Divte se jako malé děti, doporučují vědci. Odbourává to stres i depresi

Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky nebo klidně jen žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times.

„Naše údaje naznačují, že najít v každodenním životě okamžiky úžasu může změnit to, jak nahlížíme sami na sebe a celkově na naše životy a za jak stresující nebo smysluplné je považujeme,“ komentovala výsledky María Monroyová z Yaleovy univerzity, která výzkum vedla.

Výsledky studie podle ní doplňují rostoucí počet důkazů o prospěšnosti úžasu. Předchozí studie ho spojují se snížením množství zánětů, zlepšením funkcí oběhového systému, ale také například se zvýšenou úrovní štědrosti. Podle nových výsledků to ale vypadá, že pocity úžasu jsou prospěšné i v boji s chronickým stresem nebo nemocemi.

Menší výzkum, detailní analýza

Studie zveřejněné v časopise Scientific Reports se zúčastnilo 68 lidí, kteří trpěli syndromem takzvaného dlouhého covidu po prodělání nemoci covid-19. Tento stav provází trvalá únava, takzvaná mozková mlha (potíže se soustředěním, myšlením a pamětí) a emoční vypětí. Byli rozděleni do dvou skupin: příslušníky první vědci požádali, aby se chovali v běžném životě tak, jak jsou zvyklí. Členy druhé zase vyzvali, aby se několikrát denně zastavili a vyhledávali zážitky, které v nich vzbuzují pocit úžasu.

Za měsíc si všechny znovu zavolali a změřili, jak se změnilo jejich zdraví. Ukázalo se, že ti, kteří si udělali čas na to, aby se nechávali ohromit, vykazovali ve srovnání s první skupinou nižší hladinu stresu, méně příznaků deprese a celkově se cítili lépe. Obecně tyto údaje naznačují, že symptomy deprese se u druhé skupiny snížily o sedmnáct procent, stres o dvanáct procent a životní pohoda respondentů se zlepšila o šestnáct procent.

„V každodenním životě je dostatek příležitostí, jak žasnout: přečíst si krátký příběh, který nás přenese jinam, nebo zjistit, jak rozlehlý je vesmír, povšimnout si složitosti města či zahrady. Úžas můžeme najít kdekoli a všude,“ dodává Monroyová. Trik je podle ní v tom, abychom si na to našli čas. „Několikrát denně se na několik vteřin zastavte, dávejte pozor a vnímejte tyto úžasné okamžiky,“ doporučuje vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 9 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 9 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 12 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 17 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...