Běžně rozšířené květiny a opylovači slouží v ekosystémech jako kotvy, tvrdí vědci

Běžně rozšířené druhy rostlin a hmyzu hrají klíčovou roli při udržování biologické rozmanitosti.  Poukázal na to výzkum, který publikoval časopis Ecology. Podle vědců mohou ekosystémům například pomoct reagovat na klimatickou změnu, jejich ochrana je proto nezbytná.

V uplynulých šesti letech Julian Resasco z Coloradské univerzity v Bouldertu se svými kolegy pozoroval jednu z coloradských luk. Za tu dobu napočítal celkem 267 různých druhů opylovačů a 41 druhů rostlin. Mezi nimi byl „zdravý“ počet takzvaných generalistů.

Generalisté podle autorů výzkumu představují takové druhy, které interagují s mnoha dalšími. Jde například o hmyz, jenž navštěvuje mnoho různých druhů květin, nebo naopak právě o květinu, za níž létá mnoho opylovačů.

V Coloradu, kde studie proběhla, vědci v této souvislosti zmínili například čmeláky, některé druhy much. Z rostlin se pak jedná například o velmi rozšířený řebříček obecný.

Kotvy

Studie došla k závěru, že tyto zdánlivě obyčejné a všední druhy jsou pro stabilitu luk, kde se vyskytují také vzácné rostliny, velmi důležité.     

Podle vědců tyto běžně rozšířené druhy, na které lze natrefit napříč různými krajinami, jsou schopny v přírodě fungovat jako kotvy. Spoléhají se na ně totiž mnohé rostliny i opylovači. Generalisté mohou ekosystémům pomáhat vyrovnat se s důsledky změny klimatu. 

Autoři studie proto zdůrazňují, že by se i tyto zdánlivě všudypřítomné druhy měly cíleně chránit. „Snahy ochránců jsou často zaměřené na vzácné druhy. I rostliny a hmyz, které v přírodě vidíme běžně, ale v současnosti mnohdy ustupují a mohly by zaniknout,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Resasco. „To by mohlo mít pro biologickou rozmanitost opravdu veliké důsledky,“ dodal. „Nepřehlížejme obyčejné generalisty,“ prohlásil dále Resasco.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 3 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 16 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...