V roce 2050 bude žít na Zemi 9,7 miliardy lidí, očekává OSN

V současné době žije na planetě asi 7,7 miliardy lidí, během pouhých třiceti let jich přibudou další dvě miliardy. Ve své nové zprávě o předpokládaném vývoji populace to uvedla Organizace spojených národů.

Populace na Zemi stárne a její růst zpomaluje, přesto do poloviny století stoupne počet lidí na planetě ze 7,7 miliardy na 9,7 miliardy, odhaduje OSN. Pokud se budou demografické trendy vyvíjet podle očekávání a nedojde k zásadním změnám nebo katastrofám nepředstavitelných rozměrů, poroste počet lidí až do konce století, kdy dosáhne hranice jedenácti miliard. Pak už by lidí mělo přestat přibývat.

OSN ovšem podotýká, že konec století je ještě daleko a předvídat změny tak dlouho dopředu je nesmírně obtížné. „Není jisté, jestli velikost populace bude vrcholit na konci století, dříve či později, ani při jakém množství lidí se to stane,“ uvedl John Wilmoth, jenž v rámci oddělení ekonomické a sociální oblasti OSN vede divizi populace.

Organizace spojených národů ve zprávě uvádí, že za více než polovinu nárůstu populace Země bude zodpovědných pouze devět zemí: Indie, Nigérie, Pákistán, Kongo, Etiopie, Tanzánie, Indonésie, Egypt a Spojené státy americké.

Populace subsaharské Afriky se do poloviny století v podstatě zdvojnásobí. Podle OSN dochází k nejrychlejšímu růstu populace v nejchudších zemích, kde to komplikuje snahu omezovat chudobu, zlepšovat zdravotní podmínky i ženská práva a vzdělání.

1 minuta
Fertilita
Zdroj: population.un.org

Lidstvo dál stárne

Zpráva také potvrdila trend stárnutí lidstva. Zvyšuje se očekávaná délka dožití a současně klesá plodnost. Ještě roku 1950 byla plodnost 3,2 porodu na ženu, roku 2019 se snížila na 2,5 porodu a kolem roku 2050 by se měla pohybovat kolem 2,2 porodu na ženu. Přitom platí, že pro zachování kvantitativní úrovně populace je nutná plodnost 2,1 porodu na ženu.

Tato hodnota ale bude po celé planetě značně rozmanitá. Největší plodnost je v současnosti právě v subsaharské Africe – pohybuje se kolem 4,6 porodu na ženu. Výrazněji nad průměrem jsou také státy v severní Africe, v mnoha částech Asie a na tichomořských ostrovech.

Podle Wilmotha stojí za poklesem plodnosti více faktorů – od vzdělání přes zaměstnanost žen až po stěhování lidí do měst, kde je výhodnější mít menší rodiny. 

1 minuta
Očekávaná délka dožití
Zdroj: population.un.org

Naopak od roku 2010 už 27 zemí světa přišlo nejméně o jedno procento obyvatelstva. „Mezi roky 2019 a 2050 se populace sníží o jedno procento a více v 55 zemích nebo oblastech. Přičemž ve 26 z nich půjde až o desetiprocentní úbytek,“ uvádí Spojené národy. „Například v Číně se populace sníží mezi roky 2019 a 2050 o 31,4 milionu, tedy o dvě procenta.“

Díky tomu se už kolem roku 2027 stane nejlidnatější zemí světa Indie, která tak předstihne Čínu. OSN zdůrazňuje, že v mnoha oblastech bude hlavní příčinou úbytku obyvatelstva migrace – problém je to pro Nepál, Bangladéš nebo Filipíny. 

Očekávané délka života v České republice
Zdroj: OSN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
před 32 mminutami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
před 21 hhodinami

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
před 21 hhodinami
Načítání...