Divte se jako malé děti, doporučují vědci. Odbourává to stres i depresi

Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky nebo klidně jen žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times.

„Naše údaje naznačují, že najít v každodenním životě okamžiky úžasu může změnit to, jak nahlížíme sami na sebe a celkově na naše životy a za jak stresující nebo smysluplné je považujeme,“ komentovala výsledky María Monroyová z Yaleovy univerzity, která výzkum vedla.

Výsledky studie podle ní doplňují rostoucí počet důkazů o prospěšnosti úžasu. Předchozí studie ho spojují se snížením množství zánětů, zlepšením funkcí oběhového systému, ale také například se zvýšenou úrovní štědrosti. Podle nových výsledků to ale vypadá, že pocity úžasu jsou prospěšné i v boji s chronickým stresem nebo nemocemi.

Menší výzkum, detailní analýza

Studie zveřejněné v časopise Scientific Reports se zúčastnilo 68 lidí, kteří trpěli syndromem takzvaného dlouhého covidu po prodělání nemoci covid-19. Tento stav provází trvalá únava, takzvaná mozková mlha (potíže se soustředěním, myšlením a pamětí) a emoční vypětí. Byli rozděleni do dvou skupin: příslušníky první vědci požádali, aby se chovali v běžném životě tak, jak jsou zvyklí. Členy druhé zase vyzvali, aby se několikrát denně zastavili a vyhledávali zážitky, které v nich vzbuzují pocit úžasu.

Za měsíc si všechny znovu zavolali a změřili, jak se změnilo jejich zdraví. Ukázalo se, že ti, kteří si udělali čas na to, aby se nechávali ohromit, vykazovali ve srovnání s první skupinou nižší hladinu stresu, méně příznaků deprese a celkově se cítili lépe. Obecně tyto údaje naznačují, že symptomy deprese se u druhé skupiny snížily o sedmnáct procent, stres o dvanáct procent a životní pohoda respondentů se zlepšila o šestnáct procent.

„V každodenním životě je dostatek příležitostí, jak žasnout: přečíst si krátký příběh, který nás přenese jinam, nebo zjistit, jak rozlehlý je vesmír, povšimnout si složitosti města či zahrady. Úžas můžeme najít kdekoli a všude,“ dodává Monroyová. Trik je podle ní v tom, abychom si na to našli čas. „Několikrát denně se na několik vteřin zastavte, dávejte pozor a vnímejte tyto úžasné okamžiky,“ doporučuje vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 9 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 12 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...