WHO i Africká unie kvůli mpox vyhlásily nejvyšší stupeň varování

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli nové variantě virového onemocnění mpox v Africe, informovala o tom agentura DPA. Podle ní ale tento krok nemá žádné bezprostřední důsledky. Jeho cílem je především upozornit úřady na celém světě, aby se připravily na možné vypuknutí nemoci. Už v úterý zdravotnická agentura Africké unie vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu. Prudce infekční nemoc, dříve známá jako opičí neštovice, se šíří Afrikou i přes hranice států, vysvětlila svůj krok agentura.

„Je to něco, co by nás mělo znepokojovat všechny,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus a zdůraznil potenciál dalšího šíření mimo Afriku. Jeho organizace vyhlášením „stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“ dala na doporučení nezávislých expertů.

„Není to jen další výzva, je to krize, která vyžaduje naši společnou akci,“ uvedl Jean Kaseya, předseda Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v Africe (Africa CDC), jež je orgánem Africké unie.

Od ledna 2022 se v šestnácti afrických zemích objevilo 38 465 případů mpoxu a 1456 nakažených zemřelo. Letos je případů ve srovnání s loňským rokem o 160 procent více, píše AFP s odkazem na nejnovější data Africa CDC.

„Mpox už překročil hranice, postihl tisíce lidí napříč kontinentem. S těžkým srdcem, ale s neochvějným závazkem vůči našim lidem, vůči našim africkým občanům, oznamuji, že vyhlašujeme kvůli neštovicím stav ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu,“ doplnil Kaseya. Toto rozhodnutí umožní uvolnit finanční prostředky na pořízení vakcín a celoafrickou reakci na mpox.

Typická vyrážka spojená s opičími neštovicemi
Zdroj: Reuters

Výskyt této nemoci hlásí letos už nejméně třináct afrických zemí, včetně dříve nezasažených států, jako je Burundi, Keňa, Rwanda a Uganda. V roce 2024 bylo v těchto zemích dosud potvrzeno 2863 případů a 517 úmrtí, především v Demokratické republice Kongo. Počet podezřelých případů na celém kontinentu se vyšplhal přes 17 tisíc, což představuje výrazný nárůst oproti 7146 případům v roce 2022 a 14 957 případům v roce 2023. „To je jen špička ledovce, když vezmeme v úvahu mnoho nedostatků v oblasti dozoru, laboratorního testování a vysledování kontaktů,“ uvedlo Africa CDC.

Problém je, že podle AFP se už několik případů objevilo také například v Egyptě, Maroku nebo Jihoafrické republice, tedy v zemích, jež mají i bližší napojení na Evropu. To může usnadnit šíření i do dalších částí světa a je to důvod, proč se epidemickou situací zabývá už také Světová zdravotnická organizace.

Mpox je smrtící virová nemoc

Nemoc mpox je smrtelná zhruba pro tři procenta nakažených. Nákaza nejčastěji postihuje děti do patnácti let, které představují šedesát procent všech nakažených, uvádí Africa CDC.

Mpox je virové onemocnění, které se přenáší ze zvířat na člověka, ale přenáší se i těsným fyzickým kontaktem s osobou nakaženou virem. Novější varianty, jež se objevily tento rok, se zřejmě šíří snadněji, stačí už jen kratší kontakt než dříve. Experti ale současně upozorňují na nedostatek informací.

Projevuje se vyrážkou s puchýřky, pacienti také trpí horečkami, případně pociťují celkové vyčerpání. U lidí se tato nemoc poprvé objevila v roce 1970 právě v Kongu.

První opatření se chystají

Světová zdravotnická organizace už na začátku srpna vyzvala výrobce vakcín proti mpoxu, aby jí předložili vyjádření zájmu o zařazení do seznamu pro nouzové použití (EUL).

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus 7. srpna 2024 oznámil, že vzhledem ke znepokojivým trendům v šíření této nemoci zahájil proces EUL vakcín proti mpox. Jedná se o proces povolení k mimořádnému použití, který byl speciálně vyvinut k urychlení dostupnosti nelicencovaných léčivých přípravků, jako jsou vakcíny, které jsou potřebné v mimořádných situacích v oblasti veřejného zdraví. Jedná se o časově omezené doporučení, které je založeno na poměru rizika a přínosu.

WHO žádá výrobce, aby předložili údaje, které zajistí, že vakcíny jsou bezpečné, účinné, mají zajištěnou kvalitu a jsou vhodné pro cílovou populaci. Udělení EUL urychlí přístup k vakcínám zejména pro ty země s nižšími příjmy, které dosud nevydaly vlastní národní regulační povolení. EUL také umožňuje partnerům včetně mezinárodní očkovací organizace Gavi a UNICEF pořizovat vakcíny pro distribuci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 11 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
včera v 16:58

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
včera v 14:36

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
včera v 14:02

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...