Přírodovědci našli v Krkonoších vzácné druhy hub, jednu nejspíš úplně poprvé v Česku

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé České republice. Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí. Přinesl i další pozoruhodné objevy.

„Překvapivým nálezem je houba druhu Entoloma violaceozonatum. Vzhledem k dosavadní absenci českého názvu a fialově modravé kruhatosti povrchu klobouku mykologové navrhli české druhové jméno závojenka kruhatá,“ uvedl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Tento druh byl poprvé popsán v roce 1992 na vápnitých půdách estonského ostrova Saaremaa. Dosud byl doložen pouze ve Švédsku, Norsku a Rakousku. „Nově se mezi tyto lokality řadí i krkonošské Paseky nad Jizerou,“ uvedl Drahný.

Závojenka kruhatá
Zdroj: KRNAP/ Fellner a Landa

Dalším překvapením je podle něj například velmi vzácná kyjanka zakouřená (Clavaria fumosa), s charakteristickým výskytem na extenzivně sečených loukách či na druhově bohatých horských smilkových loukách. „Je v Červeném seznamu hub České republiky dlouhodobě vedena jako nezvěstná. Výzkum potvrzuje, že kvalitně obhospodařované louky hostí pestřejší společenstva hub,“ uvedl Drahný.

Nálezy kyjanky zakouřené byly v posledních letech potvrzeny na české i polské straně Krkonoš, v Orlických horách nebo na Liberecku.

Houby přírodě prospívají

Význam dlouhodobého monitoringu hub spočívá především v tom, že houby patří mezi velice citlivé bioindikátory vzdušného znečištění a zejména narušení stability jejich hostitelských lesních porostů. Vědci od 90. let zkoumali houby hlavně jako indikátor a důkaz snižování emisí oxidu siřičitého.

„V posledních letech se výzkum zaměřuje i na houby nelesních stanovišť. Příkladem těchto biotopů mohou být pro Krkonoše typické druhově bohaté horské louky a luční enklávy hostící celou řadu chráněných druhů. Houby, přesněji jejich hojnost, mohou pomoci určit kvalitu probíhajícího lučního managementu a stanovit pro danou lokalitu ten nejvhodnější,“ uvedl Drahný. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 50 mminutami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 20 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 22 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
včera v 13:11

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Evropský pohled