Hlavní lék na mpox nefunguje, ukázala studie

Lék, který se požívá proti nemoci mpox (dříve opičí neštovice), ve skutečnosti nemá účinnost vyšší než placebo. Ukázala to studie, která současně potvrdila, že je toto léčivo alespoň bezpečné a nemá vážnější vedlejší účinky.

Americký Národní institut zdraví (NIH) oznámil, že antivirotikum, které se používá k léčbě nemoci mpox, proti ní není účinné. V randomizované studii se ukázalo, že nezmírnilo příznaky pacientů rychleji než placebo. Lék tecovirimat se přitom rozsáhle využíval během epidemických vln, které v letech 2022 a 2023 zasáhly USA a Evropu.

Výsledky přišly pouhý den poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila mpox za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Reagovala tak na zvýšený počet případů v Africe. Ve stejný den oznámilo nákazu u osoby, která cestovala do postižené oblasti, Švédsko. A v pátek další tři případy nahlásil Pákistán.

Lék proti vymýcené nemoci

Tecovirimat, prodávaný pod názvem TPOXX, v roce 2018 schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro pravé neštovice. Což je příbuzný virus, který se ale podařilo vymýtit. Lék byl schválen pro případ bioterorismu: Spojené státy si pro tento účel nakoupily dva miliony dávek.

Nahrávám video

Lékaři doufali, že TPOXX bude účinný i na mpox, a to kvůli podobnosti obou patogenů. Naděje se ale nezakládala na datech z léčby, nýbrž ze studií na zvířatech a pouhém hlášení případů. Vědci výzkum nepodcenili, jen opravdu nemohli lék na lidech otestovat – právě proto, že už je vymýcená.

Ve studii spolufinancované právě NIH byli pacienti v Demokratické republice Kongo (DRK), kde se mpox nejčastěji vyskytuje, náhodně vybraní k podávání tecovirimu nebo placeba. Všichni museli zůstat v nemocnici na léčbu. U obou skupin došlo k ústupu příznaků v podobném časovém horizontu, ačkoli NIH zaznamenala, že úmrtnost v obou skupinách byla 1,7 procenta – což je méně než 3,6 procenta, které se obvykle uvádí v DRK – což naznačuje, že širší a kvalitní podpůrná péče, kterou dostali v nemocnici, může zachránit život, i když samotný lék neměl vliv.

„Tyto výsledky jsou zklamáním, ale poskytují nám zásadní informace a posilují potřebu identifikovat další kandidáty na léčbu mpox a zároveň pokračovat ve výzkumu použití tecovirimu u dalších populací s mpox,“ uvedla v prohlášení Jeanne Marrazzová, ředitelka Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci.

Společnost Siga Technologies, která prodává tecovirimat, ve svém prohlášení uvedla, že u dvou podskupin pacientů došlo k „významnému zlepšení“ – u těch, kteří se do studie přihlásili do sedmi dnů od nástupu příznaků, a těch s těžkým průběhem onemocnění.

Společnost nesdělila konkrétní údaje ani neuvedla, jestli jsou tyto výsledky statisticky významné. NIH ve svém oznámení nevyzdvihl žádnou z podskupin, pouze uvedl, že se plánují další analýzy. Akcie společnosti Siga se ve čtvrtek ráno propadly o 34 procent.

Existují dva klady mpox. Studie se zaměřila na klad I, který se považuje za původce závažnějšího onemocnění. Globální epidemie mpox v roce 2022 byla způsobena variantou II. Obě větve viru přispěly k novému globálnímu ohrožení zdraví a mají také podobné problémy: mohou způsobit bolestivé zjizvující vyrážky spolu s horečkou, bolestmi hlavy, svalů a respiračními příznaky.

Klad (anglicky clade) je označení pro skupinu organismů, která zahrnuje společného předka a všechny z něho vzešlé potomky. Klad vzniká postupnou evolucí organizmů vzešlých ze společného předka. Česky se někdy používá výraz „evoluční větev“.

Evropa se připravuje

Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) v pátek zvýšilo stupeň ostražitosti kvůli nebezpečí mpox z nízkého na mírný. Agentura Evropské unie vyzvala země, aby udržovaly vysokou úroveň povědomí o nemoci mezi cestovateli, kteří navštěvují zasažené oblasti, uvedla agentura Reuters. Šéfka ECDC Pamela Rendiová-Wagnerová řekla rakouské rozhlasové stanici Ö1, že agentura počítá s „více sporadickými případy“ i v Evropě.

ECDC uvedlo, že nyní vnímá riziko pro širší populaci a cestovatele jako mírné. Dodalo, že pravděpodobnost trvalého přenášení do Evropy je velmi nízká za předpokladu, že importované případy budou rychle diagnostikovány a budou zavedena kontrolní opatření.

„Vzhledem k úzkému propojení mezi Evropou a Afrikou musíme být připraveni na více dovezených případů Clade I,“ upozornila Rendiová-Wagnerová. ECDC doporučila evropským zdravotnickým úřadům, aby naplánovaly a připravily rychlé odhalování případů nové varianty mpox, které by se mohly dostat do Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.