Vlci opět osidlují českou přírodu. Podle odhadů jich v republice žije až pět desítek. Zní ovšem i volání do zbraně. Vlci jsou masožravé šelmy a to je také důvod, proč se nyní hovoří o návratu – původně byli na území dnešní ČR vyhubeni počátkem minulého století. Zatím škody, které působí, proplácí stát, jenomže některé škody podle myslivců vynahradit nemůže. Obávají se například, že hrozí vyhubení celého stáda muflonů na Broumovsku.
Vlci jsou zpět v plné síle. Karkulka je sice v bezpečí, zvířata ale ne, zní volání po regulaci
Byť je vlk v Česku známý hlavně jako zvíře, které sežralo Karkulku i s babičkou, jejich útoky na lidi nejsou na pořadu dne. Je tomu tak v Česku, ale i v Německu, kde se vlci vrátili do přírody před dvaceti lety. S útoky na zvířata je to však jiné.
Svoji přítomnost dávají vlci důrazně najevo na Broumovsku, kde decimují stádo muflonů. Jsou to výstavní kusy ověnčené medailemi, stádo, kterým se čeští ministři zemědělství chlubili po celém světě. Vlci jich roztrhali již polovinu a ta druhá se podle místních myslivců nedožije příští zimy. Pro vlky jsou mufloni snadnou kořistí, stádo bylo přivezeno před sto lety z Korsiky a s vlky se v české přírodě zcela minulo.
Podle ochranářů ale vlci vlastně dělají to, co měli učinit myslivci sami. Jestliže útoky šelem zredukovaly počet muflonů z 60 na 30, je jich stále dvakrát více, než povolili úředníci státní správy myslivosti.
„Nenašel se sankční nástroj, který by myslivce donutil učinit to,“ zdůraznila vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová.
Vlků je v celém Česku podle odhadů zatím 30 až 50 a experti neočekávají, že by jich mělo prudce přibývat. „Vlků je zpravidla tolik, kolik unese prostředí, kolik je tady potravní nabídka. A vlci mají velká teritoria,“ upozornil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Přesto již zní volání po jejich regulaci.
Podle hospodáře Jiřího Šolce by měli vlci žít jen v některých předem vyznačených územích. „Musíme nastavit faktor strachu, protože to je jediný nástroj, jak vlky dostat do míst, kde jim necháme prostor k životu,“ míní.
Jak ale upozornila Hana Heinzelová, vlci jsou velmi pohybliví, přesouvají se o desítky kilometrů. „Představa, že vlky udržíme v nějakém území, které si před tím nakreslíme na mapě, je určitě lákavá, ale nevím, nakolik je reálná,“ varovala. Navíc ochranáři upozorňují, že je v Česku přemnožená spárkatá zvěř a působí ročně sedmimiliardové škody. S tím mohou vlci pomoci.
Vlci se do Česka vracejí od 90. let, nejprve byli pozorováni na Moravě, později i v Čechách. Před pěti lety poprvé vyvedli u Doks mláďata. Jde hlavně o vlky, pro které již nebylo místo u sousedů – na Moravu přišli ze Slovenska, do severních Čech také z Polska a východního Německa.
V Německu ovšem politici právě debatují o tom, zda by nebylo vhodné počet vlků omezit. Nejsilnější politická strana CDU by chtěla omezit jejich množství v zemi na 500. To by znamenalo likvidaci třetiny současné populace.