Správa Krkonošského národního parku

Někteří turisté v Krkonoších zneužívají útulny k plánovanému nocování. Podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se tak dělo v letní sezoně denně. Takové chování ale škodí okolní přírodě. Přístřešky nejsou vybaveny toaletami, navíc noční pobyt lidí ruší zvěř. Útulny přitom mají sloužit jako nouzový přístřešek třeba při náhlé změně počasí.

Modře značená cesta v Krkonoších vedoucí z Pece pod Sněžkou Obřím dolem ke Slezskému domu je pro veřejnost na několik dnů zcela uzavřena. Správa národního parku potřebuje opravit opěrné zdi mostku u Rudného potoka. Trasu využívají v létě tisíce lidí denně.

V Krkonošském národním parku (KRNAP) začal platit dočasný zákaz vstupu na devatenáct lesních cest kvůli přezimování jelení zvěře, a to do 30. dubna. K přezimování jelení zvěře slouží na území KRNAP osmnáct přezimovacích obor a krmelišť, jsou většinou v údolích. Na české straně Krkonoš žije šest set padesát jedinců jelena lesního.

Až jedenáct vlků se může pohybovat v české části Krkonoš. Podle Správy Krkonošského národního parku zasahují na české území dvě vlčí teritoria. Šelmy se zde rozmnožují poprvé v novodobé historii. Správci parku apelovali na obyvatele a návštěvníky Krkonoš, aby vlky nekrmili a aby v přírodě nenechávali nic, co by jim mohlo k potravě posloužit.

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění. Postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to rychlostí zhruba půl výškového metru za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, popisuje Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). S týmem vědců od roku 2017 zkoumá úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v takzvané přechodové zóně, kde se mění les v alpínské bezlesí.

V Krkonoších se v roce 2022 potvrdil trvalý výskyt vlka obecného. Jsou tam usazené zřejmě dvě vlčí smečky. Informoval o tom mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Krkonoše se tak staly dalším vlčím teritoriem v Česku. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.

Pohřešovanou čtyřicetiletou ženu z Prahy-západ a jejího tříletého syna našla horská služba mrtvé v lese u Růžové hory v Krkonoších. Příčinu jejich smrti policie vyšetřuje. Do pátrání se zapojilo 150 lidí z řad policie, horské služby a Správy Krkonošského národního parku a také horští záchranáři z Polska. Hledali je tři dny.

Po pádu stromu na auto v Krkonoších v neděli odpoledne zemřeli tři lidé. Jeden člověk skončil v nemocnici. Nehoda se stala na silnici II/252 do Malé Úpy. Hasiči to uvedli na Twitteru. Podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo asi o 30 metrů vysoký smrk, jehož pád s největší pravděpodobností způsobil poryv větru. Na Sněžce měl v neděli odpoledne vítr sílu orkánu. Policie silnici na Malou Úpu a na hraniční přechod do Polska na Pomezních Boudách nejméně do pondělních 15:00 uzavřela kvůli hrozícímu pádu dalších stromů.

Nejvyšší český vrchol znovu obepíná ochranná plastová síť. Rozvinuli ji tam správci českého a polského národního parku. Přes léto má neukázněným návštěvníkům hor zabránit v pohybu mimo vyznačené plochy, a tedy i v devastaci vzácné přírody.

Případ údajného dotačního podvodu a poškození přírody v Krkonoších míří k pražskému Vrchnímu soudu. Státní zástupce a jeden z obžalovaných se totiž odvolali. České televizi to potvrdila Kateřina Podeszwová, mluvčí královéhradeckého krajského soudu, který kauzu původně řešil. V takzvané krkonošské kauze soud loni v listopadu zprostil obžaloby devět lidí včetně starosty Pece pod Sněžkou Alana Tomáška (SNK SNĚŽKA) i bývalého ředitele Správy KRNAP Jana Hřebačky.

Horní úsek lanovky na Sněžku zastavil ve středu ráno silný vítr. Na Sněžce podle meteorologů dosáhl v nárazu rychlosti 137 kilometrů v hodině, tedy síly orkánu. V Krkonoších nadále platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice, značí mírné nebezpečí. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal před silným větrem dvě výstrahy.

Už druhou letní sezonu tráví Češi svou dovolenou zejména v tuzemsku. Nejen hory, ale i národní parky zažívají rekordní návštěvnost. Odvrácenou stranou tohoto trendu je, že strážci parků nestíhají všechno kontrolovat.

