Česká populace divoce žijících vlků je podle vědců sice velmi malá, zato stálá. Trvale tu žijí celkem tři smečky. Nové výzkumy ale ukazují, že jednou se v Česku možná setkají hned tři hlavní evropské populace vlků, které dosud žily odděleně. Křížení těchto skupin může prospět genetické rozmanitosti šelem.
Třeba na Kokořínsku žije asi desetičlenná smečka. Dobrovolníci monitorují její pohyb a hledají genetické vzorky. Letos tu vlci i vyvedli mladé. Většina záběrů, které se díky fotopastem podařilo pořídit, pochází letos právě z Kokořínska.
Vzorky trusu míří mimo jiné do laboratoře České zemědělské univerzity (ČZU). „Sundáváme z trusu horní vrstvu, kde je tkáň vlka ze střev a tu dále používáme, tak získáváme genetický materiál,“ sdělila vedoucí laboratoře molekulární genetiky při ČZU Barbora Černá Bolfíková.
Analýzy vědce přivedly k zajímavému závěru: V Česku se možná v budoucnu setkají tři dlouho oddělené vlčí populace. „Mohou se zde vyskytovat nížinní vlci v severních Čechách, dostávají se k nám zvířata z Karpat. Nedá se vyloučit na jihu našeho území přítomnost alpské populace, případně z Balkánu,“ podotkl zoolog Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK.
„Když si vymění genetickou informaci, může to pro ně přinést i určitou výhodu,“ říká Černá Bolfíková. „Například Karpatští vlci jsou nositelé unikátních genů, které je připodobňují starobylým vlkům z doby ledové. Například upřednostňují v potravě jeleny,“ vysvětlil Hulva.
Už ne tak přínosné, i když v historii zřejmě běžné, je naopak křížení vlka se psem. I Česko už má první novodobý případ zdokumentovaný na našem území.
