Dobrovolníkům se na jihu Čech letos podařilo zachránit před smrtí pod kombajny a sekačkami až dvě stě srnčat. Spolku Stop sečení srnčat nově pomáhají také drony, které monitorují pole a louky. Záchranu mláďat nová technologie výrazně zefektivnila, ukazují výsledky projektu. Drony využívají termovizi, díky které členové spolku vidí to, co by ze země ve vysoké trávě nezaznamenali. Ročně přitom takovým způsobem zemře až 60 tisíc srnčat, což chce spolek zvrátit.
Podle zkušeností spolku může být číslo zabitých mláďat ještě vyšší, než uvádějí statistiky. Dobrovolníci při práci komunikuji se zemědělci i myslivci, svolávají se například na sociálních sítích. Jen tak je údajně možné záchrannou akci správně zorganizovat. „Srnče se prostě přikrčí, nemáte šanci ho vidět. Takže je to opravdu dobré, když se vynosí. Spousta se jich zachrání,“ řekl k práci dobrovolníků traktorista Tomáš Němec.
Spolek Stop sečení srnčat letecké drony nakoupil díky penězům od dárců, kteří přispívali ve veřejné sbírce. Usiluje také o to, aby na pořizování takové technologie ministerstvo zemědělství vypisovalo dotace.
„Létáme většinou ve výšce kolem dvaceti až třiceti metrů. Je to výška, kterou máme vyzkoušenou, kdy rozsah termovize pokrývá na zemi asi dvacet metrů (čtverečních). My postupně prolétáváme louku z jednoho kraje na druhý, abychom měli jistotu, že nemineme žádný úsek,“ popsal práci pilot dronu Petr Szabó.
Nad loukami krouží čtyři drony
Spolek zahajuje práci s drony vždy brzy ráno, někdy už po čtvrté hodině. Končí většinou už po východu slunce, protože termovize už pak nedokáže rozpoznat teplotní rozdíly na louce či poli, protože slunce řadu míst výrazně vyhřeje.
„Loni se nám jich (srnčat) podařilo najít 84, a to jsme chodili jenom pěšky. Díky dronům se to číslo letos samozřejmě zvýšilo. Spolkové drony máme dva, a potom máme ještě dva drony soukromé, protože se k nám přidal jeden pilot, který už dron vlastnil. Tím zvládáme pokrýt plochu osmdesáti hektarů,“ uvedla koordinátorka projektu Pavla Benettová.
Spolek by dokonce uvítal ještě víc pilotů s drony. Ke každému pilotovi je totiž potřeba dalších asistentů, kteří v místě například komunikují se zemědělci či myslivci nebo následně manipulují se zachráněnými zvířaty. „Kdyby se k nám někdo chtěl přidat, tak piloty vítáme,“ dodala Benettová.
Angažmá univerzity
Spolku už v záchraně srnčat pomáhal například vědecký asistent Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Patrik Gross. Právě škola by nyní chtěla s dobrovolníky navázat spolupráci, kdy by se mohli zapojit i studenti, kteří by měli zájem.
„Do pěti let můžeme očekávat opravdu rapidní vývoj autonomních i osobních dronů pro přepravu osob. Třeba pro ten spolek by bylo velice dobré rozšířit možnost využití autonomie těch dronů, protože v současnosti je už dron vybaven GPS lokátorem, má senzory, které ho dokážou zaměřit v prostoru, a může cestu vykonat sám,“ řekl k budoucnosti možného využití Gross.
