Do konce století přijdou Alpy až o 92 procent ledovců. Tají nyní stále výš

Alpám hrozí, že do konce století ztratí až 92 procent svých ledovců. S poznatkem přichází výzkum, jehož závěry zveřejnil specializovaný časopis Climate Dynamics.

Podle vědců z Itálie a Británie bude do konce století růst nadmořská výška, nad kterou ledovce trvale neodtávají. Odtávání ledovců může mít nepříznivý dopad na životní prostředí i ekonomiku alpských oblastí.

„Všechny alpské ledovce se budou v příštích desetiletích zmenšovat a většině z nich hrozí, že do konce století zmizí,“ uvedl pro agenturu ANSA jeden z autorů studie Filippo Giorgi. Podle badatelů hrozí, že do roku 2050 začnou odtávat všechny ledovce, jež se nachází ve výšce do 3500 metrů nad mořem.

„Jeden z největších důsledků (tání ledovců) na obyvatelstvo v Alpách se týká vodních zdrojů,“ uvedl profesor Neil Glasser z univerzity v Aberystwythu, který výzkum koordinoval. V alpských oblastech v budoucnosti hrozí problémy s dostupností pitné vody a nepříznivé dopady na životní prostředí.

Vědci upozorňují, že tání hrozí takřka všem ledovcům v místech, kde se nachází populární zimní centra, jako Zermatt ve Švýcarsku, Hintertux v Rakousku nebo Grande Motte ve Francii.

„Ledovce jsou oním pověstným kanárkem v kleci – jejich odtávání je velice rychlé,“ dodal koordinátor výzkumu Glasser. Podle něj mizení ledovců patří k nejviditelnějším a nejbezprostřednějším důsledkům klimatických změn.

Hrozí nedostatek vody pro celé regiony

Vědci ve svém výzkumu analyzovali vývoj od začátku minulého století a udělali prognózu do konce tohoto století. Sledovali přitom vývoj nadmořské výšky tání ledovců (equilibrium line altitude), tedy nadmořskou výšku, při které přestává ledovec trvale odtávat. Zatímco průměrná nadmořská výška tání ledovců byla na začátku 20. století na 2980 metrech, v období 1991 až 2020 se zvýšila na 3234 metrů.

Na konci tohoto století by se nadmořská výška tání ledovců mohla zvýšit, v nepříznivém scénáři až na 3880 metrů. V závislosti na vývoji tohoto ukazatele vědci předpokládají, že riziko trvalého roztání hrozí 69 procentům alpských ledovců v příznivém scénáři a až 92 procentům alpských ledovců v nepříznivém scénáři.

Nadmořská výška tání ledovců stoupá především kvůli rostoucím teplotám v létě a nižším průměrným srážkám. Podle vědců se ukazatel nevyvíjí rovnoměrně v celé alpské oblasti – jeho růst je rychlejší v západní části tohoto pohoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...