V městských parcích se podle českých vědců vyskytují nakažená klíšťata častěji než v lesích. Loni jich nasbírali asi 3300 z parků v krajských městech, vyšetřili přes 2100. Každé čtvrté přenášelo boreliózu. V tiskové zprávě o tom informovaly Státní zdravotní ústav (SZÚ), Biologické centrum Akademie věd ČR (AV ČR) a Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO). Do projektu na sledování tohoto hmyzu se může zapojit i veřejnost, hlásit a fotit má klíšťata ve městech i mimo ně.
Klíšťata ve městech jsou nakažená nebezpečnými nemocemi častěji než ta v lese
Události: Nakažená klíšťata (zdroj: ČT24)
„Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka. Téměř polovina klíšťat, přesně 44 procent, bylo infikováno alespoň jednou z bakterií,“ uvedl vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Aktivitu klíšťat sledují vědci pravidelně ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Jednou za rok je sbírají i v dalších krajských městech. „Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy,“ řekl Hönig.
Ve městech je víc klíšťat než na venkově
Na sto metrech čtverečních sebrali vědci jedno až 72 klíšťat, ojediněle se vyskytovala i v teplejších dnech prosince, ledna či února. „V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na 100 metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ uvedl vedoucí Národní referenční laboratoře (NRL) pro desinsekci a deratizaci ze SZÚ Martin Kulma.
V laboratořích byla klíšťata PCR metodou testována na přítomnost bakterií způsobujících onemocnění člověka a zvířat. Kromě boreliózy zajímaly vědce také borrelie způsobující takzvané návratné horečky, původce anaplazmózy, neoehrlichiózy nebo rickettsiózy. Proti klíšťové encefalitidě, kterou klíšťata také přenášejí, existuje očkování. „U lymeské borreliózy pak zdůrazňuji důležitost rychlého odstranění přisátého klíštěte, kterým výrazně omezíme riziko nákazy,“ doplnila ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Očkování představuje jeden z hlavních pilířů prevence. Dostupné je však pouze očkování proti klíšťové encefalitidě, které poskytuje velmi účinnou ochranu proti této nemoci. Základní očkování se skládá ze tří injekčně podávaných dávek. Ochrana proti onemocnění se začíná projevovat již asi za 14 dní po druhé dávce. V současné době však není možné se nechat očkovat proti dalším nemocem, jako je například borrelióza, která je u nás nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty. I proto je tak důležité zaměřit se na jiná preventivní opatření, která minimalizují riziko napadení člověka klíštětem.
Víc klíšťat nalezli vědci v parcích, v lesích méně. „Jak ukazují naše výsledky, s klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích,“ uvedla vedoucí NRL pro lymskou boreliózu Kateřina Kybicová. „Ve městech jen málokdo použije repelent před procházkou v parku, či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště,“ dodala. V pražských lesoparcích podle ní vědci stejné výsledky pozorují posledních deset let.
S výzkumem může pomáhat i veřejnost. Nalezená klíšťata je zatím možné hlásit přes web, na přelomu roku 2024 a 2025 bude testovací verze aplikace s interaktivní mapou. „Pomozte nám s vývojem aplikace a už nyní nahrajte fotku klíštěte na webové stránky,“ uvedl Pavel Švec z VŠB-TUO. Odborníci si od toho slibují, že budou znát nejčastější místa, odkud si lidé klíště přinesou.
