Nadmořská výška

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.

Alpy měly před šesti tisíci lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než v současnosti. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca’ Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd. Podle autorů výzkumu, který publikoval časopis Scientific Reports, ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce čtyři tisíce metrů a více.

Alpám hrozí, že do konce století ztratí až 92 procent svých ledovců. S poznatkem přichází výzkum, jehož závěry zveřejnil specializovaný časopis Climate Dynamics.

Vědce překvapil nález deset milionů let starého zkamenělého stromu v oblasti andské náhorní plošiny Altiplano. Rozbor fosilie totiž ukázal, že tamní klima bylo v minulosti vlhčí, než předpokládaly dřívější klimatické modely. O zjištění informoval časopis Science Advances.

Atmosférický tlak se ve větší nadmořské výšce snižuje – a to má vliv na lidské dýchání, jak ví dobře třeba horolezci. Tyto parametry se vůbec neřeší při konstrukci ani testování plicních ventilátorů. Podle skupiny vědců a lékařů by to mohlo mít v době koronavirové pandemie dopad na obyvatele vysokohorských oblastí.

Aktuálně je u nás UV index na stupni 8, to znamená, že je vysoký, celkové množství atmosférického ozonu je podprůměrné. Pro člověka to má značné důsledky. Kůže při pobytu na přímém slunci v poledních hodinách reaguje zrudnutím nebo pigmentací už přibližně po třiceti minutách.

Sčítání slonů v indickém státě Uttarákhand přineslo pozoruhodné výsledky. Ukázalo totiž, že se tlustokožci přesouvají do čím dál vyšších hor a pronikají už dokonce i do Himalájí. Zde byli pozorování ve výškách kolem 1500 metrů nad mořem.

Vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Potvrdila to analýza čelisti nalezené na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se přitom dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.