Divte se jako malé děti, doporučují vědci. Odbourává to stres i depresi

Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky nebo klidně jen žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times.

„Naše údaje naznačují, že najít v každodenním životě okamžiky úžasu může změnit to, jak nahlížíme sami na sebe a celkově na naše životy a za jak stresující nebo smysluplné je považujeme,“ komentovala výsledky María Monroyová z Yaleovy univerzity, která výzkum vedla.

Výsledky studie podle ní doplňují rostoucí počet důkazů o prospěšnosti úžasu. Předchozí studie ho spojují se snížením množství zánětů, zlepšením funkcí oběhového systému, ale také například se zvýšenou úrovní štědrosti. Podle nových výsledků to ale vypadá, že pocity úžasu jsou prospěšné i v boji s chronickým stresem nebo nemocemi.

Menší výzkum, detailní analýza

Studie zveřejněné v časopise Scientific Reports se zúčastnilo 68 lidí, kteří trpěli syndromem takzvaného dlouhého covidu po prodělání nemoci covid-19. Tento stav provází trvalá únava, takzvaná mozková mlha (potíže se soustředěním, myšlením a pamětí) a emoční vypětí. Byli rozděleni do dvou skupin: příslušníky první vědci požádali, aby se chovali v běžném životě tak, jak jsou zvyklí. Členy druhé zase vyzvali, aby se několikrát denně zastavili a vyhledávali zážitky, které v nich vzbuzují pocit úžasu.

Za měsíc si všechny znovu zavolali a změřili, jak se změnilo jejich zdraví. Ukázalo se, že ti, kteří si udělali čas na to, aby se nechávali ohromit, vykazovali ve srovnání s první skupinou nižší hladinu stresu, méně příznaků deprese a celkově se cítili lépe. Obecně tyto údaje naznačují, že symptomy deprese se u druhé skupiny snížily o sedmnáct procent, stres o dvanáct procent a životní pohoda respondentů se zlepšila o šestnáct procent.

„V každodenním životě je dostatek příležitostí, jak žasnout: přečíst si krátký příběh, který nás přenese jinam, nebo zjistit, jak rozlehlý je vesmír, povšimnout si složitosti města či zahrady. Úžas můžeme najít kdekoli a všude,“ dodává Monroyová. Trik je podle ní v tom, abychom si na to našli čas. „Několikrát denně se na několik vteřin zastavte, dávejte pozor a vnímejte tyto úžasné okamžiky,“ doporučuje vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...