Hudba léčí paměť, ukázal výzkum. Mohli by to využít psychologové

Emoce spojené s hudbou dokáží podle nového výzkumu skvěle propojovat různé vzpomínky, takže zlepšují paměť. Autoři studie doporučují, aby se jejich výsledky využily pro nové terapie.

Čas sice plyne v nepřetržitém proudu, lidské vzpomínky tak ale nefungují. Jsou rozdělené na momentky – do jednotlivých různě dlouhých epizod, z nichž si pak člověk zpětně vypráví svůj jedinečný osobní příběh.

Co má vliv na vznik těchto vzpomínek (a stejně tak i na jejich pravdivost, trvalost i hloubku), věda zkoumá teprve krátce, stále zřetelněji se ale ukazuje, že v procesu paměti jsou klíčové emoce. A právě jejich roli teď zkusili lépe popsat psychologové z Kalifornské univerzity; zaměřili se na emoce vyvolané hudbou. 

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, využívala hudbu k manipulaci s emocemi dobrovolníků, kteří na počítači plnili jednoduché úkoly. Vědci zjistili, že muzika spojená s emocemi pomáhala lidem formovat jinak neutrální zážitky do zapamatovatelných událostí.

„Změny emocí vyvolané hudbou vytvořily hranice mezi epizodami, které lidem usnadnily zapamatovat si, co viděli a kdy to viděli,“ uvedl hlavní autor studie Mason McClay. „Myslíme si, že by to mohlo v budoucnu pomoci v terapiích u lidí s posttraumatickou stresovou poruchou a depresí.“

Jak pomáhá hudba paměti

Autoři tvrdí, že postupem času je třeba informace seskupovat, protože je jich příliš mnoho k zapamatování, a navíc ne všechny jsou užitečné. Zdá se, že na přeměně zážitků ve vzpomínky se v průběhu času podílejí dva procesy. První z nich dává naše vzpomínky dohromady, integruje je. Spojuje je do individualizovaných epizod. Druhý zase rozšiřuje a odděluje jednotlivé vzpomínky, když zážitek ustupuje do minulosti.

Mezi integrací vzpomínek a jejich oddělováním probíhá neustálá přetahovaná. Právě tento tlak a tah pomáhá vytvářet odlišné vzpomínky. Pružný proces pomáhá člověku chápat a nacházet smysl svých zážitků a také uchovávat informace.

„Je to jako ukládání předmětů do krabic pro dlouhodobé skladování,“ vysvětluje další z autorů David Clewett, odborný asistent psychologie na UCLA. „Když potřebujeme získat nějakou informaci, otevřeme krabici, ve které je uložená. Náš výzkum ukazuje, že emoce by mohly být velmi vhodnou krabicí pro tento druh organizace a pro zpřístupnění vzpomínek.“

Hudba jako terapie

„Většina terapií založených na hudbě se opírá o potvrzený fakt, že poslech hudby může pacientům pomoci uvolnit se nebo pocítit radost, což snižuje negativní emoční příznaky,“ uvedli. Přínosy poslechu hudby jsou tedy v těchto případech druhotné a nepřímé. Nový výzkum by ale mohl vést ke vzniku terapie, v níž by emočně dynamická hudba mohla přímo léčit problémy s pamětí, které jsou pro řadu poruch charakteristické.

„Pokud nejsou traumatické vzpomínky správně uloženy, jejich obsah se vysype, když se otevřou dveře skříně, často bez varování. Proto mohou běžné události, jako je například ohňostroj, vyvolat vzpomínky na traumatické zážitky, jako je přežití bombového útoku nebo střelba,“ doplňují autoři. „Domníváme se, že můžeme nasadit pozitivní emoce, případně pomocí hudby, a pomoci tak lidem s posttraumatickou stresovou poruchou uložit tuto původní vzpomínku do krabice a znovu ji začlenit, aby se negativní emoce nepřelévaly do každodenního života.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 16 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 18 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 20 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 21 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 22 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 23 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
včera v 08:14

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
včera v 07:02
Načítání...