Nemocí přenášených klíšťaty letos do konce srpna lékaři zachytili nejvíce za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo 517 případů, loni ve stejném období 490. Výrazně více bylo lymeské borreliózy, jen v srpnu přibylo 2646 případů. Loni jich bylo zhruba stejně za osm měsíců, v srpnu čtyřnásobně méně. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Odborníci očekávají další nárůst na podzim kvůli houbařské sezoně.
„Po přisátí infikovaného klíštěte se u klíšťové encefalitidy objevují nejprve příznaky podobné chřipce. Ty mohou nakrátko odeznít a poté se vrací o něco horší, s výraznými bolestmi hlavy, tuhnutím šíje, třesy, poruchou rovnováhy a dalšími neurologickými příznaky,“ popsala Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka.
Borrelióza může být často bezpříznaková, často se ale před nimi objeví typická červená skvrna v místě přisátí klíštěte, takzvané erythema migrans. Další příznaky mohou být podobné jako u encefalitidy, tedy chřipce podobná únava, horečka nebo bolesti svalů a kloubů.
Na rozdíl od lymeské borreliózy, na kterou zabírají antibiotika, na klíšťovou encefalitidu zatím neexistuje specifická léčba. Naopak vakcína je zatím jen proti encefalitidě, u borreliózy na ní vědci pracují. „Je vhodné očkovat všechny, kdo žijí v oblastech s infikovanými klíšťaty, což je v současné době prakticky celá Česká republika,“ dodala Smíšková.
Očkování mají z veřejného zdravotního pojištění hrazeno lidé nad padesát let, ostatní si mohou nechat část jeho ceny nechat zpětně zdravotní pojišťovnou proplatit. Podle loňského průzkumu bylo v tuzemsku očkováno asi devětatřicet procent lidí ve věku nad 65 let, 37 procent mezi 55 a 64 lety a 46 procent ve věku 35 až 54 let. Nejvíce očkovaných dětí je ve věku čtyř až šesti let, a to 57,6 procenta, u mladších je to 35 procent, dětí mezi sedmi a deseti lety 44,5 procenta.
