Ekosystémy se mohou měnit nečekaně rychle, ukázal výzkum Altiplana

Vědce překvapil nález deset milionů let starého zkamenělého stromu v oblasti andské náhorní plošiny Altiplano. Rozbor fosilie totiž ukázal, že tamní klima bylo v minulosti vlhčí, než předpokládaly dřívější klimatické modely. O zjištění informoval časopis Science Advances.

Během expedice objevili vědci ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) na náhorní plošině Altiplano deset milionů let starý obrovský fosilní strom. Byl ukrytý v travnaté pláni.

„Tento strom a stovky vzorků fosilního dřeva, listů a pylu, které jsme shromáždili na expedici, ukazují, že když tyto rostliny byly živé, tamní ekosystém byl vlhčí. Byl dokonce vlhčí, než odhadovaly dřívější klimatické modely,“ uvedla jedna z účastnic výpravy Camila Martinezová ze STRI.

„Pravděpodobně neexistuje žádný srovnatelný moderní ekosystém, protože teploty byly v době původu těchto fosilií před deseti miliony let vyšší,“ dodala Martinezová.

„Tropický“ ekosystém se v oblasti dlouho neudržel

Rozbor navíc ukázal, že struktura zkamenělého dřeva je velmi podobná té, která se vyskytuje v tropických lesích s nízkou nadmořskou výškou. Před 10 miliony let tak plošina ležela pravděpodobně jen 2000 metrů nad mořem. Zmíněný ekosystém se však v oblasti dlouho neudržel. Dnes vyprahlá a suchá plošina Altiplano leží v nadmořské výšce 4000 metrů.

Další nalezené fosilie pak dokládají, že ekosystém puna, který v Andách dodnes dominuje, existoval už před pěti miliony let. Mladší vzorky pylu přitom většinou spíše než ze stromů pocházely z trav a bylin. Listový materiál byl zase z kapradin, bylin a keřů. To naznačuje, že v té době již plošina dosáhla své nynější nadmořské výšky.

„Fosilní nálezy v této oblasti nám naznačují dvě věci,“ upozornil vedoucí výzkumu Carlos Jaramillo ze STRI. „Nadmořská výška i vegetace se během relativně krátké doby změnily. To podporuje hypotézu, podle níž tektonický vzestup této oblasti nastal rychlými pulzy,“ řekl.

„Andské vyzdvihnutí hrálo důležitou roli při utváření klimatu v Jižní Americe. Vztah mezi ním, místním podnebím a vegetací ale stále ještě není dobře prozkoumán,“  dodal Jaramillo s tím, že porozumění nesrovnalostem mezi klimatickými modely a údaji založenými na fosilních záznamech je důležité pro chápání současných klimatických procesů.

  • Altiplano (španělsky vysočina, náhorní rovina) je rozsáhlá náhorní plošina oddělující horské masivy západních a východních And. Po Tibetské plošině je druhým nejrozsáhlejším útvarem tohoto typu na Zemi. Nachází se ve vnitrozemí Jižní Ameriky, převážně na území Bolívie a Peru, částečně zasahuje do Chile a na sever Argentiny. Rozloha plošiny činí okolo 170 tisíc km², průměrná nadmořská výška je 3600 m.
  • Altiplano je mimo jiné známé nejvýše položenou železniční tratí na americkém kontinentu, spojující města Cuzco a La Paz.
  • Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 13 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 14 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 15 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 17 hhodinami
Načítání...