Do konce století přijdou Alpy až o 92 procent ledovců. Tají nyní stále výš

Alpám hrozí, že do konce století ztratí až 92 procent svých ledovců. S poznatkem přichází výzkum, jehož závěry zveřejnil specializovaný časopis Climate Dynamics.

Podle vědců z Itálie a Británie bude do konce století růst nadmořská výška, nad kterou ledovce trvale neodtávají. Odtávání ledovců může mít nepříznivý dopad na životní prostředí i ekonomiku alpských oblastí.

„Všechny alpské ledovce se budou v příštích desetiletích zmenšovat a většině z nich hrozí, že do konce století zmizí,“ uvedl pro agenturu ANSA jeden z autorů studie Filippo Giorgi. Podle badatelů hrozí, že do roku 2050 začnou odtávat všechny ledovce, jež se nachází ve výšce do 3500 metrů nad mořem.

„Jeden z největších důsledků (tání ledovců) na obyvatelstvo v Alpách se týká vodních zdrojů,“ uvedl profesor Neil Glasser z univerzity v Aberystwythu, který výzkum koordinoval. V alpských oblastech v budoucnosti hrozí problémy s dostupností pitné vody a nepříznivé dopady na životní prostředí.

Vědci upozorňují, že tání hrozí takřka všem ledovcům v místech, kde se nachází populární zimní centra, jako Zermatt ve Švýcarsku, Hintertux v Rakousku nebo Grande Motte ve Francii.

„Ledovce jsou oním pověstným kanárkem v kleci – jejich odtávání je velice rychlé,“ dodal koordinátor výzkumu Glasser. Podle něj mizení ledovců patří k nejviditelnějším a nejbezprostřednějším důsledkům klimatických změn.

Hrozí nedostatek vody pro celé regiony

Vědci ve svém výzkumu analyzovali vývoj od začátku minulého století a udělali prognózu do konce tohoto století. Sledovali přitom vývoj nadmořské výšky tání ledovců (equilibrium line altitude), tedy nadmořskou výšku, při které přestává ledovec trvale odtávat. Zatímco průměrná nadmořská výška tání ledovců byla na začátku 20. století na 2980 metrech, v období 1991 až 2020 se zvýšila na 3234 metrů.

Na konci tohoto století by se nadmořská výška tání ledovců mohla zvýšit, v nepříznivém scénáři až na 3880 metrů. V závislosti na vývoji tohoto ukazatele vědci předpokládají, že riziko trvalého roztání hrozí 69 procentům alpských ledovců v příznivém scénáři a až 92 procentům alpských ledovců v nepříznivém scénáři.

Nadmořská výška tání ledovců stoupá především kvůli rostoucím teplotám v létě a nižším průměrným srážkám. Podle vědců se ukazatel nevyvíjí rovnoměrně v celé alpské oblasti – jeho růst je rychlejší v západní části tohoto pohoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 2 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 4 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 4 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 4 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 6 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 23 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
včera v 15:01

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34
Načítání...