Statisíce Rohingů z Myanmaru zůstávají už rok a půl v nuzných podmínkách v Bangladéši. Většina z nich dosud nedostala status uprchlíka a země nově zakázala dětem běženců přístup do škol mimo uprchlické tábory. Rohingové se navíc nesmí učit dle bangladéšských osnov. Někteří učitelé kvůli tomu zřídili školu načerno.
Rohingové začali masově utíkat z Myanmaru v létě 2017, kdy myanmarská armáda zahájila vlnu etnických čistek. Od té doby 730 tisíc příslušníků muslimské menšiny přežívá v přeplněných táborech v Bangladéši.
Sen o lepší budoucnosti se tak postupně rozplývá. „Z ministerstva školství přišel dopis a ředitel nás Rohingy všechny vyloučil. Hodně jsem to obrečel,“ uvedl čtrnáctiletý student Mohamed Ismali.
Děti tvoří dvě třetiny rohingských běženců. Bangladéšské školy je dosud přijímaly, nyní ale vláda oznámila, že si nemůže dovolit integrovat takové množství lidí. Součástí blokace je i to, že se Rohingové nesmí učit podle bangladéšských osnov.
Učitele v táborech rozhodnutí kabinetu zklamalo. „Vláda se obává, že by se mohli podílet na zločinech a násilnostech. Pokud by měli přístup ke vzdělání, bylo by to ještě horší,“ podotkl ředitel školy Džamal Uddin.
Jen základy nestačí
Nevládní organizace a OSN zavedly v táborech základní výuku psaní, čtení a počítání, rodiče i děti si ale stěžují, že to zdaleka nestačí zvlášť pro starší studenty. Uddin proto před devíti měsíci zřídil načerno školu, do níž přijímá středoškolské studenty – v přepočtu za symbolických 27 korun. „Chci být lékařem, abych mohl pomáhat Rohingům,“ prohlásil sedmnáctiletý Tawharn.
Z původních dvanácti učitelů ale zbyla polovina. Peníze na platy vystačily pouze čtvrt roku, od té doby všichni pracují zadarmo. „Víc než pět tisíc žáků složilo zkoušku pro vyšší vzdělání, ale nemohou ve vzdělání pokračovat. Musíme jim ho zajistit,“ říká Uddin. Pomáhat se snaží i samotní studenti. Konkrétně Tawharn po večerech dává čtyřem chlapcům lekce angličtiny.
Protesty proti vyloučení Rohingů ze škol zatím s bangladéšskou vládou nehnuly. Do Myanmaru se přitom rodiny vrátit nemohou, protože jim tam pořád hrozí nebezpečí. OSN se proto obává, že z těchto dětí vyroste ztracená generace bez vzdělání.
