Alpy před šesti tisíci lety měly zřejmě méně ledovců než dnes, domnívají se vědci

Alpy měly před šesti tisíci lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než v současnosti. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca’ Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd. Podle autorů výzkumu, který publikoval časopis Scientific Reports, ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce čtyři tisíce metrů a více.

Vědci svou studii založili na zkoumání stáří vzorků ledu odebraného z hloubky ledovce Weissseespitze (Cima del Lago Bianco), který se nachází na rakousko-italském pomezí ve výšce 3518 metrů nad mořem.

„Protože tento led se vytvořil jako první, stanovení jeho stáří může určit období, kdy led (na vrcholu) chyběl,“ uvedli badatelé.

Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led na vrcholu vznikl před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do čtyř tisíc metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Ledovce jako ukazatelé pro sledování změn klimatu

Vývoj ledovců je významným ukazatelem při sledování změn klimatu, akcentují autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11 700 lety, ledovce pod čtyři tisíce metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce čtyři tisíce metrů nad mořem a více.

Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde v roce 1991 došlo k nálezu mumifikovaného těla ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce jednadvacátého století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09

Česko spustilo svou AI Factory. Pomůže firmám i státu

V národním superpočítačovém centru IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava zahájil provoz první český uzel evropské infrastruktury pro umělou inteligenci a superpočítače (CZAI). Nabídne výpočetní kapacity i podpůrné služby pro firmy, vědce nebo veřejnou správu. Součástí projektu za zhruba miliardu korun bude také pořízení nového superpočítače.
12. 5. 2026
Načítání...