Jeden z nejrychleji tajících ledovců světa se začal nečekaně zvětšovat

Americká kosmická agentura NASA oznámila, že ledovec Jakobshavn v Grónsku přestal ustupovat, naopak se v posledních letech zvětšuje. Informoval o tom odborný časopis Nature Geoscience. Může za to zřejmě cyklické ochlazení mořské vody v jeho okolí.

Kolem roku 2012 ledovec Jakobshavn ustupoval rychlostí tří kilometrů ročně. A za stejnou dobu zeslábl o téměř čtyřicet metrů. V posledních dvou letech se ale začal podobnou rychlostí zase obnovovat. Autoři studie i další experti se ale domnívají, že změna je jen dočasná.

„Bylo to pro nás překvapení. Tak nějak jsme si už zvykli, že ledovce neustále ustupují,“ uvedl klimatolog z Dánska Jason Box, který na tomto výzkumu nepracoval. „Dobrá zpráva je, že ta změna nemusí probíhat tak rychle. Ale probíhá.“

Král ledovců

Podle profesora Boxe je Jakobshavn nejdůležitějším ledovcem Grónska, protože se na něm rozpouští vůbec nejvíc ledu na celé severní polokouli: „V Grónsku je to rozhodně král.“ Vědci si zatím nejsou jistí tím, co je příčinou nečekané změny. Domnívají se, že je projevem přirozeného cyklického ochlazování vod severní části Atlantického oceánu.

Podle hlavního autora studie, experta na ledovce z NASA Ala Khazendara, jsou příčinou přirozené cykly v proudění vody v oceánech. A ty jsou zase podobné takzvané Severoatlantické oscilaci, tedy změnám v tlaku vzduchu.

Ústup ledovce Jakobshavn
Zdroj: NASA

Voda v zátoce Disko, kde ústí ledovec Jakobshavn do oceánu, je nyní asi o dva stupně Celsia chladnější než před několika lety, popsal výzkum. Krátkodobě je to rozhodně dobrá zpráva – ledovec nebude tát tak rychle, takže se tolik nezvýší hladina oceánů.

Současně je to však podle klimatologa z NASA Joshe Willise zpráva špatná. Podle něj totiž ukazuje, že teplota vody v oceánech je velmi důležitým faktorem pro tání ledovců. A voda v oceánech se lidskou zásluhou otepluje už desítky let, protože devadesát procent tepla zachyceného skleníkovými plyny se dostane do vody.

Výzkum je v souladu s teorií klimatické změny

„V dlouhodobé perspektivě budeme muset zřejmě předpovědi zvyšování hladiny oceánů přehodnotit směrem nahoru,“ uvedl Willis. Khazendar přirovnává klimatickou změnu k jezdícím schodům, které se neustále pohybují směrem vzhůru. Severoatlantická oscilace občas způsobí seskok na pomyslném eskalátoru pár schodů dolů. Voda se sice ochladí a nějak se to projeví, ale dlouhodobě se otepluje a ledovce budou tát stále víc – pokud se nezmění příčiny jejich tání.

Podle řady oslovených vědců, kteří se na tomto výzkumu nepodíleli, dávají její výsledky smysl. Například expert na led Ian Joughin předpověděl, že k této změně dojde, už před sedmi lety. Zdůraznil, že by bylo hrubou chybou odvozovat z těchto výsledků, že by se klimatická změna zpomalila nebo že by se předpovědi klimatologů mýlily. Co se děje, je podle něj „jen dočasný pokles“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 1 hhodinou

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 17 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 21 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 22 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026
Načítání...