V roce 2050 bude žít na Zemi 9,7 miliardy lidí, očekává OSN

V současné době žije na planetě asi 7,7 miliardy lidí, během pouhých třiceti let jich přibudou další dvě miliardy. Ve své nové zprávě o předpokládaném vývoji populace to uvedla Organizace spojených národů.

Populace na Zemi stárne a její růst zpomaluje, přesto do poloviny století stoupne počet lidí na planetě ze 7,7 miliardy na 9,7 miliardy, odhaduje OSN. Pokud se budou demografické trendy vyvíjet podle očekávání a nedojde k zásadním změnám nebo katastrofám nepředstavitelných rozměrů, poroste počet lidí až do konce století, kdy dosáhne hranice jedenácti miliard. Pak už by lidí mělo přestat přibývat.

OSN ovšem podotýká, že konec století je ještě daleko a předvídat změny tak dlouho dopředu je nesmírně obtížné. „Není jisté, jestli velikost populace bude vrcholit na konci století, dříve či později, ani při jakém množství lidí se to stane,“ uvedl John Wilmoth, jenž v rámci oddělení ekonomické a sociální oblasti OSN vede divizi populace.

Organizace spojených národů ve zprávě uvádí, že za více než polovinu nárůstu populace Země bude zodpovědných pouze devět zemí: Indie, Nigérie, Pákistán, Kongo, Etiopie, Tanzánie, Indonésie, Egypt a Spojené státy americké.

Populace subsaharské Afriky se do poloviny století v podstatě zdvojnásobí. Podle OSN dochází k nejrychlejšímu růstu populace v nejchudších zemích, kde to komplikuje snahu omezovat chudobu, zlepšovat zdravotní podmínky i ženská práva a vzdělání.

Nahrávám video
Zdroj: population.un.org

Lidstvo dál stárne

Zpráva také potvrdila trend stárnutí lidstva. Zvyšuje se očekávaná délka dožití a současně klesá plodnost. Ještě roku 1950 byla plodnost 3,2 porodu na ženu, roku 2019 se snížila na 2,5 porodu a kolem roku 2050 by se měla pohybovat kolem 2,2 porodu na ženu. Přitom platí, že pro zachování kvantitativní úrovně populace je nutná plodnost 2,1 porodu na ženu.

Tato hodnota ale bude po celé planetě značně rozmanitá. Největší plodnost je v současnosti právě v subsaharské Africe – pohybuje se kolem 4,6 porodu na ženu. Výrazněji nad průměrem jsou také státy v severní Africe, v mnoha částech Asie a na tichomořských ostrovech.

Podle Wilmotha stojí za poklesem plodnosti více faktorů – od vzdělání přes zaměstnanost žen až po stěhování lidí do měst, kde je výhodnější mít menší rodiny. 

Nahrávám video
Zdroj: population.un.org

Naopak od roku 2010 už 27 zemí světa přišlo nejméně o jedno procento obyvatelstva. „Mezi roky 2019 a 2050 se populace sníží o jedno procento a více v 55 zemích nebo oblastech. Přičemž ve 26 z nich půjde až o desetiprocentní úbytek,“ uvádí Spojené národy. „Například v Číně se populace sníží mezi roky 2019 a 2050 o 31,4 milionu, tedy o dvě procenta.“

Díky tomu se už kolem roku 2027 stane nejlidnatější zemí světa Indie, která tak předstihne Čínu. OSN zdůrazňuje, že v mnoha oblastech bude hlavní příčinou úbytku obyvatelstva migrace – problém je to pro Nepál, Bangladéš nebo Filipíny. 

Očekávané délka života v České republice
Zdroj: OSN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 12 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 14 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 19 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 21 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 22 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.