Už téměř milion muslimských Rohingů našlo útočistě v Bangladéši. Ze sousedního buddhistického Maynmaru uprchli před násilím a etnickými čistkami. Na mezinárodní dárcovské konferenci v Ženevě to uvedl bangladéšský delegát. Cílem konference je pomoci získat do února 434 milionů dolarů, které jsou podle OSN nutné, aby Rohingové dostali náležitou pomoc.
Částka je určena pro 1,2 milionu lidí v oblasti bangladéšského města Cox's Bázár, kde se soustřeďuje většina rohingských uprchlíků. Jedná se o 900 tisíc Rohingů z Myanmaru a 300 tisíc místních obyvatel, kteří krizí rovněž trpí.
Rohingové čelí v Myanmaru dlouhodobě diskriminaci. Úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Myanmaru jsou nelegálně.
Příslušníkům menšiny proto odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v myanmarském Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.
Bangladéš odmítá „nepodloženou a zlomyslnou myanmarskou propagandu, podle níž jsou Rohingové nelegálními imigranty z Bangladéše“, prohlásil bangladéšský delegát v Ženevě. „Fakt, že Myanmar odmítá uznat etnickou identitu Rohingů, je překážkou“ v bilaterálních rozhovorech, jejichž cílem je řešení krize, dodal delegát.
Myanmarská armáda zahájila nejnovější tažení proti Rohingům poté, co rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na desítky policejních a vojenských stanovišť v Arakanském státě.
Podle aktuální bilance OSN uprchlo od tohoto data do Bangladéše 603 tisíc Rohingů, z toho polovinu tvoří děti. Připojili se k více než 300 tisícům rohingským běženců, kteří tam žili již dříve.
OSN označila exodus statisíců Rohingů za nejrychlejší uprchlickou krizi současnosti a Myanmar obvinila, že provádí etnickou čistku této muslimské menšiny. Tamní vláda obvinění odmítá.
