Ekosystémy se mohou měnit nečekaně rychle, ukázal výzkum Altiplana

Vědce překvapil nález deset milionů let starého zkamenělého stromu v oblasti andské náhorní plošiny Altiplano. Rozbor fosilie totiž ukázal, že tamní klima bylo v minulosti vlhčí, než předpokládaly dřívější klimatické modely. O zjištění informoval časopis Science Advances.

Během expedice objevili vědci ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) na náhorní plošině Altiplano deset milionů let starý obrovský fosilní strom. Byl ukrytý v travnaté pláni.

„Tento strom a stovky vzorků fosilního dřeva, listů a pylu, které jsme shromáždili na expedici, ukazují, že když tyto rostliny byly živé, tamní ekosystém byl vlhčí. Byl dokonce vlhčí, než odhadovaly dřívější klimatické modely,“ uvedla jedna z účastnic výpravy Camila Martinezová ze STRI.

„Pravděpodobně neexistuje žádný srovnatelný moderní ekosystém, protože teploty byly v době původu těchto fosilií před deseti miliony let vyšší,“ dodala Martinezová.

„Tropický“ ekosystém se v oblasti dlouho neudržel

Rozbor navíc ukázal, že struktura zkamenělého dřeva je velmi podobná té, která se vyskytuje v tropických lesích s nízkou nadmořskou výškou. Před 10 miliony let tak plošina ležela pravděpodobně jen 2000 metrů nad mořem. Zmíněný ekosystém se však v oblasti dlouho neudržel. Dnes vyprahlá a suchá plošina Altiplano leží v nadmořské výšce 4000 metrů.

Další nalezené fosilie pak dokládají, že ekosystém puna, který v Andách dodnes dominuje, existoval už před pěti miliony let. Mladší vzorky pylu přitom většinou spíše než ze stromů pocházely z trav a bylin. Listový materiál byl zase z kapradin, bylin a keřů. To naznačuje, že v té době již plošina dosáhla své nynější nadmořské výšky.

„Fosilní nálezy v této oblasti nám naznačují dvě věci,“ upozornil vedoucí výzkumu Carlos Jaramillo ze STRI. „Nadmořská výška i vegetace se během relativně krátké doby změnily. To podporuje hypotézu, podle níž tektonický vzestup této oblasti nastal rychlými pulzy,“ řekl.

„Andské vyzdvihnutí hrálo důležitou roli při utváření klimatu v Jižní Americe. Vztah mezi ním, místním podnebím a vegetací ale stále ještě není dobře prozkoumán,“  dodal Jaramillo s tím, že porozumění nesrovnalostem mezi klimatickými modely a údaji založenými na fosilních záznamech je důležité pro chápání současných klimatických procesů.

  • Altiplano (španělsky vysočina, náhorní rovina) je rozsáhlá náhorní plošina oddělující horské masivy západních a východních And. Po Tibetské plošině je druhým nejrozsáhlejším útvarem tohoto typu na Zemi. Nachází se ve vnitrozemí Jižní Ameriky, převážně na území Bolívie a Peru, částečně zasahuje do Chile a na sever Argentiny. Rozloha plošiny činí okolo 170 tisíc km², průměrná nadmořská výška je 3600 m.
  • Altiplano je mimo jiné známé nejvýše položenou železniční tratí na americkém kontinentu, spojující města Cuzco a La Paz.
  • Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 6 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 6 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30
Načítání...