V roce 2050 bude žít na Zemi 9,7 miliardy lidí, očekává OSN

V současné době žije na planetě asi 7,7 miliardy lidí, během pouhých třiceti let jich přibudou další dvě miliardy. Ve své nové zprávě o předpokládaném vývoji populace to uvedla Organizace spojených národů.

Populace na Zemi stárne a její růst zpomaluje, přesto do poloviny století stoupne počet lidí na planetě ze 7,7 miliardy na 9,7 miliardy, odhaduje OSN. Pokud se budou demografické trendy vyvíjet podle očekávání a nedojde k zásadním změnám nebo katastrofám nepředstavitelných rozměrů, poroste počet lidí až do konce století, kdy dosáhne hranice jedenácti miliard. Pak už by lidí mělo přestat přibývat.

OSN ovšem podotýká, že konec století je ještě daleko a předvídat změny tak dlouho dopředu je nesmírně obtížné. „Není jisté, jestli velikost populace bude vrcholit na konci století, dříve či později, ani při jakém množství lidí se to stane,“ uvedl John Wilmoth, jenž v rámci oddělení ekonomické a sociální oblasti OSN vede divizi populace.

Organizace spojených národů ve zprávě uvádí, že za více než polovinu nárůstu populace Země bude zodpovědných pouze devět zemí: Indie, Nigérie, Pákistán, Kongo, Etiopie, Tanzánie, Indonésie, Egypt a Spojené státy americké.

Populace subsaharské Afriky se do poloviny století v podstatě zdvojnásobí. Podle OSN dochází k nejrychlejšímu růstu populace v nejchudších zemích, kde to komplikuje snahu omezovat chudobu, zlepšovat zdravotní podmínky i ženská práva a vzdělání.

1 minuta
Fertilita
Zdroj: population.un.org

Lidstvo dál stárne

Zpráva také potvrdila trend stárnutí lidstva. Zvyšuje se očekávaná délka dožití a současně klesá plodnost. Ještě roku 1950 byla plodnost 3,2 porodu na ženu, roku 2019 se snížila na 2,5 porodu a kolem roku 2050 by se měla pohybovat kolem 2,2 porodu na ženu. Přitom platí, že pro zachování kvantitativní úrovně populace je nutná plodnost 2,1 porodu na ženu.

Tato hodnota ale bude po celé planetě značně rozmanitá. Největší plodnost je v současnosti právě v subsaharské Africe – pohybuje se kolem 4,6 porodu na ženu. Výrazněji nad průměrem jsou také státy v severní Africe, v mnoha částech Asie a na tichomořských ostrovech.

Podle Wilmotha stojí za poklesem plodnosti více faktorů – od vzdělání přes zaměstnanost žen až po stěhování lidí do měst, kde je výhodnější mít menší rodiny. 

1 minuta
Očekávaná délka dožití
Zdroj: population.un.org

Naopak od roku 2010 už 27 zemí světa přišlo nejméně o jedno procento obyvatelstva. „Mezi roky 2019 a 2050 se populace sníží o jedno procento a více v 55 zemích nebo oblastech. Přičemž ve 26 z nich půjde až o desetiprocentní úbytek,“ uvádí Spojené národy. „Například v Číně se populace sníží mezi roky 2019 a 2050 o 31,4 milionu, tedy o dvě procenta.“

Díky tomu se už kolem roku 2027 stane nejlidnatější zemí světa Indie, která tak předstihne Čínu. OSN zdůrazňuje, že v mnoha oblastech bude hlavní příčinou úbytku obyvatelstva migrace – problém je to pro Nepál, Bangladéš nebo Filipíny. 

Očekávané délka života v České republice
Zdroj: OSN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...