Všichni nelegální migranti kromě muslimů jsou vítáni. Indický zákon o občanství spustil bouři

V Dillí, Bombaji, Haidarábádu, Kalkatě a dalších velkých indických městech protestovaly tisíce lidí proti kontroverznímu novému zákonu o občanství. Umožní získat indické občanství nemuslimským obyvatelům, kteří do země přišli nelegálně z Pákistánu, Bangladéše a z Afghánistánu. Podle kritiků je zákon z náboženského hlediska diskriminační a ohrožuje sekulární charakter státu. Nepokoje si vyžádaly od čtvrtka šest mrtvých. Premiér Naréndra Módí vyzval občany ke klidu.

Návrh zákona o občanství předložila vláda vedená hinduistickými nacionalisty a premiérem Módím po jeho přesvědčivém vítězství v květnových volbách. Minulý týden normu schválil indický parlament.

V Dillí v úterý zaplavily ulice tisíce studentů muslimské univerzity, kteří si stěžovali na policejní brutalitu a zatýkání svých kolegů. Stalo se tak po neklidné noci, během níž policisté vtrhli do univerzitních prostor, zasáhli slzným plynem proti studentům, kteří házeli kamení, a 35 lidí zatkli.

Podle zpráv místních médií utrpělo při srážkách zranění 100 lidí. Demonstranti také zapálili nejméně tři autobusy a několik motocyklů.

Protesty kvůli novému zákonu o občanství v Indii místy přerostly v nepokoje
Zdroj: Adnan Abidi/Reuters

V Kalkatě ve státě Bangla (Západní Bengálsko) se zapojily desítky tisíc lidí do demonstrace vedené politickou stranou Západobengálský kongres Trinamúl, která státu vládne. V severoindickém městě Lakhnaú ve státě Uttarpradéš policie uzavřela brány místní univerzity, aby z ní studenti nemohli vyjít a zúčastnit se protestu. Studenti na ně v odvetě házeli kamení.

Svědky zatím největších protestů byl v posledních dnech pohraniční stát Ásám, kde se místní obávají především toho, že v důsledku přijetí nového zákona o občanství zaplaví oblast migranti, připraví je o půdu a pracovní místa a změní místní kulturu a společnost.

Podle bezpečnostních zdrojů policisté od minulého týdne zastřelili při protestech v největším ásámském městě Guváhátí pět demonstrantů. Dalších 1500 lidí bylo zatčeno s obviněním z násilností, žhářství či vandalismu. Až do 22. prosince zůstanou v Ásámu zavřené školy, dál platí zákaz vycházení a blokován je také internet.

Módí: Zákon cílí na pronásledované

Indický premiér Módí se v úterý na Twitteru snažil obavy lidí rozptýlit. „Ujišťuji své indické spoluobčany, že zákon o občanství nebude mít negativní dopad na žádného občana Indie, ať je jakéhokoli vyznání. Je určen těm, kteří léta čelili pronásledování v zahraničí a nemají kam jinam jít než do Indie,“ napsal Módí na Twitteru a vyzval přitom k „míru, jednotě a bratrství“.

Podle agentury Reuters by na indické občanství měli mít právo na základě nového zákona hinduisté, buddhisté, křesťané a vyznavači dalších náboženství vyjma islámu, kteří do Indie přišli nezákonně ze tří velkých sousedních muslimských zemí – Pákistánu, Bangladéše a z Afghánistánu. Podle indické vlády totiž nemuslimové čelí v těchto zemích pronásledování.

Indické občanství by tito lidé mohli získat po šesti letech pobytu v Indii, píše BBC. Zákony dosud zakazovaly udělit občanství těm imigrantům, kteří vstoupili do země ilegálně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...