„Globální epidemie“ pohodlnosti. Většina dětí podle WHO sedí u počítačů, v autech a ničí si zdraví

Nahrávám video

Čtyři z pěti nezletilých se příliš málo pohybují, a ohrožují tak své zdraví. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Dívky podle ní mají všeobecně méně pohybu než chlapci. WHO doporučuje dětem a mladistvým aspoň hodinu fyzické aktivity denně. V Česku je podle dokumentu o něco lepší situace, než je celosvětový průměr.

Zpráva WHO je založená na datech z roku 2016 o 1,6 milionu mladých ze 146 zemí světa. V průměru nedostatečnou fyzickou aktivitu podle ní vyvíjí 80 procent dětí a mladistvých od 11 do 17 let. Hůře jsou na tom přitom děvčata, u kterých je průměr 85 procent. U chlapců činí 78 procent. Podle autorů studie má rozdíl v aktivitě chlapců a dívek v mnoha zemích kulturní důvody.

Česko je na tom podle studie o něco méně špatně než světový průměr. Nedostatečně se tu pohybuje 73 procent chlapců a 82 procent dívek. Nedostatečnou fyzickou aktivitu tak denně vyvine 77 procent mladých mezi 11. a 17. rokem věku. Nejlepší situace v regionu střední a východní Evropy panuje podle studie na Slovensku, které má průměr 71,5 procenta (65,5 procenta u chlapců a 78 procent u dívek).

Ohrožená Korea

Nejhorší je situace v Jižní Koreji, kde své zdraví nedostatečným pohybem ohrožuje 94 procent nezletilých, nejlépe na tom jsou mladí v Bangladéši (66 procent).

Největší rozdíl mezi aktivitou dívek a chlapců zaznamenala studie v Irsku a ve Spojených státech. USA podle autorů studie v minulých letech udělaly hodně pro podporu sportu, „většinou je to ale nabídka, která spíše zajímá chlapce“. Jen ve čtyřech zemích světa se dívky pohybují více než chlapci. Jsou to Tonga, Samoa, Zambie a Afghánistán.

„Čtyři z pěti adolescentů nezažívají radost ani pozitivní důsledky pravidelné fyzické aktivity na sociální, fyzické a psychické zdraví,“ uvedla spoluautorka studie Fiona Bullová. Politiky z celého světa vyzvala, aby začali jednat a přispěli ke zdraví „této a příští mladé generace“.

Viníkem je digitální revoluce

Podle Leanne Rileyové, která se na rozsáhlé studii zveřejněné v časopise The Lancet Child & Adolescent Health rovněž podílela, pohybovou aktivitu mladých ovlivnily i počítače a mobilní telefony. „Zdá se, že digitální revoluce změnila pohybové návyky a (mladí) kvůli tomu více sedí, jsou méně aktivní, více se pohybují v autech a méně chodí,“ uvedla. S klesající aktivitou mladých podle Rileyové roste počet obézních dětí.

V některých částech světa má podle studie vliv na aktivitu mladých také bezpečnostní situace. „Pokud není dost bezpečné být venku, pak mladí do školy nechodí pěšky ani nejezdí na kole,“ uvedla Rileyová.

Podle WHO má fyzická aktivita řadu nesporných zdravotních výhod. Zlepšuje kondici srdce, plic a svalů, zdraví kostí a příznivý vliv má také na váhu. Dospělým WHO doporučuje aktivní pohyb nejméně 150 minut týdně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 7 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 14 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 17 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 20 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...