Bangladéš strana 4 z 5

Bangladéšský soud vynesl šestnáct rozsudků smrti za vraždu osmnáctileté Nusrat Džahan Rafiové, která byla v dubnu upálena, protože odmítla stáhnout obvinění ze sexuálního obtěžování vůči řediteli své školy. Píše to server BBC News. Mezi odsouzenými jsou kromě ředitele i spolužačky dívky a místní politici. Jejich obhájci se chtějí odvolat. Hrůzný čin zemi šokoval a vyvolal protesty.

Dvě jaderné mocnosti, Indie a Pákistán, se v srpnu ocitly na prahu války. Bodem sváru je indický Kašmír, sporné území, jemuž Dillí odebralo zvláštní status. Muslimové se obávají indické okupace a ztráty identity. Indická nacionalistická vláda však tvrdí, že bojuje proti sílícímu radikalismu v oblasti, kterou chce začít víc ekonomicky rozvíjet. Zatímco Kašmír zůstává odříznutý od světa, v návrat z exilu doufají statisíce panditů. Hinduistickou elitu vyhnalo na začátku 90. let islámské násilí.

Desetitisíce Rohingů si v uprchlickém táboře v Bangladéši připomněly dva roky od začátku masivního vyhánění této muslimské menšiny z Myanmaru. OSN se snaží alespoň část běženců navrátit do vlasti, všichni do jednoho to ale odmítají s tím, že se obávají nové vlny pronásledování. Rohingové nazývají 25. srpen „dnem genocidy“. Myanmar obvinění z etnických čistek odmítá.

Přes 130 obětí si podle agentury DPA vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které od čtvrtka postihly Nepál, severovýchodní Indii a Bangladéš. Nejvíce mrtvých je v Nepálu. Silné monzunové deště rozvodnily v postižené oblasti řeky a zaplavily tisíce domů, zničily mosty a poškodily silnice. Přes dva miliony lidí muselo podle agentury Reuters opustit své domovy. Deště mají podle předpovědí pokračovat i v dalších dnech.

V současné době žije na planetě asi 7,7 miliardy lidí, během pouhých třiceti let jich přibudou další dvě miliardy. Ve své nové zprávě o předpokládaném vývoji populace to uvedla Organizace spojených národů.

Barmský nejvyšší soud v úterý zamítl poslední možné odvolání dvojice novinářů agentury Reuters, kteří psali o tématu pronásledovaného muslimského menšinového etnika Rohingů. Soud jim potvrdil sedmiletý trest vězení za držení tajných dokumentů, informovaly tiskové agentury.

Statisíce Rohingů z Myanmaru zůstávají už rok a půl v nuzných podmínkách v Bangladéši. Většina z nich dosud nedostala status uprchlíka a země nově zakázala dětem běženců přístup do škol mimo uprchlické tábory. Rohingové se navíc nesmí učit dle bangladéšských osnov. Někteří učitelé kvůli tomu zřídili školu načerno.

Klimatické změny se projevují i v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, podle souhrnné zprávy stovek vědců a akademiků roztaje kvůli globálnímu oteplování do konce století nejméně třetina místních ledovců, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Pozvolné tání vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu doprovází i zvláštní fenomén – odkrývání těl zemřelých horolezců. Pokud dojde k jejich úplnému odkrytí, budou muset být z místa přesunuta.

Žena z amerického státu Alabama, která se v Sýrii připojila k takzvanému Islámskému státu (IS), není občankou Spojených států a nemůže se do USA vrátit. Oznámil to americký ministr zahraničí Mike Pompeo, jemuž prezident Donald Trump nařídil, aby její návrat nepovolil. Hoda Muthanaová v rozhovoru s britským listem The Guardian řekla, že rozhodnutí připojit se k IS lituje a že se chce vrátit domů.

Při mohutném požáru v bangladéšské metropoli Dháce zemřelo nejméně 67 lidí, po dalších možných obětech se stále pátrá. Na pět desítek zraněných je v nemocnici, někteří ve vážném stavu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na tamní úřady, podle nichž může počet obětí dále růst. Oheň zachvátil dům s hořlavými látkami v centru města, odkud se rychle rozšířil do okolních budov. Příčina požáru zatím není jasná, podle zdrojů AFP ho mohl způsobit výbuch plynu.

Nedělní parlamentní volby v Bangladéši vyhrála s velkou převahou strana nynější premiérky šajch Hasíny Vadžídové. Informovala o tom v pondělí ústřední volební komise. Opozice už oznámila, že výsledky neuzná, a požaduje nové volby. Žádost o opakování voleb ale volební komise odmítla a uvedla, že účast voličů dosáhla téměř 80 procent.

Myanmarští Rohingové z táborů v Bangladéši odmítají organizovaný návrat do vlasti – vadí jim doklady totožnosti, které jim na cestu vydává vláda. Stěžují si, že jejich identifikační karty negarantují plnoprávné občanství a některé ze základních svobod. Repatriace první skupiny z více než 700 tisíc Rohingů, kteří na bangladéšské území od loňského srpna přišli, měla začít ve čtvrtek 15. listopadu. Dohodly se na tom Myanmar a Bangladéš.