Na Sněžce a v Obřím sedle u bývalé Obří boudy u Slezského domu jsou od pátku ochranné sítě. Mají zamezit návštěvníkům v pohybu mimo vyznačené plochy a tedy devastaci přírody, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Správa KRNAP ve spolupráci s polskými kolegy instalovala zábrany na obou místech už na loňskou hlavní turistickou sezonu, která připadá na červenec a srpen.

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé České republice. Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí. Přinesl i další pozoruhodné objevy.

Řidič sněžného skútru napadl v Krkonoších strážce tamního národního parku (KRNAP). Správa KRNAP podala trestní oznámení na neznámého pachatele, kterým se zabývá policie, potvrdil mluvčí správy Radek Drahný. Incident se stal v pátek v okolí Strážného na Trutnovsku.

Krajský soud v Hradci Králové začal projednávat takzvanou krkonošskou kauzu, v níž jde o poškození přírody v Peci pod Sněžkou, pokus o dotační podvod a další trestné činy. V případu figuruje osm lidí a jedna firma. Starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek (SNK SNĚŽKA) vinu důrazně odmítl. Hlavní líčení, které se koná za přísných hygienických pravidel, bude pokračovat v úterý výpověďmi dalších obžalovaných. Nařízeno je také na listopad.

Krkonoše bojují s rekordním počtem odpadků. Stoupá totiž počet návštěvníků v národním parku i v chatách a boudách. Doprava odpadků pryč z hor je přitom náročná, a tedy velmi nákladná. Přímo v národním parku navíc koše instalované vůbec nejsou, aby příroda zůstala čistá. Správa parku to nehodlá měnit a apeluje na turisty, aby si svůj odpad odváželi s sebou.

Turisti, kteří se chystají na Sněžku, by se měli v následujících týdnech vyhnout horskému chodníku z Růžové hory, který prochází celkovou rekonstrukcí. I když není cesta uzavřená, jezdí po ní technika s materiálem. S nákladními auty se návštěvníci Krkonoš můžou setkat i směrem na Spálený Mlýn.

Dřív nemyslitelná cesta autem ze Špindlerova Mlýna až na hřebeny Krkonoš je teď zcela běžná. Důvodem je změna značení. Ze silnice zmizela závora i zákazová značka. Toho řidiči hned využili a jezdí až na hranici klidové zóny národního parku.

Velká část českých občanů tráví letní dovolenou kvůli koronaviru v tuzemsku. Turisty, už znovu i zahraniční, tak vyhlížejí hoteliéři, majitelé kempů, penzionů i restaurací. Jenže zvýšený zájem o oblíbené lokality přináší i problémy. A nejde jen o nechávání odpadků v přírodě, ale třeba i o snahu přespat a tábořit tam, kde to není legální. Lidé se tak zpravidla snaží vyhnout plným kempům.

V Krkonošském národním parku (KRNAP) se začátkem července pro turisty mění několik věcí. Tou nejzásadnější změnou je, že začíná platit nová zonace. Návštěvníci se poprvé setkají s takzvaným „klidovým územím“. Novinky jsou ale také třeba ve značení cyklotras vytyčených správou národního parku.

Správci českého a polského Krkonošského národního parku oddělili ochrannou sítí návštěvnický prostor na Sněžce od míst, kde nemají turisté co dělat. Je to reakce na nerespektování zákazu vstupu lidí na cenné alpínské trávníky a skály a na zvyšující se návštěvnost nejvyšší české hory. Rozsah nových ochranářských opatření nemá na Sněžce obdoby. Vrchol hory patří k tomu nejcennějšímu, co příroda v Krkonoších nabízí.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na konci minulého týdne podepsal vyhlášku o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku (KRNAP). Nové vymezení člení území národních parků do čtyř zón ochrany přírody namísto tří. KRNAP je posledním národním parkem, který na vydání vyhlášky čekal. Nové rozčlenění do zón by mělo platit po dobu 15 let.

Extrémně silný vítr nadělal začátkem týdne v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) škody za 250 milionů až 300 milionů korun. Vítr podniku poničil asi 950 tisíc metrů krychlových dřeva, což představuje přibližně 950 tisíc stromů. V Krkonošském národním parku (KRNAP) poškodila bouře asi pět tisíc metrů krychlových dřeva.