Louka

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) objevili v horách nový druh pavouka – zápřednici jedovatou. Na rozdíl od většiny ostatních druhů pavouků, kteří se v Česku vyskytují, zápřednice dokáže prokousnout lidskou kůži. Podle ochranářů se jí lidé proto často obávají, útočí ale většinou pouze v sebeobraně, případně když chrání svá mláďata.

Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem.

Řeka Svratka u Herálce na Žďársku znovu protéká v meandrech podmáčenými loukami. Povodí Moravy vrátilo část kdysi napřimovaného toku do původního koryta. Řeka se tak prodloužila o necelý kilometr. Součástí revitalizace byla také výstavba nových kamenných zídek, které budou obec lépe chránit při povodních.

Vědci nedaleko Bahamských ostrovů využili žraloky tygří, aby zmapovali neznámá místa u dna oceánu. Díky kamerám připevněným na jejich ploutvích výzkumný tým objevil až o čtyřicet procent víc mořských luk a dalších lokalit, které dosud nebyly známé. Rozkrývání nových míst podle nich může pomoci s dalšími řešeními klimatické krize.

Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to ale patrné jenom tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. Studii zveřejnil časopis Nature Communications.

Dobrovolníkům se na jihu Čech letos podařilo zachránit před smrtí pod kombajny a sekačkami až dvě stě srnčat. Spolku Stop sečení srnčat nově pomáhají také drony, které monitorují pole a louky. Záchranu mláďat nová technologie výrazně zefektivnila, ukazují výsledky projektu. Drony využívají termovizi, díky které členové spolku vidí to, co by ze země ve vysoké trávě nezaznamenali. Ročně přitom takovým způsobem zemře až 60 tisíc srnčat, což chce spolek zvrátit.

Běžně rozšířené druhy rostlin a hmyzu hrají klíčovou roli při udržování biologické rozmanitosti.  Poukázal na to výzkum, který publikoval časopis Ecology. Podle vědců mohou ekosystémům například pomoct reagovat na klimatickou změnu, jejich ochrana je proto nezbytná.

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé České republice. Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí. Přinesl i další pozoruhodné objevy.

Impozantní rozmanitost živočišných druhů, rozkvétající louky s barevnými orchidejemi, husté lesy a roztroušené vesničky jsou typické pro krajinu Bílých Karpat. Patří mezi ty nejpestřejší přírodní území, vznikla přitom i díky staletím tradičního obdělávání lidmi. Zachování jedinečného prostoru a odvrácení hrozby necitlivého zemědělství začalo před 40 lety vyhlášením chráněné krajinné oblasti (CHKO).

Část zemědělců po suchých jarních měsících trápí opačný stav, tedy příliš mnoho vody. V Poodří nebo Beskydech si stěžují, že se na loukách nemůže pást dobytek a není možné sušit seno. Problém podle nich může být i se zeleninou, třeba brambory prý nerostou a hrozí, že brzy uhnijí.

Na loukách a v zahradách v Lačnově na Vsetínsku rozkvetl vzácný šafrán bělokvětý. Na květy se každoročně jezdí dívat stovky lidí. Obec Lačnov ale letos vzhledem k mimořádným opatřením vlády zakázala na louky vstup. Není schopná zajistit, aby se na místě nescházelo mnoho lidí.

Dobrovolní dárci přispívají ochráncům přírody na výkup chráněných lesů a luk, o které se desetiletí nikdo nezajímal. Bez pravidelného obhospodařování se jindy pestrá krajina v rukou některých soukromníků proměnila v zanedbaný a druhově chudý les. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) tak díky vybraným penězům od veřejnosti odkoupil i pozemky v Bílých Karpatech.