Virus nipah zabíjí až 90 procent nakažených. Experti jej považují za globální hrozbu

Smrtící virus nipah přenášený zejména kaloni má vážný epidemický potenciál. Varovali před tím podle agentury Reuters experti na globální zdraví a infekce. Virus se rozšířil na tisícovkách kilometrů v Indii a Bangladéši a neexistují proti němu léky ani vakcína.

Virus byl poprvé identifikovaný v roce 1999 v Malajsii a Singapuru. Mezi lékaři vzbuzuje obavy zejména mírou úmrtnosti: zabíjel při svých rozšířeních 40 až 90 procent nakažených. „Od jeho objevení uplynulo 20 let, ale svět stále není adekvátně vybaven k tomu, aby čelil globální zdravotní hrozbě, kterou představuje virus nipah,“ řekl Richard Hatchett, šéf organizace CEPI (Coalition for Epidemic Preparedness Innovations), která tento týden v Singapuru spolupořádá první konferenci věnovanou nipah.

CEPI, která je partnerstvím expertů, veřejnosti, soukromých subjektů, filantropů a občanských iniciativ, byla zřízena v roce 2017 s cílem urychlit vývoj očkovacích látek proti novým a neznámým infekcím.

Mezi prvními terči sdružení je nipah, jehož přenašeči jsou zejména některé druhy kaloňů a prasat. Přenášen může být také z člověka na člověka nebo prostřednictvím kontaminovaného jídla.

  • Kaloni (Megachiroptera) jsou jedním ze dvou podřádů letounů, což je skupina savců, kam dále patří netopýři. Zařazuje se k nim jediná čeleď, kaloňovití (Pteropodidae). Přes své velké rozměry jsou kaloni velmi lehcí a i ti největší dosahují hmotnosti pod dva kilogramy.
  • Tělo kaloňů je podobné netopýrům, ale hlava se nápadně podobá lišce.

Během dvou let od objevení se virus rozšířil do Bangladéše, kde způsobil od roku 2001 několik prudce se šířících nákaz. Loňská epidemie v indické Kérale zabila 17 lidí.

Virus nipah nese jméno malajsijské vesnice Nipah, kde zabíjel poprvé už koncem 90. let. Ze 300 nakažených tam třetina zemřela. 

Virus, který se snadno šíří

„Prudká šíření viru nipah dosud byla omezena na jižní a jihovýchodní Asii, ale virus má vážný epidemický potenciál, protože kaloni, kteří jej přenášejí, se vyskytují napříč tropy a subtropy, v nichž žijí více než dvě miliardy lidí,“ upozornil Hatchett.

Riziko šíření viru nipah
Zdroj: WHO

Nipah může způsobit zánět mozku. Nemocní trpí zpravidla vysokými horečkami, bolestmi hlavy, dýchacími obtížemi, zvracením, křečemi, následně se dostavuje dezorientace a malátnost a v řadě případů pak kóma a smrt.

Nebezpeční kaloni

Kaloni i netopýři jsou spojení s řadou onemocnění. Některé druhy kaloňů stojí pravděpodobně za původem obávaného ebola viru, který způsobuje krvácivou horečku (nejsmrtelnější typy viru mají až devadesátiprocentní úmrtnost). K přenosu na primáty došlo zřejmě kontaminovaným ovocem. Také virus Marburg je spojován s těmito zvířaty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 12 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 14 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 15 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 17 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled