WHO i Africká unie kvůli mpox vyhlásily nejvyšší stupeň varování

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli nové variantě virového onemocnění mpox v Africe, informovala o tom agentura DPA. Podle ní ale tento krok nemá žádné bezprostřední důsledky. Jeho cílem je především upozornit úřady na celém světě, aby se připravily na možné vypuknutí nemoci. Už v úterý zdravotnická agentura Africké unie vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu. Prudce infekční nemoc, dříve známá jako opičí neštovice, se šíří Afrikou i přes hranice států, vysvětlila svůj krok agentura.

„Je to něco, co by nás mělo znepokojovat všechny,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus a zdůraznil potenciál dalšího šíření mimo Afriku. Jeho organizace vyhlášením „stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“ dala na doporučení nezávislých expertů.

„Není to jen další výzva, je to krize, která vyžaduje naši společnou akci,“ uvedl Jean Kaseya, předseda Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v Africe (Africa CDC), jež je orgánem Africké unie.

Od ledna 2022 se v šestnácti afrických zemích objevilo 38 465 případů mpoxu a 1456 nakažených zemřelo. Letos je případů ve srovnání s loňským rokem o 160 procent více, píše AFP s odkazem na nejnovější data Africa CDC.

„Mpox už překročil hranice, postihl tisíce lidí napříč kontinentem. S těžkým srdcem, ale s neochvějným závazkem vůči našim lidem, vůči našim africkým občanům, oznamuji, že vyhlašujeme kvůli neštovicím stav ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu,“ doplnil Kaseya. Toto rozhodnutí umožní uvolnit finanční prostředky na pořízení vakcín a celoafrickou reakci na mpox.

Typická vyrážka spojená s opičími neštovicemi
Zdroj: Reuters

Výskyt této nemoci hlásí letos už nejméně třináct afrických zemí, včetně dříve nezasažených států, jako je Burundi, Keňa, Rwanda a Uganda. V roce 2024 bylo v těchto zemích dosud potvrzeno 2863 případů a 517 úmrtí, především v Demokratické republice Kongo. Počet podezřelých případů na celém kontinentu se vyšplhal přes 17 tisíc, což představuje výrazný nárůst oproti 7146 případům v roce 2022 a 14 957 případům v roce 2023. „To je jen špička ledovce, když vezmeme v úvahu mnoho nedostatků v oblasti dozoru, laboratorního testování a vysledování kontaktů,“ uvedlo Africa CDC.

Problém je, že podle AFP se už několik případů objevilo také například v Egyptě, Maroku nebo Jihoafrické republice, tedy v zemích, jež mají i bližší napojení na Evropu. To může usnadnit šíření i do dalších částí světa a je to důvod, proč se epidemickou situací zabývá už také Světová zdravotnická organizace.

Mpox je smrtící virová nemoc

Nemoc mpox je smrtelná zhruba pro tři procenta nakažených. Nákaza nejčastěji postihuje děti do patnácti let, které představují šedesát procent všech nakažených, uvádí Africa CDC.

Mpox je virové onemocnění, které se přenáší ze zvířat na člověka, ale přenáší se i těsným fyzickým kontaktem s osobou nakaženou virem. Novější varianty, jež se objevily tento rok, se zřejmě šíří snadněji, stačí už jen kratší kontakt než dříve. Experti ale současně upozorňují na nedostatek informací.

Projevuje se vyrážkou s puchýřky, pacienti také trpí horečkami, případně pociťují celkové vyčerpání. U lidí se tato nemoc poprvé objevila v roce 1970 právě v Kongu.

První opatření se chystají

Světová zdravotnická organizace už na začátku srpna vyzvala výrobce vakcín proti mpoxu, aby jí předložili vyjádření zájmu o zařazení do seznamu pro nouzové použití (EUL).

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus 7. srpna 2024 oznámil, že vzhledem ke znepokojivým trendům v šíření této nemoci zahájil proces EUL vakcín proti mpox. Jedná se o proces povolení k mimořádnému použití, který byl speciálně vyvinut k urychlení dostupnosti nelicencovaných léčivých přípravků, jako jsou vakcíny, které jsou potřebné v mimořádných situacích v oblasti veřejného zdraví. Jedná se o časově omezené doporučení, které je založeno na poměru rizika a přínosu.

WHO žádá výrobce, aby předložili údaje, které zajistí, že vakcíny jsou bezpečné, účinné, mají zajištěnou kvalitu a jsou vhodné pro cílovou populaci. Udělení EUL urychlí přístup k vakcínám zejména pro ty země s nižšími příjmy, které dosud nevydaly vlastní národní regulační povolení. EUL také umožňuje partnerům včetně mezinárodní očkovací organizace Gavi a UNICEF pořizovat vakcíny pro distribuci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 10 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 11 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 12 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 13 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 17 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...