Už rok uplynul od chvíle, kdy začali muslimští Rohingové hromadně prchat z převážně buddhistického Myanmaru. Zemi od té doby opustilo na 706 tisíc lidí. Vysocí představitelé OSN označili pronásledování a vraždění muslimské menšiny za „učebnicový příklad etnické čistky“. Exodus Rohingů ohrožuje přechod země k demokracii a nobelistka Su Ťij čelí kvůli své nečinnosti kritice, řešení krize a návrat uprchlíků přitom zůstává v nedohlednu. Běženci žijí v Bangladéši ve špíně a bez právního statusu.

Ještě nikdy v dějinách neopustilo své domovy tolik lidí jako loni – podle OSN jich bylo 68,5 milionu. Podle Spojených národů ale neroste jen počet uprchlíků, ale přibývá také mýtů a dezinformací, které o nich kolují.

Studentka Institutu tvůrčí fotografie v Opavě Hana Connor a absolvent stejné školy Filip Jandourek se vypravili do jedné z nejchudších zemí světa, aby dokumentovali životní podmínky venkovských imigrantů v prostředí zaprášené metropole. Na fotografiích se snaží zachytit každodenní život obyvatel průmyslové čtvrti Munshiganj v bangladéšské Dháce, jedné z nejvíce znečištěných oblastí světa. Hlavní město Bangladéše s více než 17 miliony obyvatel trpí nejvyšší populační hustotou. Každý den tam přichází přes dva tisíce nových přistěhovalců z různých koutů země. Téměř polovina všech obyvatel města žije ve slumech v chýších ze slámy a plastu mezi skládkami toxického odpadu, obklopeni kontaminací z koželužen a továren na výrobu hnojiv, plastu a hliníku.

Statisíce Rohingů, kteří uprchli před násilím v Myanmaru do sousední Bangladéše, by se brzy mohli začít vracet do vlasti. Běžence navštívil ve středu v uprchlickém táboře myanmarský ministr sociálního zabezpečení, který označil jejich repatriaci za prioritu. Mnozí Rohingové ale mají z návratu strach. Za útoky na muslimskou menšinu mezitím padají první tresty.

Vojáci dříve nenáviděné myanmarské armády se v očích Barmánců stali hrdiny. V zemi, která ještě nedávno zakazovala internet, například facebookový účet vrchního velitele sleduje přes 1 300 000 lidí. Za vším stojí nelítosný postup proti muslimské menšině Rohingů.

Děti po celém světě čelily v letošním roce šokující míře násilí, varuje nově zveřejněná zpráva fondu OSN UNICEF. Podle něj pro děti v některých částech Země neexistují už žádná místa, kde by se mohly cítit bezpečně.

Papež František obhajoval rozhodnutí nemluvit během návštěvy Myanmaru otevřeně o diskriminaci Rohingů. Ostřejšímu tónu v debatách s místními představiteli se vyhnul proto, aby nepřerušil dialog. Při soukromých schůzkách ale prý zdůrazňoval dodržování práv muslimské menšiny.

Papež František se v Bangladéši setkal se šestnácti Rohingy, kteří do země utekli ze sousedního Myanmaru. Vůbec poprvé použil na veřejnosti přímo výraz Rohingové – o muslimské menšině dosud na žádost myanmarské vlády mluvil jen nepřímo. Uprchlíky požádal o odpuštění za lhostejnost světa k útrapám, které prožili.

Bangladéšský odvolací soud potvrdil trest smrti pro 139 vojáků za účast na vzpouře z roku 2009. Informovala o tom agentura AFP. Vzpoura si tehdy vyžádala 74 obětí, mezi nimiž byly desítky vojenských velitelů.

Od konce září uprchlo z Myanmaru do sousedního Bangladéše už přes 600 tisíc Rohingů. Asi polovinu z nich tvoří děti, některé bez rodičů, jimž se při nedobrovolném přesunu ztratily. Jim teď pomáhá speciální stánek v Bangladéši. Už 1800 rodin se podařilo dát znovu dohromady.

Už téměř milion muslimských Rohingů našlo útočistě v Bangladéši. Ze sousedního buddhistického Maynmaru uprchli před násilím a etnickými čistkami. Na mezinárodní dárcovské konferenci v Ženevě to uvedl bangladéšský delegát. Cílem konference je pomoci získat do února 434 milionů dolarů, které jsou podle OSN nutné, aby Rohingové dostali náležitou pomoc.

Barma v posledních dnech pokládá na části hranice s Bangladéšem miny. Píše o tom Reuters s odvoláním na bangladéšské vládní činitele. Barma se tak zřejmě snaží zabránit uprchlému muslimskému etniku Rohingů v návratu do země. Barmské vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij tvrdí, že vláda se snaží „chránit všechny obyvatele Arakanského státu“. A kritizuje šíření dezinformací.