Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to ale patrné jenom tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. Studii zveřejnil časopis Nature Communications.
Louky Bílých Karpat jsou podobně rozmanité jako deštné pralesy, ukázal výzkum
Většina studií o globální biodiverzitě se podle akademiků provádí ve velkém měřítku, třeba na úrovni státu. Tým pod vedením německých expertů se ale tentokrát podíval na něco jiného: zkoumal, jak moc se dosavadní poznatky liší, pokud se věda podívá detailně na menší území.
K průzkumu vztahu mezi počtem druhů rostlin a velikostí oblastí vědci využili umělou inteligenci a pomocí ní analyzovali 170 tisíc záznamů vegetace ze všech klimatických zón Země. Data pocházela z databáze vegetace, kterou spravuje iDiv – Centrum pro integrativní výzkum biodiverzity.
Projekt ukázal, že v některých oblastech studium velkých ploch přináší jen omezené znalosti o rozložení biodiverzity. A že někdy mohou mít vysokou biodiverzitu i malé oblasti – například stepi a louky ve východní Evropě.
Bílé Karpaty jako Amazonie
„Pokud bychom počty druhů například na extrémně bohatých bělokarpatských loukách převedli z pár metrů čtverečních na větší rozlohy, mohly by konkurovat i tropickým deštným lesům. Jenže v tropech se diverzita vyskytuje také na větší ploše, kdežto u zmíněných luk nebo i u některých teplomilných lesů pozorujeme opak,“ popsal Petr Petřík z Botanického ústavu AV, který se na této rozsáhlé studii podílel.
Podle akademiků jsou výsledky studie důležité i pro ochranu druhů. Ekosystémy, u nichž je biodiverzita vysoká a rozprostřená na velké ploše, totiž není možné chránit běžnou mozaikou přírodních rezervací. A ekosystémům s vysokou rozmanitostí na malém území zas samostatná chráněná území prospívají.
GALERIE
Od vzniku CHKO Bílé Karpaty uběhlo 40 let