2023. „To je jen špička ledovce, když vezmeme v úvahu mnoho nedostatků v oblasti dozoru, laboratorního testování a vysledování kontaktů,“ uvedlo Africa CDC.

Problém je, že podle AFP se už několik případů objevilo také například v Egyptě, Maroku nebo Jihoafrické republice, tedy v zemích, jež mají i bližší napojení na Evropu. To může usnadnit šíření i do dalších částí světa a je to důvod, proč se epidemickou situací zabývá už také Světová zdravotnická organizace.

Mpox je smrtící virová nemoc

Nemoc mpox je smrtelná zhruba pro tři procenta nakažených. Nákaza nejčastěji postihuje děti do patnácti let, které představují šedesát procent všech nakažených, uvádí Africa CDC.

Mpox je virové onemocnění, které se přenáší ze zvířat na člověka, ale přenáší se i těsným fyzickým kontaktem s osobou nakaženou virem. Novější varianty, jež se objevily tento rok, se zřejmě šíří snadněji, stačí už jen kratší kontakt než dříve. Experti ale současně upozorňují na nedostatek informací.

Projevuje se vyrážkou s puchýřky, pacienti také trpí horečkami, případně pociťují celkové vyčerpání. U lidí se tato nemoc poprvé objevila v roce 1970 právě v Kongu.

První opatření se chystají

Světová zdravotnická organizace už na začátku srpna vyzvala výrobce vakcín proti mpoxu, aby jí předložili vyjádření zájmu o zařazení do seznamu pro nouzové použití (EUL).

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus 7. srpna 2024 oznámil, že vzhledem ke znepokojivým trendům v šíření této nemoci zahájil proces EUL vakcín proti mpox. Jedná se o proces povolení k mimořádnému použití, který byl speciálně vyvinut k urychlení dostupnosti nelicencovaných léčivých přípravků, jako jsou vakcíny, které jsou potřebné v mimořádných situacích v oblasti veřejného zdraví. Jedná se o časově omezené doporučení, které je založeno na poměru rizika a přínosu.

WHO žádá výrobce, aby předložili údaje, které zajistí, že vakcíny jsou bezpečné, účinné, mají zajištěnou kvalitu a jsou vhodné pro cílovou populaci. Udělení EUL urychlí přístup k vakcínám zejména pro ty země s nižšími příjmy, které dosud nevydaly vlastní národní regulační povolení. EUL také umožňuje partnerům včetně mezinárodní očkovací organizace Gavi a UNICEF pořizovat vakcíny pro distribuci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 1 hhodinou

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 5 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 20 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 23 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.