Krkonoše se staly dalším vlčím teritoriem v Česku, jsou tam zřejmě dvě smečky

V Krkonoších se v roce 2022 potvrdil trvalý výskyt vlka obecného. Jsou tam usazené zřejmě dvě vlčí smečky. Informoval o tom mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Krkonoše se tak staly dalším vlčím teritoriem v Česku. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.

„Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začal vracet. Nejprve se jednalo o výjimečná pozorování. Od loňského roku je pozorování tolik, že můžeme s jistotou říci, že vlk se v Krkonoších opět usadil,“ řekl Drahný.

Vlčí smečku zoologové dlouhodobě sledují v polské části Krkonošského národního parku. Na české straně hor jsou v poslední době pozorování také častá, a to od Harrachova po Žacléř.

„Pobytové stopy nacházíme po celých Krkonoších. Jsme si jistí jednou smečkou na polské straně hor. Je dost pravděpodobné, že druhou máme usazenou na české straně Krkonoš. Kolik vlků v Krkonoších je, nelze ještě nyní odhadnout,“ řekl Drahný. Podle něj se vlci do Krkonoš rozšířili zřejmě z polsko-německého pomezí. „Pravděpodobně jde o polsko-saskou populaci vlků. Genetická expertiza potvrdila tento původ u vlčice, která se před čtyřmi lety pohybovala ve středních Krkonoších,“ upřesnil.

Důkazy o vlcích

Vlčice byla nalezena 3. srpna 2018 u Vrchlabí v ohradě ovcí obehnané elektrickým ohradníkem. Odborníci ji z ohrady pustili zpět do volné přírody. Zvíře se pak potulovalo v údolí Labe mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem a 6. srpna 2018 vběhlo do restaurace hotelu na Přední Labské. Přivolaní veterináři vlčici uspali a odvezli do dvorské zoo. Později ji veterináři kvůli podezření na vzteklinu utratili.

Zástupci Správy KRNAP nezaznamenali informace, že by vlci v Krkonoších napáchali větší škody na hospodářských zvířatech. „Co víme, tak se v drtivé většině zaměřují na divokou zvěř, hlavně srnčí zvěř,“ popsal Drahný.

Podle něj se lidé vlků nemusí obávat, neměli by je krmit a případně by jim měli vytvořit prostor, kudy by mohli utéct. „Když se vám do cesty postaví vlk, nebojte se. Zvíře nejprve zkoumá, zda pro něj nepředstavujete hrozbu. Nepřibližujte se, nechte vlka jít. Ponechte mu únikový prostor. Můžete tleskat rukama, zakřičet, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk. Pokud vlk váhá s odchodem, hoďte na něj hroudu zeminy nebo klacek. V žádném případě se vlky nepokoušejte krmit ani jim nenechávejte žádnou potravu,“ uvedl Drahný. Obavu by měli podle něj mít lidé spíše o své nezabezpečené a na volno puštěné psy.

Vlci na Broumovsku

Na nedaleké Broumovsko podle zoologů zasahují tři vlčí smečky. Jedna z nich má podle ochranářů jádrovou oblast v Javořích horách, druhá v pohraničních Vraních horách a třetí v Národním parku Góry Stolowe. Trvalý výskyt vlka byl na Broumovsku zaznamenám po 250 letech v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování.

Stabilní populace vlků na Broumovsku doprovázejí útoky na hospodářská zvířata, zejména ovce. Někteří farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků.

Podle ochranářů vlci plní v přírodě důležitou roli, pomáhají snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody. Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 procent vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně dvě procenta. Ochranáři opakovaně uvádějí i to, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 3 hhodinami

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 9 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 11 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 13 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 18 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Načítání...