Do konce století přijdou Alpy až o 92 procent ledovců. Tají nyní stále výš

Alpám hrozí, že do konce století ztratí až 92 procent svých ledovců. S poznatkem přichází výzkum, jehož závěry zveřejnil specializovaný časopis Climate Dynamics.

Podle vědců z Itálie a Británie bude do konce století růst nadmořská výška, nad kterou ledovce trvale neodtávají. Odtávání ledovců může mít nepříznivý dopad na životní prostředí i ekonomiku alpských oblastí.

„Všechny alpské ledovce se budou v příštích desetiletích zmenšovat a většině z nich hrozí, že do konce století zmizí,“ uvedl pro agenturu ANSA jeden z autorů studie Filippo Giorgi. Podle badatelů hrozí, že do roku 2050 začnou odtávat všechny ledovce, jež se nachází ve výšce do 3500 metrů nad mořem.

„Jeden z největších důsledků (tání ledovců) na obyvatelstvo v Alpách se týká vodních zdrojů,“ uvedl profesor Neil Glasser z univerzity v Aberystwythu, který výzkum koordinoval. V alpských oblastech v budoucnosti hrozí problémy s dostupností pitné vody a nepříznivé dopady na životní prostředí.

Vědci upozorňují, že tání hrozí takřka všem ledovcům v místech, kde se nachází populární zimní centra, jako Zermatt ve Švýcarsku, Hintertux v Rakousku nebo Grande Motte ve Francii.

„Ledovce jsou oním pověstným kanárkem v kleci – jejich odtávání je velice rychlé,“ dodal koordinátor výzkumu Glasser. Podle něj mizení ledovců patří k nejviditelnějším a nejbezprostřednějším důsledkům klimatických změn.

Hrozí nedostatek vody pro celé regiony

Vědci ve svém výzkumu analyzovali vývoj od začátku minulého století a udělali prognózu do konce tohoto století. Sledovali přitom vývoj nadmořské výšky tání ledovců (equilibrium line altitude), tedy nadmořskou výšku, při které přestává ledovec trvale odtávat. Zatímco průměrná nadmořská výška tání ledovců byla na začátku 20. století na 2980 metrech, v období 1991 až 2020 se zvýšila na 3234 metrů.

Na konci tohoto století by se nadmořská výška tání ledovců mohla zvýšit, v nepříznivém scénáři až na 3880 metrů. V závislosti na vývoji tohoto ukazatele vědci předpokládají, že riziko trvalého roztání hrozí 69 procentům alpských ledovců v příznivém scénáři a až 92 procentům alpských ledovců v nepříznivém scénáři.

Nadmořská výška tání ledovců stoupá především kvůli rostoucím teplotám v létě a nižším průměrným srážkám. Podle vědců se ukazatel nevyvíjí rovnoměrně v celé alpské oblasti – jeho růst je rychlejší v západní části tohoto pohoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...