Hudba léčí paměť, ukázal výzkum. Mohli by to využít psychologové

Emoce spojené s hudbou dokáží podle nového výzkumu skvěle propojovat různé vzpomínky, takže zlepšují paměť. Autoři studie doporučují, aby se jejich výsledky využily pro nové terapie.

Čas sice plyne v nepřetržitém proudu, lidské vzpomínky tak ale nefungují. Jsou rozdělené na momentky – do jednotlivých různě dlouhých epizod, z nichž si pak člověk zpětně vypráví svůj jedinečný osobní příběh.

Co má vliv na vznik těchto vzpomínek (a stejně tak i na jejich pravdivost, trvalost i hloubku), věda zkoumá teprve krátce, stále zřetelněji se ale ukazuje, že v procesu paměti jsou klíčové emoce. A právě jejich roli teď zkusili lépe popsat psychologové z Kalifornské univerzity; zaměřili se na emoce vyvolané hudbou. 

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, využívala hudbu k manipulaci s emocemi dobrovolníků, kteří na počítači plnili jednoduché úkoly. Vědci zjistili, že muzika spojená s emocemi pomáhala lidem formovat jinak neutrální zážitky do zapamatovatelných událostí.

„Změny emocí vyvolané hudbou vytvořily hranice mezi epizodami, které lidem usnadnily zapamatovat si, co viděli a kdy to viděli,“ uvedl hlavní autor studie Mason McClay. „Myslíme si, že by to mohlo v budoucnu pomoci v terapiích u lidí s posttraumatickou stresovou poruchou a depresí.“

Jak pomáhá hudba paměti

Autoři tvrdí, že postupem času je třeba informace seskupovat, protože je jich příliš mnoho k zapamatování, a navíc ne všechny jsou užitečné. Zdá se, že na přeměně zážitků ve vzpomínky se v průběhu času podílejí dva procesy. První z nich dává naše vzpomínky dohromady, integruje je. Spojuje je do individualizovaných epizod. Druhý zase rozšiřuje a odděluje jednotlivé vzpomínky, když zážitek ustupuje do minulosti.

Mezi integrací vzpomínek a jejich oddělováním probíhá neustálá přetahovaná. Právě tento tlak a tah pomáhá vytvářet odlišné vzpomínky. Pružný proces pomáhá člověku chápat a nacházet smysl svých zážitků a také uchovávat informace.

„Je to jako ukládání předmětů do krabic pro dlouhodobé skladování,“ vysvětluje další z autorů David Clewett, odborný asistent psychologie na UCLA. „Když potřebujeme získat nějakou informaci, otevřeme krabici, ve které je uložená. Náš výzkum ukazuje, že emoce by mohly být velmi vhodnou krabicí pro tento druh organizace a pro zpřístupnění vzpomínek.“

Hudba jako terapie

„Většina terapií založených na hudbě se opírá o potvrzený fakt, že poslech hudby může pacientům pomoci uvolnit se nebo pocítit radost, což snižuje negativní emoční příznaky,“ uvedli. Přínosy poslechu hudby jsou tedy v těchto případech druhotné a nepřímé. Nový výzkum by ale mohl vést ke vzniku terapie, v níž by emočně dynamická hudba mohla přímo léčit problémy s pamětí, které jsou pro řadu poruch charakteristické.

„Pokud nejsou traumatické vzpomínky správně uloženy, jejich obsah se vysype, když se otevřou dveře skříně, často bez varování. Proto mohou běžné události, jako je například ohňostroj, vyvolat vzpomínky na traumatické zážitky, jako je přežití bombového útoku nebo střelba,“ doplňují autoři. „Domníváme se, že můžeme nasadit pozitivní emoce, případně pomocí hudby, a pomoci tak lidem s posttraumatickou stresovou poruchou uložit tuto původní vzpomínku do krabice a znovu ji začlenit, aby se negativní emoce nepřelévaly do každodenního života.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 13 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 23 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...