Bangladéš strana 5 z 5

Nedělní parlamentní volby v Bangladéši vyhrála s velkou převahou strana nynější premiérky šajch Hasíny Vadžídové. Informovala o tom v pondělí ústřední volební komise. Opozice už oznámila, že výsledky neuzná, a požaduje nové volby. Žádost o opakování voleb ale volební komise odmítla a uvedla, že účast voličů dosáhla téměř 80 procent.

Myanmarští Rohingové z táborů v Bangladéši odmítají organizovaný návrat do vlasti – vadí jim doklady totožnosti, které jim na cestu vydává vláda. Stěžují si, že jejich identifikační karty negarantují plnoprávné občanství a některé ze základních svobod. Repatriace první skupiny z více než 700 tisíc Rohingů, kteří na bangladéšské území od loňského srpna přišli, měla začít ve čtvrtek 15. listopadu. Dohodly se na tom Myanmar a Bangladéš.

Už rok uplynul od chvíle, kdy začali muslimští Rohingové hromadně prchat z převážně buddhistického Myanmaru. Zemi od té doby opustilo na 706 tisíc lidí. Vysocí představitelé OSN označili pronásledování a vraždění muslimské menšiny za „učebnicový příklad etnické čistky“. Exodus Rohingů ohrožuje přechod země k demokracii a nobelistka Su Ťij čelí kvůli své nečinnosti kritice, řešení krize a návrat uprchlíků přitom zůstává v nedohlednu. Běženci žijí v Bangladéši ve špíně a bez právního statusu.

Ještě nikdy v dějinách neopustilo své domovy tolik lidí jako loni – podle OSN jich bylo 68,5 milionu. Podle Spojených národů ale neroste jen počet uprchlíků, ale přibývá také mýtů a dezinformací, které o nich kolují.

Studentka Institutu tvůrčí fotografie v Opavě Hana Connor a absolvent stejné školy Filip Jandourek se vypravili do jedné z nejchudších zemí světa, aby dokumentovali životní podmínky venkovských imigrantů v prostředí zaprášené metropole. Na fotografiích se snaží zachytit každodenní život obyvatel průmyslové čtvrti Munshiganj v bangladéšské Dháce, jedné z nejvíce znečištěných oblastí světa. Hlavní město Bangladéše s více než 17 miliony obyvatel trpí nejvyšší populační hustotou. Každý den tam přichází přes dva tisíce nových přistěhovalců z různých koutů země. Téměř polovina všech obyvatel města žije ve slumech v chýších ze slámy a plastu mezi skládkami toxického odpadu, obklopeni kontaminací z koželužen a továren na výrobu hnojiv, plastu a hliníku.

Statisíce Rohingů, kteří uprchli před násilím v Myanmaru do sousední Bangladéše, by se brzy mohli začít vracet do vlasti. Běžence navštívil ve středu v uprchlickém táboře myanmarský ministr sociálního zabezpečení, který označil jejich repatriaci za prioritu. Mnozí Rohingové ale mají z návratu strach. Za útoky na muslimskou menšinu mezitím padají první tresty.

Vojáci dříve nenáviděné myanmarské armády se v očích Barmánců stali hrdiny. V zemi, která ještě nedávno zakazovala internet, například facebookový účet vrchního velitele sleduje přes 1 300 000 lidí. Za vším stojí nelítosný postup proti muslimské menšině Rohingů.

Děti po celém světě čelily v letošním roce šokující míře násilí, varuje nově zveřejněná zpráva fondu OSN UNICEF. Podle něj pro děti v některých částech Země neexistují už žádná místa, kde by se mohly cítit bezpečně.

Papež František obhajoval rozhodnutí nemluvit během návštěvy Myanmaru otevřeně o diskriminaci Rohingů. Ostřejšímu tónu v debatách s místními představiteli se vyhnul proto, aby nepřerušil dialog. Při soukromých schůzkách ale prý zdůrazňoval dodržování práv muslimské menšiny.

Papež František se v Bangladéši setkal se šestnácti Rohingy, kteří do země utekli ze sousedního Myanmaru. Vůbec poprvé použil na veřejnosti přímo výraz Rohingové – o muslimské menšině dosud na žádost myanmarské vlády mluvil jen nepřímo. Uprchlíky požádal o odpuštění za lhostejnost světa k útrapám, které prožili.

Bangladéšský odvolací soud potvrdil trest smrti pro 139 vojáků za účast na vzpouře z roku 2009. Informovala o tom agentura AFP. Vzpoura si tehdy vyžádala 74 obětí, mezi nimiž byly desítky vojenských velitelů.

Od konce září uprchlo z Myanmaru do sousedního Bangladéše už přes 600 tisíc Rohingů. Asi polovinu z nich tvoří děti, některé bez rodičů, jimž se při nedobrovolném přesunu ztratily. Jim teď pomáhá speciální stánek v Bangladéši. Už 1800 rodin se podařilo dát znovu dohromady.

Už téměř milion muslimských Rohingů našlo útočistě v Bangladéši. Ze sousedního buddhistického Maynmaru uprchli před násilím a etnickými čistkami. Na mezinárodní dárcovské konferenci v Ženevě to uvedl bangladéšský delegát. Cílem konference je pomoci získat do února 434 milionů dolarů, které jsou podle OSN nutné, aby Rohingové dostali náležitou pomoc.

Barma v posledních dnech pokládá na části hranice s Bangladéšem miny. Píše o tom Reuters s odvoláním na bangladéšské vládní činitele. Barma se tak zřejmě snaží zabránit uprchlému muslimskému etniku Rohingů v návratu do země. Barmské vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij tvrdí, že vláda se snaží „chránit všechny obyvatele Arakanského státu“. A kritizuje šíření dezinformací.

Už čtyřiceti milionům lidí zasáhly do života rozsáhlé povodně, s nimiž po monzunových deštích bojuje Indie, Nepál i Bangladéš. Zatím si záplavy vyžádaly přes 950 obětí.

V bangladéšských rybnících a deltách řek se každým rokem utopí až 18 tisíc dětí a mladistvých. Většina z nich neumí plavat. Situaci se snaží napravit britská charita, která začala s mladými neplavci v nejchudších částech Bangladéše pracovat.